Nazývat nás vrahy? Za co? My jsme sáhli po zbraních a v 50. letech. A víte proč? Protoe u bylo 85 justičních vrad. Počínaje Píkou a Miladou Horákovou. Oni přeci komunisti vyhlásili třídní boj. A vyhlásit válku vlastním občanům a jen oni měli bouchačky, nikdo jiný ...
www.svedomi.cz, 25.7.2010
Milanu Paumerovi místo nekrologu
František Rozhoň
Legionáři v I. světové válce naráeli
na nepochopení a odpor v prostředí ruském, srbském i italském - v monarchiích
lidé těko chápali, jak je moné neuznávat autoritu mocnáře. ‘Co
je to autorita?’, zamýšlel se pak dr. Alois Rašín : Je to beran, za ním jdou
slepě ovce. Je to zbytek stádového pudu člověka. Lidé enou se za tím, čemu
věří. Malé zklamání, a probudí se v nich úvaha.
Čechoslováci
bránící se nacistickému Německu
zpočátku naráeli na nepochopení
„rozhodujících mocností“, protoe
Beneš prohrál propagandistickou bitvu s Hitlerem.
Němci například tvrdili, e ČSR nedbá nezaměstnanosti
Němců, a praská vláda neuměla zdůraznit
nepřijatelnost některých nacistických metod při
‘sniování nezaměstnanosti’ – e se
snad a 270 000 míst uvolnilo politickou perzekucí.
Beneš nepřesvědčil svět, e začínají výboje
Třetí říše, zato Hitler prosadil
‘právo na sebeurčení Němců v ČSR’,
‘Sudetoněmecká otázka’ se stala
bolestí celé Evropy. Situace se změnila, a Hitler
sám ukázal světu, e je podrazák.
Symbolem
Třetího odboje se stali bratři Mašínové
s Milanem Paumerem, a také dodnes naráí
na nepochopení svých činů. Podle Zdeny
Mašínové tomu nedorozumění napomohlo, e
kniha Oty Rambouska „Jenom ne strach“ nevysvětlila
Čechoslovákům důvody odboje proti vládnoucí
vrstvě. Bratři Mašínové tady neijí,
ve vlasti spoluobčanům důvody trpělivě objasňovali Milan Paumer,
Zdena Mašínová a duše
spřízněné. Pro Hospodářské noviny
Paumer
řekl mimo jiné : „Nazývat
nás vrahy? Za co? My jsme sáhli po zbraních
a v 50. letech. A víte proč? Protoe u bylo
85 justičních vrad. Počínaje Píkou
a Miladou Horákovou. Oni přeci komunisti vyhlásili
třídní boj. A vyhlásit válku, to přeci
znamená, e musíte mít nepřítele. No tak my
jsme na to přistoupili a stali jsme se nepřáteli. Oni měli
bouchačky, tak jsme si je obstarali také. A u to
šlo.“
Milan Paumer, narozený
7. dubna 1931, zemřel 22. července
2010. Soudím, e nejlépe uctím jeho památku, kdy místo nekrologu se
pokusím jako on obhajovat boj za svobodu a uvádět na pravou míru
některé dezinformace šířené o něm, Mašínech a jejich
činech.

Mašínové a Milan Paumer z republiky
neprchali, jak se psalo v jednom
nekrologu. Oni vyrazili na cestu Německem poté, co se US
prezidentem stal válečný hrdina Dwight Eisenhower
a během jeho volební kampaně stanice Hlas Ameriky
a Svobodná Evropa hlásily, e Eisenhower
slíbil osvobození východní Evropy
od bolševismu. Mašínové
s přáteli věděli, e se v západním
Německu vytváří speciální jednotky
pro tyto osvobozovací akce, a tak vyšli, aby se
podobně jako hrdinové I. i II. odboje i oni
vrátili s osvobozeneckou armádou.
Mašínové jsou někým nazýváni vrahy, protoe
dokázali ve Třetím odboji „ublíit“ těm, kteří byli aktivní na straně
protivníka - jejich oběti prý byli jen „pěšáky“. Jene na straně
moci, která válčila proti vlastním občanům, nebylo pěšáků; uznal to
u
i český soud.
Jiní se zase hrozí toho, e Radek Mašín
dokázal esenbákovi ve slubě podříznout hrdlo.
Takhle myslet a zabíjet však naučila Radka KSČ ! Radek byl toti
zařazen do kurzu pro oddané
stoupence Strany, kde měli jako učebnici brouru ‘Zabij, nebo buď zabit’
a učili se různé druhy sabotáe
a zabíjení – například
podříznutím krku i kopnutím do spánku.
Radek Mašín se pak sám stal instruktorem. Strana
nedomyslela, e zklame-li občany, ti mohou naučené
myšlení a jednání uít proti
ještě loajálním stoupencům Strany.
Mašínové s Paumerem vstoupili
do US army a USA je nevydaly ani východnímu Německu, kde podle aloby měli
ohroovat demokracii, ani Československu, kde byli označováni za kriminálníky.
USA jejich akce chápaly jako osvobozenecké a celou trojici zařadily do elitního
Demonstration teamu představovaného celebritám. Je trapné, e údajní
přátelé Ameriky
a jejích hodnot jako Václav Havel odsuzují činy Mašínů a spol.,
kterými se Amerika chlubila.
Strýc Mašínů Ctibor Novák se z nacistických vězení vrátil
jako přesvědčený komunista, a matka Zdena Mašínová v roce 1948 na výzvu KSČ
vstoupila do jejích řad a za politické vězně se stala členkou Akčního výboru
Národní fronty v Poděbradech. Přesto jsou dnes pro většinu
lidí Mašínové symboly antikomunismu. Pro
mne však jsou symboly boje za svobodu. Úvaha,
o které psal dr. Rašín, jim dovolila
o několik desetiletí dříve ne
vládnoucí vrstva uznat, e reim
ohánějící se slovem komunismus je zločinný
a přidat se po svém ke III. odboji. Milan
Paumer pak bojoval v Koreji a po návratu
pomáhal zastavit stíhání Vladimíra
Hučína – podobně jako Milo Komínek
o pár let dříve ne vládní vrstva
pochopil, e Hučínovo stíhání je
zločinné. 6. 10. 2004 u přerovského soudu
neposlechl nezákonný povel Policie a ta ho
obslouila způsobem, jaký si před Listopadem
nedovolili
esenbáci.
S Milanem Paumerem jsem naposledy setrval
v delším přátelském rozhovoru
poté, co jsem odmítl poslechnout nesmyslný povel
Jana Š. okamitě a nahlas
opakovat svůj postoj k udělení
nejvyšších státních
vyznamenání Mašínům a spol. Milan
Paumer se tehdy usmíval. Kdykoli jsme se znovu potkali, zdravili
jsme se s úsměvem. Budu se snait, aby měl Milan Paumer
dál důvody k úsměvu, kdybychom se setkali
„na věčnosti“.
František Rozhoň,
25.7.2010,
ilustrační fota z vystoupení
28.7.2004 v Olomouci a z policejního
zásahu 6. 10. 2004 u soudu
v Přerově.
P.S. Poslední rozloučení s Milanem
Paumerem proběhne ve středu 4.8.2010 od 12 hodin
v obřadní síni hřbitova v Poděbradech.
Vyšlo na www.svedomi.cz