Politika nemusí být jen špína

Ano, těmito pocity z naší politiky oprávněně trpíme. Nejsme však zas tak úplně bezmocní, máme několik možností, jak se snažit tento stav alespoň trochu či postupně zlepšit.

  1. Nejít k volbám. 

  • Až vám zase bude někdo vykládat, že jít volit je občanská povinnost a že kdo nejde k volbám nemá pak právo do ničeho kecat a na politiky se zlobit, pošlete ho někam. Takový blábolista nemá o demokracii ani páru. Nejít k volbám je vaše svaté právo. A i tímto způsobem projevujete svou volbu a sdělujete, velmi silně, svůj názor: Politici, dělali jste všechno pro to, aby vás slušný člověk nemohl volit. Takže... tůdle.
  • Ba dokonce by se dalo říci, že při volbách do Poslanecké sněmovny, v nichž se volí politické strany, je nevolič vůči naší zemi mnohem odpovědnější než ten, kdo dá znovu hlas některé ze současných parlamentních stran. Ta komunistická nám ukazovala po čtyřicet let, že se od stran fašistických v ničem neliší, mnohdy dokoce jednala ještě hůř. A ty demokratické už nám během polistopadových let předvedly, o co jim ve skutečnosti jde: Učiněná Koryta nostra. Čím méně dostanou hlasů, tím je větší šance na pročištění politického ovzduší.
  • Neexistuje jný přímý mechanismus, jak dát politikům razantně najevo, že by měly jít konečně od válu, než je nevolit. Nenechejme si proto namluvit, že nevolit je špatné. 

   2. Volit malé strany a osobnosti

  • Ve volbách do Senátu a do Krajů lze naštěstí volit osobnosti. Do Senátu přímo a v krajích lze vybírat podle toho, jestli strany zvolily do čela kandidátek skutečné osobnosti, které se ještě zaběhnutým korytářstvím neumazaly. Ano - i tyto osobnosti se mohou oním hrabáním pod sebe nakazit, ale jejich volba přeci jen jistou šanci skýtá.  
  • I mezi ódeesáky a socdemáky najdeme slušné lidi, nejsou tu jen tlučhubové rathovského či mackovského typu. Jen tak "z voleje" mě napadá třeba plzeňský primátor Pavel Rödl či hejtman Evžen Tošenovský. Alespoň si nemohu vybavit, zda na některého z nich něco nedobrého vyplavalo, právě naopak, na hladině pluje sdělení, že jde o slušné lidi. U socdemáků byl slušným politikem Vladimír Špidla, ale jistě se i dnes mezi nimi najdou lidi, kterým jde skutečně o věc. Jde jen o to, abychom nebyli líní si o kandidátech něco zjistit (tedy něco jiného než jen to, co na sebe sami prozradí) a třeba si je i trochu proklepli po síti.
  • A konečně, můžeme volit neparlamentí či v krajích dosud nezastoupené strany či různá sdružení nezávislých kandidátů (opět platí: důvěřuj, ale prověřuj :-)) - a do Senátu nezávislé osobnosti, kterých naštěstí kandiduje dost. Pořád nadáváme na Senát a neuvědomujeme si přitom, že kdyby tam sedělo více skutečných osobností, vypadal by mnohem lépe než Poslanecká sněmovna.
  • Tato varianta je u těchto konkrétních voleb lepší než nevolit, protože zde platí opak, než při volbách do Poslanecké sněmovny. Čím víc nás přijde k volbám a čím více zvolíme stranických či nestranických (skutečných) osobností, tím lépe. 

   3. Kandidovat

  • A konečně, pokud nemáme ani tak koho volit, můžeme už příště, tedy do Poslanecké sněmovny - kandidovat my sami - buď si založit novou stranu, nebo vstoupit do některé neušpiněné, tedy demokratické neparlamentní  strany stávající. Nenechme se odradit slovy, že "na trhu" už není pro novou stranu místo nebo že malé strany určitě ve volbách propadnou a jejich hlasy tak získají komunisti. Jde jen o zastrašování od Koryty nostry a jejích mediálních nahrávačů. Ve skutečnosti je to takto:
  • Stávající parlamentní strany by měly konečně uvolnit díru na trhu stranám nezkompromitovaným.
  • Když nevolíte neparlamentní strany ze strachu, že se do sněmovny nedostanou, nikdy se do sněmovny nedostanou. A když se tam skutečně nedostanou, nezískají jejich propadlé hlasy komunisti, ale všechny strany, které se dostaly do sněmovny, podle proporčních výsledků: vítěz bere nejvíce, nejslabší nejméně.

Takže, hlavu vzhůru, nenechejme si Korytou nostrou a jejich mediálními slouhy vymývat mozky a začněme se konečně chovat svobodně.

Paroulánek -Topoloubek nás nesmí dostat!