Novinky
17.02.2011: Zpráva o poměrech v NVÚ Minkovice !! Kopie důleitého samizdatu z roku 1984
19.08.2007: POZOR - VSTUP !V hlavním menu je nově VSTUP pro psaní příspěvků. Uivatelské jméno je anonym a heslo té anonym. Po napsání příspěvku je nutno redakci o této skutečnosti poslat e-mail uveřejněný vlevo dole KONTAKT.
10.06.2007: 14. rockový Zelený tulipán - sobota
09.06.2007: 14. rockový Zelený tulipán - pátek
12.01.2007: POZOR POZOR !Neplatné e-mailové adresy v komentářích a osobní invektivy budu nemilosrdně mazat!
06.12.2006: OpenOffice.Org slaví ji esté narozeniny !!!Zapomeňte na Microsoft Office za víc jak 10.000 Kč!
Zde jsou: Dalí podrobnějí informace.
Kalendář
<<
ĹĂjen
>>
|
Po | Ăt | St | Ät | PĂĄ | So | Ne |
| | | | | |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
| | | | |
Kdo je On-Line?
NeznĂĄmĂ˝ ÄtenĂĄĹ
|
PROFESOR VÁCLAV KLAUS A BÍDA DUCHA
Vydáno dne 06. 08. 2010 (15670 přečtení)
"Nikdo nemůe být velkým ekonomem, kdo je pouze ekonomem - a jsem téměř v pokuení dodat, e ekonom, který je pouze ekonomem začne nejspíe kodit, nebude-li přímo nebezpečný."
PROFESOR
VÁCLAV KLAUS A BÍDA DUCHA
,,Všichni víme, e volná hra
hospodářských sil, nespořádaný a
bezuzdý hon jedinců za majetkem a mocí u sám o
sobě nevede ke snesitelnému řešení
problému. Je třeba jistého racionálního
pořádku ve výrobě statku, v uívání
pracovních sil a v rozdělování vyrobeného
zboí, abychom zabránili hrozivému
vyřazování produktivních sil a
ochuzování a zvlčilosti velkých skupin
obyvatelstva".
Albert EINSTEIN
V poslední květnový
den začnou první volby do poslanecké sněmovny v nově vzniklé ČR. Poznamenejme,
e současná česká vláda byla zvolena ještě za existence ČSFR v červnu 1992.
U tento fakt, e Václav Klaus tehdy nekandidoval do federálního
parlamentu, ale do daleko méně významné ČNR, jasně nasvědčoval tomu, e bylo
jenom otázkou času, kdy dojde k rozbití společného státu. Další vývoj
to samozřejmě plně potvrdil. Scénář sametového převratu zřejmě obsahoval i
scénář rozbití federace. Tím se ale zde zabývat nebudeme.
Vzhledem k tomu, e před volbami bývá dobrým zvykem
představit kandidáty, ale té vzhledem k faktu, e Václav Klaus se nikdy osobně
veřejně české a moravské veřejnosti neprezentoval, pokusíme se zde novopečeného
vysokoškolského profesora, předsedu vlády ČR, majora v záloze, poslance ČNR,
předsedu ODS, guvernéra světové banky, koordinátora MMF, nositele Erhardtovy i
Englišovy ceny a mnoha doktorátů na různých provincionálních zahraničních
univerzitách, kde mu můe konkurovat u jenom Václav Havel, další výjimečné
individuum na politické scéně, pokud mono věcně a pravdivě
odhalit.
Tak pěkně po
pořádku. V. Klaus se narodil za války (1941) v Praze, i
kdy rodina pochází z Haliče a jak u to
bývá, ve vhodnou dobu si změnila jméno. Vdy na
to má kadý právo. Dá se říct, e V. Klaus pochází z komunistické rodiny. Oba rodiče byli
členy matičky strany. Podobné je to i u jeho manelky Livie, která pochází z
Oravy na Slovensku a div se světe, i paní Livie má stejné komunistické
rodinné zázemí. Řeknete si, děti nemůou za své rodiče. To je sice
pravda, ale jenom částečná. V. Klaus se opakovaně hlásil do
KSČ, ale měl nevídanou smůlu, komunisté jeho ádost opakovaně zamítli.
e by z obavy z ješitnosti a neskonalé touhy po vůdcovství u páně Klause? Je
známo, e V. Klaus byl vzorným pionýrem a jako jediný
ze třídy si pořídil hedvábný pionýrský šátek. To mu vlastně zůstalo
podnes, jen rudý šátek nahradily vázanky.
Po ukončení VŠE v Praze, kde se seznamuje s budoucí manelkou Livií,
nastupuje aspiranturu v Ekonomickém ústavu ČSAV. Jeho CSc. práce
opěvující údajně socialismus a RVHP se bohuel z knihovny VŠE ztratila po
listopadu 1989, podobně jako práce dalšího vládního ekonoma V.
Dlouhého, přítele V. Klause z prognostického ústavu.
I přes neúspěch se vstupováním do KSČ stane se V. Klaus
nomenklaturním kádrem KSČ v Praze. Pak můe absolvovat studijní pobyty v
zahraničí před rokem 1968, například v Itálii a později v USA. Do roku
1970 je V. Klaus v EÚ ČSAV. Potom je dlouhodobě v závětří a působí jako bankovní
úředník ve Státní bance československé a do roku 1988. Toto je velmi výstiné
označení odborových schopností V. Klause, které si on vybral sám a které se
téměř denně objevuje vedle jeho fotografie při různých, často nesmyslných
názorech publikovaných na stránkách kdysi disidentských Lidových novin. O tom,
jak V. Klaus trpěl za bývalého reimu, a promluví on sám. V Ekonomu č. 5 z roku
1994, V. Klaus na straně 18 píše: "Naši
ekonomové by měli navázat na první debaty o
udělování Nobelovy ceny za ekonomii, které v
letech 1980 - 85 probíhaly v rámci mých
seminářů pořádaných v tehdejší
Státní bance československé".
Leccos
uitečného jsme při nich tehdy pochopili. Vzhledem k tomu, e V. Klaus nikdy
nepublikoval jediný odborný článek ve světových odborných časopisech, ješitnost
neskonalá. K tomuto problému, tj. pánu Nobelovi atd. se ještě
dostaneme.
Celkem včas, u v roce
1988, nastupuje V. Klaus do známého "prognosáku",
kde se L. Štrougalovi podařilo shromádit
další nomenklaturní kádry a do
úrovně ÚV KSČ. Zde šéfuje V. Komárek
a předsedou ZO KSČ je mladý nadějný komunista,
čerstvý absolvent Katolické university v Louvain, Belgie, V. Dlouhý.
Není zde prostor na pikantní historky, jak se například opatrný a duchem malý
Klaus bál podepsat dokonce pamflet "Několik vět" v době, kdy u bylo jasné, e
ádné sankce za to nehrozí. Zde V. Klaus potkává svého dvojníka, agenta
KGB a StB Karla Koechera, který byl v USA odsouzen za špioná a pak
vyměněn za významného ruského disidenta Anatolije Ščaranského (dnes Natan
Sharansky). Na první pohled zajímavá a veselá společnost. Přípravy na převzetí
moci běí na plné obrátky. V květnu 1987 bylo přece několika
nejvlivnějšími "disidenty" vypracováno tzv. Prohlášení
spolupráce. Jen na vysvětlenou, jednalo se o spolupráci mezi
"reformní" částí ÚV KSČ (13. oddělení) a "zdravým jádrem"
Charty 77. Jméno V. Klause se ale pod tímto "prohlášením" samozřejmě
neobjevuje.
A pak přišel listopad 1989. V
Klaus se objevuje v Laterně magice jako neznámý človíček. Věci u ale plynou
svým tempem, přesně dle scénáře V. Dlouhý je navrhován na post místopředsedy
federální vlády a V. Klaus na post ministra financí prakticky komunistické vládě
M. Čalfy. V. Klaus má pak zásadní "zásluhy" při realizaci
šokové terapie v bývalé ČSFR, se všemi důsledky a do dnešních dnů.
Stručně řečeno, kaskádní devalvace koruny, liberalizace cen v monopolním
prostředí státních výrobců a obchodu při fixních platech, kdy průměrný
měsíční plat byl devalvací sraen na zhruba 100 USD! Postup přesně dle
návodu MMF a Světové banky. Následky jsou okamité: Prudké
zvýšení cen spotřebního zboí, potravin, slueb za současného prudkého poklesu
reálných mezd a znehodnocení vkladů občanů a vede tudí k prudkému
poklesu ivotní úrovně a u 90% populace. V. Klaus jde ale ještě dál.
Jako guvernér Světové banky a koordinátor MMF je vzorným sluebníkem těchto
nadnárodních organizací. Kdy se člověk podívá do Memoranda o
hospodářské politice vypracovaného pro MMF, pod kterým je podepsán V.
Klaus coby ministr financí z roku 1990, hodně pochopí z vývoje, který pak u nás
následoval. Jinými slovy, ji v roce 1990 byly poloeny základy k
výprodeji čsl. ekonomiky do zahraničí a prakticky k destrukci průmyslu a
zemědělství. To by ale vyadovalo samostatné pojednání. A tak skočme a
na konec Memoranda, kde se v bodě 48 doslovně uvádí: "Zahraniční
dluh v konvertibilních měnách včetně vypůjček od MMF, by podle plánu (zajímavý
ekonomický termín, pozn. autora) měl do konce roku 1991 dosáhnout 12 mld. USD,
neboli 37% HDP". K tomu není nutné opravdu, ale opravdu co dodat -
republika byla prodána nadnárodnímu bankovnímu kapitálu. Jenom pro úplnost
dodejme známý výrok V. Klause coby ministra financí, e nezná špinavé
peníze - za co by v kadé normální zemi musel ministr financí okamitě
odstoupit, ale pravděpodobně navdy z politiky odejít. K tomu se pojí další
výrok V. Klause o "utahování opasků". Slyšely to statisíce
televizních diváků, ale V. Klaus to cynicky veřejně opakovaně
popřel. A to samé potkalo jeho výroky o šokové terapii - vzpomeňme jen
na televizní medailónek ,,Léčba Klausem" = léčba šokem. A jaký byl trest za ty
trestuhodnosti? Další politický vzestup páně Klause, kdy se po volbách v červnu
1992 stává předsedou české vlády. V tom samém roce toho stihne moc. Je hlavním
arbitrem, kromě Havla, při rozdělení ČSFR. Nu a pak následují
"zásluhy" při zlodějské malé a velké privatizaci o té světové
kupónové raději vůbec nemluvit. A po současnost.
Ale o tom všem vlastně zde řeč být neměla. Chtěli jsme se přece
věnovat páně profesoru Klausovi a bídě ducha, jak jest psáno v názvu článku.
Take přímo k věci. Denní telegraf, noviny ODS, přinesly 7. června 1995 zprávu s
titulkem: "Premiér obhajoval habilitační práci". V článku se
píše:"Předseda vlády Václav Klaus včera v dopoledních hodinách obhajoval
před vědeckým kolegiem Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v
Praze svou habilitační práci "Ekonomická teorie a realita
transformačních procesů". Přítomní odborníci hodnotili práci jako
vysoce nadprůměrnou. Jednotlivé kapitoly byly věnovány metodologii, analýze
centrálního řízení ekonomie, obhajobě konceptu trní ekonomiky, problematice
transformace a současným ekonomickým dilematům". Tolik Denní
telegraf.
Čeho moc, toho příliš. Rozhodl
jsem se proto čistě demokraticky, e se s tak významným dílem ekonomickým blíe
seznámím. Dřív ale ne uvedu strastiplnou cestu za profesorskou práci "páně
Klause", dovolte několik poznámek: Klaus, Dyba a Zieleniec získali
docenturu za ekonomii na Fakultě sociálních věd UK v Praze, přešli to
mnozí s úsměvem. Vdy docent, co to je? Avšak to, e docent je
především pedagogická hodnost, která se uděluje po minimálně 1000 hodinách
přednášek, jaksi všem uniklo. Výjimky přece musí být. Nedovedu si ale
představit, aby se americký prezident Clinton habilitoval jako Assistent
Professor (náš docent), třeba na Harvardu. Nedovedu si dokonce představit, aby
to mohlo potkat Jelcina v současném Rusku. Ono se to dokonce nedělalo ani za
vrcholného komunismu. Bižak i Jakeš získali známý RSDr. po dlouhém
večerním studiu, ale na docenta si nikdo netroufl. A co u titul
profesora? Udělení profesury V. Klausovi je proto výsměchem a urákou akademické
obce ČR. Je obrazem jakési podivné demokratury vlády tohoto
"pinochetovského" systému. Proč? Mimochodem i proto, e profesorská
přednáška byla trochu o něčem jiném ne vlastní předloená
práce.
Loni (1995) na dušičky jsem se
vypravil na praský ikov, na VŠE, abych se osobně do habilitační práce
profesora Klause podíval. A ejhle! V knihovně se dovím, e
práce tam není. Ptám se také na CSc práci V. Klause a dostanu stejnou
odpověď. Práce se v knihovně nevyskytuje. V ten samý den se ještě pro úplnost
vypravím na Smetanovo nábřeí v Praze na fakultu sociálních věd UK, ale běda.
Docentská práce V. Klause se zde taky nevyskytuje.
Mám asi smůlu.... Na VŠE to ale nevzdávám.
Chodím po všech moných i nemoných
knihovnách, katedrách. Přece profesorská
práce předsedy vlády musí někde být. Po
dlouhém hledání narazím na
slušné lidi. Dlouho se mne vyptávají odkud
jsem, co dělám a proč mne práce zajímá.
Kdy všechno objasním, e jsem z Akademie, e jsem se
podrobně zabýval šokovou terapií Jeffreyho Sachse
a čistě z profesionálních důvodů bych si v práci
rád zalistoval, řeknou mi, abych trochu počkal. Prý jsem první, kdo o práci projevil zájem.
Po několika dlouhých minutách čekání,
drím v ruce v obyčejných černých deskách
svázanou "habilitační práci" pana premiéra. Je mi umoněno práci jenom
prolistovat na místě, bojí se, aby to nikdo neviděl. Udělat xeroxové
kopie mi nebylo umoněno.
Listuji v
práci důsledně a dělám si poznámky. Zde je
výsledek. Práce nemá úplně jiný
název, jaký měla profesorská
přednáška V. Klause. Ten doslovně zní: Soubor
publikovaných statí na téma: Makroekonomie, měna,
inflace. A dále zjišuji, e pan premiér měl
málo času na napsání vlastní práce,
protoe práce kromě krátkého úvodu
obsahuje jenom xeroxové kopie osmi vybraných článků resp. pamfletů publikovaných
i nepublikovaných od roku 1987 do roku 1989.
Pokusme se zde o krátkou recenzi jednotlivých článků. první je z roku
1987 a nese název: Ekonomický růst, nerovnováha a nerovnováné impulzy -
teoretická část a byl publikován v časopisu Federálního ministerstva financí
ČSSR, Finance a úvěr č. 7 (1987) str. 479 - 91 v sekci "diskuse". V
práci se věnuje pozornost vyrovnanému socialistickému státnímu rozpočtu
(doslovný přepis, pozn. autora), kde se citují práce Kočárníka z roku
1982, 1986, ale i práce Dlouhého, Dyby, Rudlovčáka, Novotného, D. Třísky apod.
Není nezajímavé, e šéfredaktorem časopisu Finance a úvěr byl v té době
soudruh současný ministr financí vlády ČR Kočárník !? Zůstala V.
Klausovi touha po vyrovnaném rozpočtu u z doby socialismu?
Další
práce je vlastně pokračováním práce
první, vyšla ve stejném časopisu, ale v roce 1988
(ibid ad 1, č. 6 (1988), str. 391 - 405). Třetí práce v
pořadí nese název: "Podstata a projevy inflace" a
vyšla v ekonomickém časopise č. 37 (1989), str. 596 -
611. To u V. Klaus působil v Prognostickém ústavu ČSAV. Článek se prý zakládá na studii vypracované v
roce 1988 pro VÚ SRP v Bratislavě. Vydavatelem Ekonomického časopisu je
toti Veda, vyd. SAV Bratislava. V pořadí čtvrtý článek publikován v Politické
ekonomii 36 (1988), str. 475 - 86 nese název "Měnová kritéria a chování banky" a
byl vypracovaný v prognostickém ústavu. Tak například § 5 článku hovoří
o modifikovaném modelu socialistické ekonomiky,
citujeme doslovně: "Tradiční model centrálního
plánování socialistické ekonomiky je ve
své vnitřní struktuře konsistentní. Jeho
jednotlivé prvky do sebe zapadají, není v něm
místo pro ádné cizorodé prvky...." a tak
dále a tak podobně. Jinými slovy,
jasná příprava na hladký přechod od komunismu k postkomunismu v
ekonomice.
V pořadí pátý článek
nese název "Jednoduchý makroekonomický model s explicitním zavedením peněz:
teoretická analýza", vyšel opět v časopisu Finance a úvěr 38 (1988), str. 821.
Další článek vyšel ve stejném časopisu v roce 1989, kde u je zavedena nová
sekce "Přestavba hospodářského mechanismu" - zřejmě po vzoru sovětské
perestrojky = přestavby (ibid ad 1, 39 (1989), str. 155 - 60). Tedy
ádná transformace, ale tvrdá přestavba.
Pro úplnost uveďme ještě název článku: K
některým otázkám funkcí a vztahu
centrální banky a bank komerčních. Zde se pro
změnu citují práce T. Jeka, D. Třísky a
dalších. Je zajímavé, e V. Klaus zde necituje společnou práci s D. Třískou (kromě toho, e
byl agentem StB, byl také náměstkem ministra financí V. Klause a realizátorem
modelu kupónové privatizace), která má zajímavý název: "Ekonomické
centrum, přestavba a rovnováha" a byl publikován v Politické ekonomii č. 8
(1988)! Důvod je ale zřejmý na první pohled. Dále jsou k práci připojeny
pamflety č. 7 a č. 8, které pravděpodobně nebyly nikde publikovány. Zde jsou
jejich názvy: "Makroekonomické souvislosti nového ekonomického programu -
schematické zobrazení" ze dne 30. 10. 1989 a poslední: "Hledání
přestavbové strategie - makroekonomický aspekt", zřejmě z konce roku
1989.
Do práce je vloen (nebyl čas ho
svázat?) jediný text psaný v cizím jazyku. Odcitujme zde přesně titulaci i místo
zveřejnění této podivuhodné ideologické práce, vlastně jakéhosi separátu:
V. Klaus, El desmantelamiento del socialismo, documento, Estudios
Publicos, No.55, In vierno, 1994 Separata, Centro de Estudios publicos Nonseňo v
Sótero, 175 - Santiago 9, Chile. Jakýkoliv komentář a dokonce i překlad
ze španělštiny je myslím zbytečný. Snad jen tajemný obdiv Pinocheta i takovým
způsobem je bezprecedentní.
Shrnuto a
podtreno,"profesorská práce" pana premiéra se hodnotí
sama. Neobsahuje jediný článek publikovaný i v podprůměrném zahraničním
ekonomickém periodiku. A to je na profesorskou práci zatraceně málo. Jen kvůli
úplnosti poznamenejme, e "profesorem by se měla stát osobnost vědy,
která prosadila vlastní vědecký směr ve světě a vychovala svoji odbornou školu
doma". Nic z toho novopečený profesor Klaus na hony vzdáleně
nenaplňuje.
Doveďme předvolební
představování kandidáta za ODS do poslanecké sněmovny, Václava Klause, a do
konce. Noviny Právo (donedávna Rudé právo), oznamují 1. 11. 1995:
"Prezident V. Havel jmenoval V. Klause vysokoškolským profesorem v oboru financí
v polovině října. Klausovo jmenování navrhl a Havlovo rozhodnutí spolupodepsal
ministr školství (inenýr ekonom - co je celá kvalifikace, kromě předsedy dnes
vlastně u bývalé KDS (mimochodem Klausův krajan v Podkarpatské Rusi, pozn.
autora) Ivan Pilip poté, co premiérovu přednášku na téma: "Ekonomická teorie a
realita transformačních procesů" schválily v řádném procesu orgány VŠE v
Praze". Tolik (Rudé) Právo, které dává ODS, ale především V.
Klausovi velký prostor. Mimochodem, tyto noviny přinesly nejobsáhlejší informace
o promoci novopečeného profesora Klause ve starobylém Karolinu. Vdy to byla
poslední promoce před dlouhodobým uzavřením Karolina z důvodů rekonstrukce a pan
premiér si přál, aby celý proces schvalování byl proto dokončen včas. Diplom
profesora odevzdal panu premiérovi jeho ministr, teď u vlastně člen ODS,
inenýr ekonom, Ivan Pilip. Slavnostního aktu se měli zůčastnit ministr
zdravotnictví (donedávna ministr dopravy) Stráský, ministr kultury Tigrid, Havel
a maminka pana premiéra, Marie Klausová.
Britský list Financial Times reagoval na tuto událost dost
poouchle. Noviny ODS, Denní telegraf ze dne 7. listopadu 1995
(čirá náhoda?) komentovali tuto událost a typicky bolševickým
způsobem: "Klausova osobnost natolik převyšuje všechny, kteří se
ekonomickou vědou zabývají, e ocenění titulem profesor je jen minimálním
vyjádřením této skutečnosti." Trefně se k této záleitosti
vyjádřil J. Hanák v denníku Práce ze dne 9. listopadu 1995, kdy
srovnává udělení profesury V. Klausovi s povyšováním Stalina. Píše:
"Generál bylo pro něj málo, učinili z něj tedy maršála. Pak pro něj
vymysleli generalissima a ani to nestačilo. Největší génius všech dob také ještě
nebylo úplně ono." A dál pokračuje: "My nesrovnáváme
bankovního lupiče Dugašviliho s českým premiérem. Navrhne snad příště palič
voňavých tyčinek (resp. malý český človíček a poskok) pro Václava Klause titul
profesorismus? A nebude to málo? Co takhle profesorissmus inenýressimus? A dál?
Dál soudíme, e by i lezení do zadku mělo mít v Čechách své
hranice." K tomu je snad moné připojit tvrzení, e ke všeobecné
rozbujelé korupci hospodářské, privatizační, atd. v současnosti budovaného
postkomunistického kapitalismu novodobými demokraty z řad včerejších
nomenklaturních kádrů ÚV KSČ přistupuje čím dál víc i korupce ducha.
ýsledkem je galimatiáš primitivního kapitalismu minulého století a
autoritativního pinochetovského kapitalismuV z nedávné doby,
"jediná správná cesta" hlásaná donedávna V. Klausem při přestavbě,
později transformaci ekonomiky ba i celé společnosti.
Nesmíme opomenout ani vědu a umění. Vdy takový Nero, Calligula,
Stalin, ba dokonce i Breněv v neblahé paměti také rozuměli všemu, psali
básničky a měli vytříbený umělecký vkus. Zanedlouho po slavnosti v Karolinu,
přesněji 25. listopadu 1995 píše náš oslavenec V. Klaus článek do svých
Lidových novin (kde ty disidentské časy jsou?) článek pod názvem: "Úloha
vědce v dnešní společnosti". Aby tomu bylo rozuměno. Velký
pedagog, učenec a vědec, váený profesor V. Klaus povauje za samozřejmé a nutné
se "kriticky" vyjádřit ale hlavně poučit všechny ty, co tu vědu
dělají ale "opravdu moc a moc" špatně. Pro věcnost a přesnost
citujeme začátek zmiňovaného článku z LN. V. Klaus píše "Kdy jsem
nedávno seděl ve staroslavné aule Karolina a přebíral diplom univerzitního
profesora (počin asi nemající v novodobých dějinách civilizovaných
společností obdobu, aby se předseda vlády ve funkčním období stal řádným
profesorem, pozn. autora), přemýšlel jsem nejenom o sobě samém a o poctě, které
se mně dostalo, ale i o prazvláštním postavení univerzitního pedagoga a vědce ve
společnosti vůbec a v naší zvláště".
A tak to pokračuje dál a do konce článku. Nemá smysl diskutovat o
prázdné nadutosti resp. a podivné duševní aroganci profesora
Klause.
Není zde také místo na
trapnosti v pozadí udělení Erhardtovy a Englišovy ceny V.
Klausovi. V prvním případě byla dikce ceny změněna z původního "za
výjimečné zásluhy o ekonomický rozvoj a transformaci československé ekonomiky"
na cenu za "ekonomickou publicistiku" jako přímá
reakce na protestní dopis DSYS vedení Erhardtovy nadace. Nebyla ale cena udělena
spíše za "rozvoj českoněmeckých ekonomických vztahů" po roce 1989 pod egidou
ministrů Klause a Dlouhého? V druhém případě se pravděpodobně jedná o mrzkou
korupci ducha malého českého človíčka, kterou předseda výboru Englišovy ceny
Jaroslav Malina projevil, při této příleitosti, cituji: "....vůli
iniciovat u švédské královské akademie, aby Václav Klaus získal cenu za
ekonomii".Po
směšném návrhu Klause a Mečiara na Nobelovu cenu
míru, za mírové rozbití Československa,
který vyšel z Bratislavy, tedy další
trapný povyk podobného raení, tentokrát z
Brna. Ale dost bylo trapasů!
Závěrem si dovoluji poloit profesoru
Klausovi, kandidátovi do poslanecké sněmovny českého parlamentu a stále ještě
premiérovi vlády ČR za poslední čtyři roky, několik předvolebních otázek.
Uvědomuji si, e by to byl malý zázrak, kdyby profesor Klaus na poloené otázky
přímo, věcně, vědecky i pedagogicky rigorózně odpověděl. Proto bude v
závorce uvedena i nápověda, ale to zaručeně jenom pro případ potencionálního
ohlupování jednoduchého voliče panem profesorem.
Sled podobných otázek by nebral konce. Zapomeňme ale raději na šokovou terapii,
špinavé peníze, korupci, aféry politické i privatizačněhospodářské, na jedinou
správnou cestu ekonomické přestavby, pak transformace, utahování opasků,
monetarismus, skrytou ruku trhu, co vyřeší vše.... a vzhůru do
voleb.
Dovolte na tomto místě
citovat známého liberála Friedricha von Hayeka, nositele Nobelovy ceny za
ekonomii z roku 1974, kterým se často ráčíte ohánět: "Nikdo nemůe
být velkým ekonomem, kdo je pouze ekonomem - a jsem téměř v pokušení dodat, e
ekonom, který je pouze ekonomem začne nejspíše škodit, nebude-li přímo
nebezpečný."
Aneb jste ji tézy, e ekonomika vyléčí
vše, opustil? Soudě dle toho, jak se téměř sám
hodnotíte na stránkách LN: bankovní
úředník 1970 - 1988, byl bych v pokušení
prohlásit, e jste vlastně ekonomem ani nikdy nebyl. Bankovní úředníci bývají různí. A pak jsou ještě bankovní
spekulanti a bankovní lupiči.
Ale
teď opět váně. Blíí se první volby v samostatné nově vzniklé ČR. Kadý
kandidát by se měl veřejnosti osobně představit. Zde
jsme udělali malý pokus představit vás jako
kandidáta na poslanecké křeslo českého parlamentu,
současného premiéra, vůdce bolševické
pravicové ODS, nejrovnějšího z rovných z
Orwellovy Farmy zvířat, novopečeného profesorissimusa,
Jeho Excelenci, Václava Klause.
V Praze 29. 2. 1996
NN 12/96
Dr. Ladislav
ANDREY
Celý článek |
Autor: Svobodný občan |
Počet komentářů: 3286 |
Přidat komentář |
 
| Zdroj: PUP BiS ČTK
|