Čeho se bojíte, pane Paroubku ? Svého stínu nebo vědomí, e nejste nic, e po čase po Vás netěkne ani pes jako dnes nikoho nezajímá, co děla nebo co říká éf partaje, do které tak neomylně patříte. Měl jste anci napravit mnohé, co Vá předchůdce pokazil, mohl jste zachránit aspoň to málo, co pan pidla započal.
Otevřený dopis Jiřímu Paroubkovi
Napsal John Bok
Úterý 23. srpna 2005
Otevřený
dopis Jiřímu Paroubkovi,
osobě, jen z nedopatření zastává funkci
předsedy Vlády ČR
Pane Paroubku,
titulovat Vás funkcí,
kterou nedopatřením a z vůle jakési pomatené síly zastáváte,
nehodlám. Pro mne jste pouze a jenom dalím z řady trestů boích za
jakési nae hříchy. Nepatříte k lidem, jejich primitivní názory a
matení skutečností mám chu nebo čas poslouchat či číst. Bohuel, i
mně se nedopatřením stává, e Vá zcela nevýrazný projev zaznamenám
nebo o něj v novinách zavadím pohledem. Vdy mne to vyvede z
míry.
Vá předchůdce raději nemluvil. A kdy mluvil, bylo to
hrozné, ale zcela nesrovnatelné s tím, čím Vy „oblaujete"
a častujete své spoluobčany. Nevím, zdali to bylo tím, e byl
inteligentnějí nebo e mu to někdo radil. Vám asi nikdo neradí anebo
Vás nemá rád. A radí Vám tak, abyste dělal ze sebe jetě větího
hlupáka ne jste se ve své bezvýznamné funkci na praském magistrátě
zdál být. Předpokládám, e jste ve svém ivotě nepřiel do styku
s inteligentními lidmi, jinak byste musel váit, co ze svých úst
vypoutíte nebo pod jaké texty se podepisujete.
Vae arogance
ke skutečnosti a faktům obecně známým lze demonstrovat triviálním
příkladem, kdy jste dokazoval rozdíl mezi technaři a hippies. Víte,
oni hipíci v podstatě dělali mnohé z toho, co dělají ti mladí, které
Vámi posvěcená policie surově bila a masakrovala. Kouřili marihuanu a
hai, experimentovali s LSD (a kdoví, s čím jetě). V
duchu volné lásky, kterou hlásali, zplodili bezpočet dětí, které sice
věděly, kdo je jejich matka, ale otcem mohl být kdokoli. Poslali
k čertu celou společnost, její hodnoty a generaci svých rodičů
pod heslem fuck the system (mrdám systém). Zakládali komunity,
brázdili Ameriku, jezdili po festivalech a protestních akcích, stopem
nebo ve vyhrkaných autech. To, e se jim říkalo květinová generace,
nebo také flower power (květinová síla), nebylo proto, e by
rozdávali kytky, to si raději koupili jointa, láhev piva nebo vína.
Květina pro ně byla symbolem nenásilí a tolerance. Proto také brojili
proti válce ve Vietnamu. Woodstock byl pak demonstrací toho, co u
bylo v pohybu. Byli pronásledováni policií, spořádaní občané volali
po pořádku a někdy je krveízniví zastánci pořádku zavradili. Byla
to právě tehdejí generace mladých lidi, která osvobodila Ameriku - a
i svět - od sexuálního a politického pokrytectví. A byli to i oni,
kteří přiměli své rodiče přemýlet o tom, e válka ve Vietnamu je
nesmyslná, nijak pro Ameriku uitečná ani není řeením stavu
světa.
Tím, e jste na stanici Radio 1 plácal to, co jste
plácal, demonstroval jste tím, e ani o takových trivialitách nevíte
zhola nic. Kdy nevíte, tak se máte zeptat. A nebo mlčet. Od toho
máte přece tým poradců. Jene pravda, jaký pán, takový krám.
Brutálním zásahem policie nebyl sjednán ádný pořádek. Ti
mladí lidé, kteří se jedou za čas jedou odvázat, a to mnohdy
způsobem, který můe nejen měáka okovat, ač on se tentý večer
dívá na pornoprasečiny v televizi nebo na videu, jsou k sobě
navzájem, na rozdíl od mnohých spořádaných občanů, tolerantní. Nijak
Vás ani Vám podobné nenutí, abyste ctil jejich hodnoty a způsob
zábavy. A hlavně oni nikoho hlukem neruí. Kdo je ruí, jsou ti,
kteří tu hudbu poutějí. Mluvíte-li o hluku, nezadá si s randálem na
brněnském okruhu nebo s řevem fanouku při fotbalových utkáních na
Spartě či Slavii. Nebo megakoncertů světových popstar na Letné nebo
na Strahově. Tam vude kolem také ijí a bydlí vaí spoluobčané.
Zapomínáte na hluk a nepořádek po vech zblblejch Čeích, kteří si
svůj národní mindrák léčí oslavou vech těch vítězství národních
fotbalových a hokejových týmů na Václavském a Staroměstském náměstí.
Po nich, za peníze daňových poplatníků, čistí rozbité sklo, smetí a
zvratky město. Nemluvě o tom, e tyto projevy „národní
pospolitost" a spontanity nejsou ani ohláeny ani povoleny, ač
se tak děje na veřejném místě. Ovem ty pořádají „řádní“
občané, které máte tak rád a pro které chcete to nejlepí, ač ve své
ziskuchtivosti jsou bezohlednějí ne ti mladí, kteří na Vás i na mne
kalou. A dobře dělají.
Dalím důkazem Vaeho ignorantství
nebo hlouposti je, e do omrzení opakujete, e Czech Tek nebyl
povolen. Pokud byste si pečlivě přečetl ústavu ČR, a to byste měl,
kdy chcete být předsedou vlády této země, dozvěděl byste se, e
Článek 19, Listiny základních práv a svobod jednoznačně konstatuje:
(1) Právo pokojně se shromaďovat je zaručeno. (2) Toto právo lze
omezit zákonem v případech shromádění na veřejných místech, jde-li o
opatření v demokratické společnosti, nezbytná pro ochranu práv a
svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku
nebo pro bezpečnost státu. Shromádění vak nesmí být podmíněno
povolením orgánu veřejné správy. Kdo by tudí podle Vás měl soukromou
zábavu na soukromém pozemku povolit? Snad Vy ? Nebo starosta obce?
Vae opovrhování Ústavou je příznačné pro dobu komunismu, kdy byla
pouhým kusem papíru. Je to zároveň neúcta k zákonům, nebo ona
je tou nejvyí právní normou, od ní se odvozuje celý ústavní a
právní pořádek Lidé by si měli na takové jako jste Vy dát pozor a
nedovolit Vám realizovat Vaí zpupnost.
Čeho se bojíte, pane
Paroubku ? Svého stínu nebo vědomí, e nejste nic, e po čase po Vás
netěkne ani pes jako dnes nikoho nezajímá, co děla nebo co říká éf
partaje, do které tak neomylně patříte. Měl jste anci napravit
mnohé, co Vá předchůdce pokazil, mohl jste zachránit aspoň to málo,
co pan pidla započal. On by vak na narozdíl od Vás neschvaloval to,
co se u Tachova na loukách stalo. Nelhal by, nesnail by se uhájit
zneuití zákonů proti jinému ivotnímu stylu. Ono by se to ze ví
pravděpodobností ani za jeho vedení vlády stát nemohlo. On toti, na
rozdíl od Vás, je vzdělaný, kultivovaný a tolerantní. On, na rozdíl
od Vás ví, e silou, násilím a zákazy pořádek vymoci nelze. Pouze
poslunost a respekt ze strachu, ale to jsme tu jednou měli a
podívejte se, jak to dopadlo. Protoe vak ti, kteří své spoluobčany
zastraovali a ideologicky znásilňovali, nebyli po právu potrestáni,
svádí to pohrobky socialismu, jako jste Vy, k novým pořádkům a
řeení problému silou. To vak jde ruku v ruce s primitivismem a
demagogií, kterou tak dovedně, ač hrubozrnně ovládáte. Přestaňte
kodit a věřit, e jste spasitel. Tak, jak jste to řekl těm, kteří
Vás při Vaich oslavách jmenování do funkce přili upozornit na
to, e ruíte noční klid. Nejste ná chlebodárce, nikdy jím nebudete
a být nemůete. Můete se vak stát, pokud ve svém křupanství budete
pokračovat, směnou politickou figurkou jako mnozí Vai předchůdci.
Je na čase, abyste se sebral a el dělat něco, co snad umíte. Jak by
řekl můj přítel Ivan Martin Jirous, táhněte konečně do hajzlu.
John
Bok