Píšu to nerad, ale nemohu jinak…

Píšu to nerad, ale nemohu jinak…

Při násilné domovní prohlídce Grosstapa u mne v bytě dne 7.března r.2001 se členové KAN, KPV a další rozhodli informovat (tenkrát senátorku) nynější zástupkyni ombudsmana RNDr. Jitku Seitlovou o zločineckých praktikách PČR. Za tímto účelem paní RNDr. J.Seitlovou přesvědčili, aby se o tento případ zajímala a dostavila se na místo konání. Paní RNDr.Saitlová byla vpuštěna přes policejní zábrany až k brance plotu mého domu. Dotázala se zakukleného policisty, zda může vstoupit za plot a hovořit s vedoucím této policejní akce. Na to se policista z protiteroristického odboru por. M.Kraus na ni obořil s tím, že tady nemá co dělat a že jestli okamžitě nevypadne, tak ji vynesou v zubech. Na to paní RNDr. J.Seitlová něco tiše zašveholila,  schovala senátorský průkaz a odešla. Po mém následném zatčení se na moji podporu angažovala celá řada lidí. Při jedné takové akci se na moji podporu v Brně angažoval před budovou ombudsmana i Ing. Lumír Šimeček, který spolu s dalšími chtěl na téma zatčení Hučína hovořit s JUDr. Motejlem. Ten je prostřednictvím své pobočnice paní Anny Šabatové nechal vykázat. Po mém propuštění z vazby se v Brně ve společenském sále budovy sídla ombudsmana konalo setkání antikomunisticky smýšlejících občanů. Ovšem poté, co se JUDr. Motejl a A.Šabatová dozvěděli, že se celá akce zaměřila na moji podporu a že jsou zde přítomni Jan Beneš, Zdeňka Mašínová, Milo Komínek, Milan Paumer a další, tak byla akce A.Šabatovou předčasně ukončena. Nutno zde upozornit, že A.Šabatová je manželkou chartisty Ing. Petra Uhla, který se angažoval ve prospěch těch, kteří mne nechali zatknout a uvěznit. Tedy já bohužel mám na zesnulého a jeho spolupracovníky pouze tyto nepříjemné zkušenosti.

Vladimír Hučín, 10.5.2010