Ke kauze Karel Srp 2. 2. 2017 - His Voice

Mediální manipulace a slepé reakce kolaborantů v ČR

Ke kauze Karel Srp 2. 2. 2017 - His Voice

Kauza Karel Srp, která v těchto dnech hýbe médii, na mě působí, mírně řečeno, jednostranně. Dočista opomíjí Srpovu nezastupitelnou práci na poli Jazzové sekce, nejdůležitější organizace, která v sedmdesátých a osmdesátých letech usilovala o to, aby nezávislé umělecké proudy (od jazzu a experimentálního rocku po literaturu) mohly být v Československu provozovány na legální bázi a nebyly pokud možno zatlačeny za hranici toho, co je komunistickou mocí zakázáno a trestně stíháno.  

Díky dílu, které po Jazzové sekci zůstalo a bylo zaplaceno mj. uvězněním několika představitelů organizace, Karla Srpa nevyjímaje, se o experimentální a nezávislé umělecké směry začala zajímat celá řada mladých lidí dávno poté, co JS ve své nejslavnější podobě již byla minulostí. Autor těchto řádků je jedním z nich.  

Jsem přesvědčen, že kampaň proti Karlu Srpovi je médii vedena tak, aby nic z výše napsaného neinformovanému čtenáři pokud možno nemuselo přelétnout přes nos. A přestože názorově stojím na opačné straně politického spektra a Karla Srpa osobně neznám, cítím lidskou, fanouškovskou i profesní povinnost se jej zastat.  

Prosím tedy PT čtenářstvo, seznamte se s jeho příběhem a aktivitami třeba prostřednictvím knih Vladimíra Kouřila Jazzová sekce v čase a nečase 1971 - 1987, memoárů Mikoláše Chadimy Alternativa či jeho vlastních Výjimečných stavů. Obraz bude úplnější.  

O vyjádření k celé mediální honičce jsem požádal Mikoláše Chadimu, hudebníka a leadera skupin Extempore a MCH Band, jemuž podle některých hlasů Karel Srp prý uškodil nejvíce. V Mikolášově knize Alternativa se o ničem takovém nedočteme.  

S vyjádřením přispěl i Chadimův souputník, zakladatel Extempore a písničkář Jaroslav Jeroným Neduha, jehož memoáry Životaběh vyšly přednedávnem.  

Petr Ferenc, šéfredaktor HIS Voice, 2. 2. 2017

 

 

Vzhledem k tomu co nepěkného se v poslední době napsalo o Karlu Srpovi, předsedovi Jazzové sekce, pokládám za nutné prohlásit toto:  

Ve spisech, které proti mně vedla StB, jsem nenalezl žádný dokument, který by naznačoval, že Karel Srp proti mně, nebo skupině Extempore, zpravodajsky pracoval, chcete-li, že by mě, nebo na jiné členy kapely „práskal“.  

Bylo tomu přesně naopak. Díky akcím pořádaných v sedmdesátých letech Jazzovou sekcí se z neznámé kapely Extempore stala kapela známá širšímu publiku, chcete-li slavná. Jsem přesvědčen, že právě vystoupením na Pražských jazzových dnech byly narušeny plány StB, které předpokládaly „bezbolestnou“ likvidaci kapely a uvěznění  tehdejšího leadera skupiny J. J. Neduhy, později mého.  

Díky vystoupení Extempore s programem Milá 4 viselců na V. Pražských jazzových dnech v Lucerně nemohla StB použít v případě Plastiků osvědčený propagandistický scénář  o neumětelech, kteří zneužívají kapelu pro krytí „protisocialistické činnosti“.  

Zrovna tak mě Karel Srp nikdy nepřemlouval k emigraci, ať již je na toto téma ve spisech StB cokoliv. Naopak mně případnou emigraci vždy rozmlouval.  

Mikoláš Chadima, 1. 2. 2017

 

 

Připojuji se k názoru pana Chadimy, co se týče pana Karla Srpa. Nedomnívám se, že by nám jakkoli škodil, ale že naopak s Jazzovou sekcí vykonal mnoho pozitivního pro mladé lidi a pro mnohé muzikanty.  

Jaroslav Jeroným Neduha, Extempore, 1. 2. 2017

Pavel Turnovský-Učitel ve společnosti Astrologická škola pro statečné
také já se připojuji k názoru Mikolášei Chadimy a Jaroslava Jeronýma Neduhu. Připomínám zásluhy Karla Srpa o českou nezávislou kulturu i to, že nakonec za své aktivity stanul spolu s ostatními vůdčími osobnostmi před soudem. Štvanice proti němu je nechutná. Pavel Turnovský 2. února 2017

Jiří Čermák
Také pro mě byla Jazzová sekce jedním z mála majáků v normalizačním svinstvu. Věřím i tomu, že pan Srp neškodil skupině Extempore a snad se i snažil neškodit nikomu jinému. Nebyl jsem v jeho situaci a nemám právo ho soudit. Je mi jen líto, že se ke svému, byť možná neúmyslnému, selhání nedokáže otevřeně postavit. Vážím si těch, kteří zakolísali a dnes to statečně přiznají. Není to lehké.

Robin Karel Popper-CHR (Chronický Rejpal) zaměřený na CHL (Chronické Lháře) ve společnosti Důchod
Také já se připojuji k názoru Mikolášei Chadimy a Jaroslava Jeronýma Neduhy. Štvanice proti němu vedou lidé co neznají jeho spis, co se nenamáhali a nenamáhají si jej pročíst a přejímají jen to, co jim média účelově předkládají. Kdo se se spisem osobně seznámil tak ví, že neobsahuje nic tak závažného a poškozujícího kohokoliv z kruhů tehdejší alternativní hudební scény. Jediné co já bych Srpovi vytknul je to, že se nedokázal po 1990 k tomuto problému otvřeně postavit a přiznat.