OČKOVÁNÍ PROTI PRASEČÍ CHŘIPCE

* Meduňka 11/2009*

 Ačkoliv jsme se v Meduňce zabývali problematikou prasečí chřipky již  v červencovém čísle, v souvislosti s blížící se sezónou chřipek se objevují nová fakta a diskuze. V tomto článku chci proto ukázat na výhody toho, že se na nás vakcína proti viru H1N1 firmy GlaxoSmith Kline (GSK) nedostane. Hlavní nebezpečí představují především přídatné látky – thimerosal a skvalen.

*OČKOVÁNÍ PROTI PRASEČÍ CHŘIPCE V ROCE 1976*

 V únoru 1976 si ve vojenské posádce Fort Dix v New Jersey (USA) stěžoval 19letý voják David Lewis, že je unavený a slabý, takže nemůže cvičit. Za 24 hodin zemřel. Z jeho krve byl izolován virus A H1N1, jehož nákazou onemocnělo v krátké době několik dalších vojáků. Virus byl identifikován u několika stovek vojáků bez zjevných příznaků nemoci. V USA se v říjnu téhož roku rozjela široká kampaň masového očkování proti prasečí chřipce způsobené virem A/New Jersey/1976/H1N1. Krátce po očkování se však objevily zprávy o nečekaném výskytu Guillain-Barré syndromu. To je velice těžké onemocnění, které postihuje periferní nervy a projevuje se omezením až ztrátou pohyblivosti, necitlivostí v nohách, změnami ve smyslovém vnímání a celkovou slabostí. V průběhu dvou měsíců bylo hlášeno 500 případů tohoto syndromu, někteří nemocní se po týdnech a měsících nemoci zotavili, 30 pacientů zemřelo. Vzhledem k mnoha okolnostem byla proto kampaň očkování vakcínou proti prasečí chřipce v USA v prosinci 1976 zastavena. Obavy ze zvýšeného výskytu Guillain-Barré syndromu v souvislosti s očkováním proti prasečí chřipce se nyní objevují v tisku ve Velké Británii. Dr. Mercola ve svých novinách dokonce uveřejnil zprávu, že ve Velké Británii dostali neurologové interní a tajné varování, aby se zaměřili na sledování Guillain-Barre syndromu, jehož výskyt se v souvislosti s vakcinací může zvýšit 8-10×.

*NEBEZPEČNÉ PŘÍDATNÉ LÁTKY*

Vakcíny proti chřipce stále obsahují thimerosal – antiseptickou látku obsahující rtuť. To znamená, že každé dítě dostane při jednom očkování 25–50 mikrogramů (µg) rtuti. Jestliže je podle WHO bezpečná dávka 0,1 µg/kg hmotnosti na den, pak by toto množství bylo bezpečné pro osoby o hmotnosti vyšší než 250 kg. Pro děti o hmotnosti 10 kg je dávka 25× vyšší, pro děti 6 měsíční o váze 5 – 6 kg překračuje bezpečnou dávku 50×; pro školní mládež o váze cca 50 kg stále ještě překračuje bezpečnou denní dávku 5×. Rtuť je toxická ve všech svých formách pro plody i pro narozené děti. V současné době jsme svědky velmi rozsáhlých diskuzí mezi odborníky, ale i představiteli zdravotnických institucí, rodiči a soudy o to, zda je thimerosal příčinou vzniku autizmu.

Tato otázka není dosud uspokojivě objasněná a v USA jsou mezi rodiči silné obavy z povinného každoročního očkování jejich dětí vakcínou s thimerosalem.

Jdou tak daleko, že raději převádějí děti do systému domácího vyučování, aby nemusely být očkovány.

Vakcíny obsahují zpravidla také látku, která zvyšuje imunitní odpověď organizmu a umožňuje snížit obsah antigenu – tedy viru. Nejčastěji je používán hliník ve své iontové formě. I proti injekčně podávanému hliníku je mnoho námitek ze strany odborníků vzhledem k jeho neurotoxickým účinkům a je spojován s uvedeným Guillain-Barré syndromem. Mnoho námitek vůči injekčnímu podávání solí hliníku ve vakcínách vedlo k tomu, že evropské firmy Novartisa GlaxoSmithKline oznámily, že v nově vyvíjených vakcínách proti A H1N1 bude použit jako adjuvans skvalen. Mezi odborníky imunology i kliniky se okamžitě zvedla vlna kritiky a varování před injekční aplikací skvalenu pro možné nedozírné následky.

Skvalen je běžnou složkou lidské kůže a prakticky se vyskytuje ve všech orgánech lidského těla. Je to totiž sloučenina, ze které vzniká cholesterol – stavební složka všech buněčných membrán. V hojném množství se vyskytuje v myelinových pochvách nervových vláken i ve stěnách cév.

*CO MŮŽE ZPŮSOBIT SKVALEN?*

Vzhledem k tomu, že adjuvans se do vakcín přidává proto, aby se povzbudil imunitní systém k prudší reakci na antigen, varují mnozí specialisté, že může dojít k rozsáhlým a nepředvídatelným autoimunitním reakcím. Imunitní systém by totiž mohl zaútočit proti vlastním molekulám skvalenu v mnoha tkáních a orgánech, zejména však v mozku.

Laboratorní studie ukázaly, že po injekčním podání skvalenu laboratorním potkanům se vyvine chronická zánětlivá reakce postihující klouby připomínající revmatoidní artritidu.

Vzhledem k tomu, že skvalen (MF59) byl použit jako adjuvans v experimentálních vakcínách proti antraxu, kterými byli očkováni vojáci při válce v Perském zálivu, je právě jeho působení přičítáno devastující autoimunitní onemocnění, kterým trpí veteráni této války. Ačkoliv je dnes použití skvalenu v těchto vakcínách z mnoha stran popíráno, podle údajů FDA (Amerického ústavu pro potraviny a léky) je možné stanovit anti-skvalenové protilátky v tělech nemocných veteránů a u všech, kteří byli těmito vakcínami očkováni. To, že se nejedná pouze o ojedinělý názor ojedinělých vědců, potvrzuje i vyjádření vládní zmocněnkyně pro vědu v Austrálii. Dr. Viera Scheibner, Ph.D., napsala:

 *“...toto adjuvans (skvalen) přispělo ke kaskádě reakcí nazývané “syndrom války v zálivu” pozorovaných u vojáků, kteří se války v Perském zálivu zúčastnili. Symptomy, které se u nich vyvinuly zahrnovaly chronickou únavu, chronické bolesti hlavy, abnormální ztrátu vlasů a chlupů, artritidu, fibromyalgii, lymfadenopatii, vyrážky, nehojící se praskliny kůže, afty, ztrátu paměti, křeče, poruchy nálady, neuropsychiatrické problémy, chudokrevnost, poruchy činnosti štítné žlázy, zvýšenou sedimentaci červených krvinek, noční pocení a další vážné poruchy.“* O této problematice existuje řada odborných studií.

Profesor neurochirurgie Russell Blaylock, který vystupuje jako expert při soudních žalobách na výrobce vakcín mi napsal:* „ Smrt v důsledku prasečí chřipky je způsobena bouří cytokinů. Vakcíny se skvalenem vyvolají tuto bouři, takže zemře mnohem více osob. Jejich smrt bude přičítána nemoci a nikoliv vakcíně. Očkování proti prasečí chřipce zasáhne do životů milionů lidí...“** *

*Vakcinační strategie ve světě a u nás*

 * *

V situaci, kdy veřejnost, lékaře i politiky děsí představa světové pandemie prasečí chřipky je velmi obtížné přijmout zodpovědnost za rozhodnutí, jak se k hrozbě pandemie postavit, aby nebylo ohroženo zdraví obyvatel. Zatímco v České republice v době psaní tohoto článku  nikdo na prasečí chřipku nezemřel a počty případů se vyjadřují ve stovkách,  v USA jsou nemocných tisíce (viz mapa výskytu prasečí chřipky v USA - http://www.cdc.gov/h1n1flu/updates/us/). Podle oficiálních zpráv z USA jsou počty hospitalizací nemocných s prasečí chřipkou stejné nebo poněkud nižší než v případech onemocnění sezónní chřipkou. Počet úmrtí v důsledku tohoto onemocnění je pod prahem počtu úmrtí při epidemii sezónní chřipky ( http://www.cdc.gov/flu/weekly/).

Z evropských zemí je nejvíce postižena Velká Británie, která rovněž uvádí tisíce nemocných.

V USA bude zahájeno povinné očkování dětí hned po začátku školního roku. Rovněž vláda Velké Británie rozhodla očkovat byť nedostatečně ověřenou vakcínou. Naproti tomu vláda Austrálie se domnívá, že hrozba prasečí chřipky není horší než výskyt běžné sezónní chřipky, ze které se lidé dokáží poměrně snadno zotavit a i v případě, že se počet úmrtí dětí zdvojnásobí, postihne tato nemoc svými fatálními důsledky v Austrálii 10-12 dětí. Představitelé federální vlády USA říkají, že v USA by při stejném předpokladu zemřelo 200 dětí a z toho důvodu není proč očkování odkládat. Bude proto zahájena masivní očkovací kampaň, ve které se předpokládá, že bude naočkováno 75 milionů dětí vakcínou, jejíž případné vedlejší a nežádoucí důsledky se neodváží nikdo ze zdravotnického establišmentu předvídat.

Rodiče dětí i lékaři, kteří s tímto rozhodnutím nesouhlasí, hledají proto již dnes strategické postupy, co dělat v případě, že jejich děti a případně i oni budou přinuceni k očkování vakcínou proti A H1N1 se skvalenem, thimerosalem a dalšími toxickými látkami. Někteří lékaři v USA vypracovali „metodiku“ první pomoci po absolvování povinného očkování proti prasečí chřipce.
 
 http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2009/09/19/The-Truth-about-the-Flu-Shot.aspx

Vakcínu proti novému typu chřipkového viru u nás vyrábí v Bohumili firma Baxter, o jejímž selhání při testování vakcíny proti viru sezónní chřipky H3N2 u nás jsme psali v Meduňce 7/2009. V průběhu srpna o tom, jak ve firmě Baxter „omylem“ přimíchali do vakcíny proti sezónní chřipce virus ptačí chřipky psal tisk v USA i v Kanadě. Podle zahraničního tisku to je prý důvod, proč naše vláda odmítla nákup vakcíny proti viru H1N1 od firmy Baxter. Stejný zdroj uvádí, že náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr prohlásil, že „vakcína může mít vedlejší účinky a dokonce způsobit smrt“.

Avšak firma Baxter patentovala svoji vakcínu CELVAPAN proti ptačí chřipce již v roce 2008 a nyní oznámila, že ukončila její testování a získala certifikát Evropské lékařské agentury (EMEA) o její bezpečnosti. Tuto vakcínu připravuje novou moderní technologií, při které se již nepěstuje virus ve vejcích, ale používají se tkáňové kultury a je možné měnit její účinnost proti viru, který zrovna působí pandemii. Vakcíny firmy Baxter proti prasečí chřipce neobsahují žádné adjuvans.

V srpnu jsme se dozvěděli, že ČR nakoupí vakcíny proti viru prasečí chřipky pro půl milionu obyvatel od firmy GlaxoSmithKline. Vakcíny firmy GSK obsahují jako adjuvans skvalen pod označením ASO3. Při podpisu smĺouvy s touto firmou však zástupci našeho státu museli přistoupit na podmínku, že výrobce nezodpovídá za poškození zdraví vedlejšími účinky vakcíny a veškeré škody vzniklé pacientům uhradí stát. Uvádí se, že za výskyt komplikací s Guillain-Barré syndromem vyplatil stát (USA) obětem vakcín proti prasečí chřipce 1,3 miliardy dolarů.

Faktem je, že zisky farmaceutických koncernů z prodeje vakcín proti prasečí chřipce budou astronomické. Jenom firma Baxter oznamuje, že poskytne 80 milionů vakcín pro pět zemí včetně Velké Británie. Použití skvalenu zdůvodňuje např. firma GSK tím, že při jeho přítomnosti může výrazně snížit množství viru H1N1 ve vakcíně. To znamená, že může vyrobit několikanásobně vyšší počet vakcín! Její zisky za vakcíny odhadují experti v řádu miliard dolarů.

*OPATRNĚ S TAMIFLU*

Značný zdroj zisků pro farmaceutické koncerny představuje v této době i prodej antivirotického připravku Tamiflu. Objevila se však řada zpráv o tom, že Tamiflu by se neměl podávat dětem, protože má u nich vážné nežádoucí účinky. Víc než polovina dětí má žaludeční potíže a nevolnosti; projevují se často změny v chování. Děti užívající Tamiflu prý nevnímají nebezpečí (podobně jako autisté) – mají tendenci vbíhat pod jedoucí auta, skákat z výšek, vyskakovat z jedoucích vlaků. Japonci uvádějí 12 případů úmrtí dětí po užívání Tamiflu, obdobné případy byly zaznamenány i v USA.

* *

*ZÁVĚREM*

Je tedy otázkou, co je v současné době větší nebezpečí pro naše zdraví? Možná nákaza kapénkovou infekcí nebo nevyzkoušená vakcína vpravená do krevního oběhu? Myslím, že můžeme být vděční za to, že v České republice se tento problém bude řešit způsobem ve světě zcela ojedinělým. Očkování u nás povinné v této sezóně nebude a díky finanční situaci se ho nemusíme obávat ani nikdy v budoucnu.Výběr těch, kteří budou očkováni, bude probíhat podle krizového plánu. Z informací v mediích to budou především zdravotníci a ti, kteří jsou důležití pro chod státu. Budeme mít proto na očích veřejnosti definovaný soubor osob očkovaných proti prasečí chřipce vakcínou se skvalenem a zbytek obyvatelstva vystavený pouze nákaze. Bude moudré vyhýbat se návštěvám nemocnic a čekáren s nemocnými.

Budeme-li v zimě dobře spát, užívat rybí oleje a jíst spousty česneku, chodit na procházky na sluníčko a pečlivě si umývat ruce, myslím, že to zvládneme.

*Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.*

*21.10.2009*

*Odpověď Anny Strunecké na otázku redaktora časopisu Týden*

OTÁZKA: Proč podle Vás ministryně zdravotnictví veřejně propaguje očkování proti chřipce?

Anna Strunecká:

Vážený pane redaktore,

vháníte mne do poněkud ošemetné a riskantní situace, mohu odpovědět takto:

Paní ministryně má před sebou velmi těžkou otázku, protože v dané situaci, kdy veřejnost, lékaře i politiky děsí představa světové pandemie prasečí chřipky je velmi obtížné přijmout zodpovědnost za rozhodnutí, jak se k hrozbě pandemie postavit, aby nebylo ohroženo zdraví obyvatel. Nicméně, v České republice dosud bylo evidováno pouze 300 případů onemocnění. Z diskusí s představiteli našeho zdravotnictví v denním tisku je zřejmé, že neberou v úvahu epidemiologické a laboratorní údaje o škodlivosti přídatných látek, jakou je v tomto případě skvalen. Určitou indikací tohoto nebezpečí je
 například i tisková zpráva o tom, že spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, ministry její vlády a vybrané zaměstnance ministerstev bude chránit před prasečí chřipkou zvlášní vakcína proti A H1N1, která neobsahuje žádné sporné přísady. Také pro vojáky bundeswehru ministerstvo obrany objednalo vakcíny bez příměsí. Podle Spiegel Online dostanou speciální vakcíny stejně jako ve Francii a v USA také těhotné ženy a děti do tří let. Paradoxní je, že vakcíny bez příměsí dodává právě ona firma Baxter!

 *(hlavně) Zdraví*