Čeho se bojíte, pane Paroubku ? Svého stínu nebo vědomí, že nejste nic, že po čase po Vás neštěkne ani pes jako dnes nikoho nezajímá, co děla nebo co říká šéf partaje, do které tak neomylně patříte. Měl jste šanci napravit mnohé, co Váš předchůdce pokazil, mohl jste zachránit aspoň to málo, co pan Špidla započal.
Otevřený dopis Jiřímu Paroubkovi
Napsal John Bok
Úterý 23. srpna 2005
Otevřený
dopis Jiřímu Paroubkovi,
osobě, jenž z nedopatření zastává funkci
předsedy Vlády ČR
Pane Paroubku,
titulovat Vás funkcí,
kterou nedopatřením a z vůle jakési pomatené síly zastáváte,
nehodlám. Pro mne jste pouze a jenom dalším z řady trestů božích za
jakési naše hříchy. Nepatříte k lidem, jejichž primitivní názory a
matení skutečností mám chuť nebo čas poslouchat či číst. Bohužel, i
mně se nedopatřením stává, že Váš zcela nevýrazný projev zaznamenám
nebo o něj v novinách zavadím pohledem. Vždy mne to vyvede z
míry.
Váš předchůdce raději nemluvil. A když mluvil, bylo to
hrozné, ale zcela nesrovnatelné s tím, čím Vy „oblažujete"
a častujete své spoluobčany. Nevím, zdali to bylo tím, že byl
inteligentnější nebo že mu to někdo radil. Vám asi nikdo neradí anebo
Vás nemá rád. A radí Vám tak, abyste dělal ze sebe ještě většího
hlupáka než jste se ve své bezvýznamné funkci na pražském magistrátě
zdál být. Předpokládám, že jste ve svém životě nepřišel do styku
s inteligentními lidmi, jinak byste musel vážit, co ze svých úst
vypouštíte nebo pod jaké texty se podepisujete.
Vaše arogance
ke skutečnosti a faktům obecně známým lze demonstrovat triviálním
příkladem, když jste dokazoval rozdíl mezi technaři a hippies. Víte,
oni hipíci v podstatě dělali mnohé z toho, co dělají ti mladí, které
Vámi posvěcená policie surově bila a masakrovala. Kouřili marihuanu a
hašiš, experimentovali s LSD (a kdoví, s čím ještě). V
duchu volné lásky, kterou hlásali, zplodili bezpočet dětí, které sice
věděly, kdo je jejich matka, ale otcem mohl být kdokoli. Poslali
k čertu celou společnost, její hodnoty a generaci svých rodičů
pod heslem fuck the system (mrdám systém). Zakládali komunity,
brázdili Ameriku, jezdili po festivalech a protestních akcích, stopem
nebo ve vyhrkaných autech. To, že se jim říkalo květinová generace,
nebo také flower power (květinová síla), nebylo proto, že by
rozdávali kytky, to si raději koupili jointa, láhev piva nebo vína.
Květina pro ně byla symbolem nenásilí a tolerance. Proto také brojili
proti válce ve Vietnamu. Woodstock byl pak demonstrací toho, co už
bylo v pohybu. Byli pronásledováni policií, spořádaní občané volali
po pořádku a někdy je krvežízniví zastánci pořádku zavraždili. Byla
to právě tehdejší generace mladých lidi, která osvobodila Ameriku - a
i svět - od sexuálního a politického pokrytectví. A byli to i oni,
kteří přiměli své rodiče přemýšlet o tom, že válka ve Vietnamu je
nesmyslná, nijak pro Ameriku užitečná ani není řešením stavu
světa.
Tím, že jste na stanici Radio 1 plácal to, co jste
plácal, demonstroval jste tím, že ani o takových trivialitách nevíte
zhola nic. Když nevíte, tak se máte zeptat. A nebo mlčet. Od toho
máte přece tým poradců. Jenže pravda, jaký pán, takový krám.
Brutálním zásahem policie nebyl sjednán žádný pořádek. Ti
mladí lidé, kteří se jedou za čas jedou odvázat, a to mnohdy
způsobem, který může nejen měšťáka šokovat, ač on se tentýž večer
dívá na pornoprasečiny v televizi nebo na videu, jsou k sobě
navzájem, na rozdíl od mnohých spořádaných občanů, tolerantní. Nijak
Vás ani Vám podobné nenutí, abyste ctil jejich hodnoty a způsob
zábavy. A hlavně oni nikoho hlukem neruší. Kdo je ruší, jsou ti,
kteří tu hudbu pouštějí. Mluvíte-li o hluku, nezadá si s randálem na
brněnském okruhu nebo s řevem fanoušku při fotbalových utkáních na
Spartě či Slavii. Nebo megakoncertů světových popstar na Letné nebo
na Strahově. Tam všude kolem také žijí a bydlí vaší spoluobčané.
Zapomínáte na hluk a nepořádek po všech zblblejch Češích, kteří si
svůj národní mindrák léčí oslavou všech těch vítězství národních
fotbalových a hokejových týmů na Václavském a Staroměstském náměstí.
Po nich, za peníze daňových poplatníků, čistí rozbité sklo, smetí a
zvratky město. Nemluvě o tom, že tyto projevy „národní
pospolitost" a spontanity nejsou ani ohlášeny ani povoleny, ač
se tak děje na veřejném místě. Ovšem ty pořádají „řádní“
občané, které máte tak rád a pro které chcete to nejlepší, ač ve své
ziskuchtivosti jsou bezohlednější než ti mladí, kteří na Vás i na mne
kašlou. A dobře dělají.
Dalším důkazem Vašeho ignorantství
nebo hlouposti je, že do omrzení opakujete, že Czech Tek nebyl
povolen. Pokud byste si pečlivě přečetl ústavu ČR, a to byste měl,
když chcete být předsedou vlády této země, dozvěděl byste se, že
Článek 19, Listiny základních práv a svobod jednoznačně konstatuje:
(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. (2) Toto právo lze
omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o
opatření v demokratické společnosti, nezbytná pro ochranu práv a
svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku
nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno
povolením orgánu veřejné správy. Kdo by tudíž podle Vás měl soukromou
zábavu na soukromém pozemku povolit? Snad Vy ? Nebo starosta obce?
Vaše opovrhování Ústavou je příznačné pro dobu komunismu, kdy byla
pouhým kusem papíru. Je to zároveň neúcta k zákonům, neboť ona
je tou nejvyšší právní normou, od níž se odvozuje celý ústavní a
právní pořádek Lidé by si měli na takové jako jste Vy dát pozor a
nedovolit Vám realizovat Vaší zpupnost.
Čeho se bojíte, pane
Paroubku ? Svého stínu nebo vědomí, že nejste nic, že po čase po Vás
neštěkne ani pes jako dnes nikoho nezajímá, co děla nebo co říká šéf
partaje, do které tak neomylně patříte. Měl jste šanci napravit
mnohé, co Váš předchůdce pokazil, mohl jste zachránit aspoň to málo,
co pan Špidla započal. On by však na narozdíl od Vás neschvaloval to,
co se u Tachova na loukách stalo. Nelhal by, nesnažil by se uhájit
zneužití zákonů proti jinému životnímu stylu. Ono by se to ze vší
pravděpodobností ani za jeho vedení vlády stát nemohlo. On totiž, na
rozdíl od Vás, je vzdělaný, kultivovaný a tolerantní. On, na rozdíl
od Vás ví, že silou, násilím a zákazy pořádek vymoci nelze. Pouze
poslušnost a respekt ze strachu, ale to jsme tu jednou měli a
podívejte se, jak to dopadlo. Protože však ti, kteří své spoluobčany
zastrašovali a ideologicky znásilňovali, nebyli po právu potrestáni,
svádí to pohrobky socialismu, jako jste Vy, k novým pořádkům a
řešení problému silou. To však jde ruku v ruce s primitivismem a
demagogií, kterou tak dovedně, ač hrubozrnně ovládáte. Přestaňte
škodit a věřit, že jste spasitel. Tak, jak jste to řekl těm, kteří
Vás při Vašich oslavách jmenování do funkce přišli upozornit na
to, že rušíte noční klid. Nejste náš chlebodárce, nikdy jím nebudete
a být nemůžete. Můžete se však stát, pokud ve svém křupanství budete
pokračovat, směšnou politickou figurkou jako mnozí Vaši předchůdci.
Je na čase, abyste se sebral a šel dělat něco, co snad umíte. Jak by
řekl můj přítel Ivan Martin Jirous, táhněte konečně do hajzlu.
John
Bok