Otevřený dopis ministru vnitra Františku Bublanovi.

Ministr Bublan v Otázkách Václava Moravce opět lhal. John Bok se se Stanislavem Grossem nikdy nesetkal. John Bok ani Stanislav Penc se nikdy nevydávali za pořadatele či organizátory Czechteku.

John Bok a Stanislav Penc se budou proti pomluvám pana ministra Bublana bránit prostředky trestního i občanského práva.

Otevřený dopis ministru vnitra Františku Bublanovi   

    František Bublan

     ministr vnitra

    Nad štolou 3, PS 21/KM           

    170 34 Praha 7 – Letná

          Pane ministře,

věřím, že s ohledem na Vámi dosaženého vzdělání a životních zkušenosti připustíte, že věci zdánlivě spolu nesouvisející,  spolu souvisejí  a potvrzují, že stav jedné části celku (hmoty, uskupení, společenství i celého vesmíru etc.) je odrazem jednáni či chování jiné jeho součásti.

Tím, že do omrzení hájíte oprávněnost brutálního zásahu proti účastníkům Czech Teku, s tvrzením, že zásah byl oprávněn, tvrdíte zároveň, že chování většiny policistů v této zemi je taktéž zcela oprávněné, jen se bohužel opakovaně vluzuje drobná chybička.

Bohužel „chybička“ zcela podstatná, systémová. Jestliže totiž policisté nemají úctu k občanům, respekt k jejich právům a svobodám, jestliže se v každodenním styku s nimi chovají nadřazeně, arogantně a v nemalé míře výhružně, jestliže i při běžné silniční kontrole dávají najevo svojí nadvládu a zpupnou moc, kterou ze zákona nemají nijak propůjčenou, a vymáhají od řidičů „odpustek“,  namísto řádné pokuty, jestliže při úkonech při trestním řízení neplní zákonem stanovené postupy, důkazy zkreslují, místo nich prefabrikuji účelově jiné,  aby tak jimi obviněného za každou cenu usvědčili z něčeho co nespáchal, jestliže se opakovaně dopouštějí nejen excesů a kárných poklesků, ale vyloženě trestných činů, nejsou za ně trestáni a je jim dovoleno odejít ze služby, mnohdy s veškerými výhodami, pak logicky, pane ministře, musí docházet k takovým zvrácenostem, jaké praktikovali Vaší lidé, dají li se vůbec tak označit, kteří mají chránit bezpečí, zdraví a majetek druhých, proti jiným mladým lidem. Potlačili v sobě přirozené samčí dispozice, narušili sociální koherenci, mlátili a tloukli mladé ženy, které je ani v nejmenší nemohly nijak ohrozit, či jakkoli poškodit cizí majetek. Psychopatologický projev těchto zběsilců, neboť jejich chování a jednání nelze ani nijak jinak označit, vykazuje stejnou dispozici odosobnění a odlidštění, kterou lze vysledovat u všech těch anonymních zrůd z komunistických a nacistických koncentračních táborů, polpotovských  či čínských ochránců nové kultury, srbských, chorvatských a albánských válečných zločinců, sovětských hrdlořezů v Afganistanu, ruských vrahů z Čečenska  a vůbec všech ke zločinu disponovaných jedinců, kteří se ve jménu zákona, ideologie a pořádku dopouštějí násilí, brutality a zvěrstev vůči druhým, zločinu proti lidskosti.

Vše co ti, jak jste je eufemicky nazval, „neslušní“ policisté praktikovali při Vámi obhajovaném a dle Vás oprávněném zásahu, nebyl žádný exces, ale důsledek toho, jací jedinci jsou k policii přijímáni a jak svými psychickými, morálními i inteligenčními dispozicemi splňuji náročnost policejní profese. Je to v nemenší míře také ilustrace toho, kdo jak je přijímá, jací lidé a s jakou minulostí je školí a vzdělávají, kdo jsou jejich nadřízení.

Vy stejně dobře jako já víte, že převážná část vedoucích funkcionářů, od obvodních oddělení až po samotné prezidium policie, jsou lidé, kteří k SNB, ať již k VB nebo k StB, nastupovali  v sedmdesátých letech, svojí loajalitu projevovali vstupem do KSČ a horlivě sloužili této zločinecké organizaci. Tito bývalí slouhové totalitního režimu si osvojili, že občanská a lidská práva jsou pouze jakýmsi cárem papíru. Jednali tak, jak jim bylo nařízeno.

Uvykli si, že policie je v prvé řadě represivním orgánem a tuto nabytou zkušenost nesou v sobě podnes. Ztotožňuji se se státem jenž jim splývá namísto s občany s politickou vládnoucí reprezentací. Proto také pro jejich jednání, jak v minulosti tak i v přítomnosti, nacházíte omluvu. Uvědomte si však, že za svojí podlost a zbabělost se neodpovídáte bohu, ale svým spoluobčanům.

Pane ministře, měl jsem možnost navštívit policejní zařízení, jemuž se v minulosti říkalo „Údolí dutých hlav“. Mladí policisté a policistky si v baru zdařile užívali a opilí zpívali dvě zdánlivě k sobě nevztažné bojové písně. Jednou byla „Deutschland,Deutschland, über alles" a druhou byla tolik v naší zemi v minulosti frekventovaná Internacionála. Vše co dělali, bylo nabito agresivitou. Tito nadrženi hlídací psi v lidské podobě udělají kdykoli a pro jakýkoli režim cokoli, co se násilí a útlaku týče. Tato skutečnost úzce souvisí s dnes zavedenou policejní praxí, že i k běžnému zatýkání či předvedení podezřelých, nikoli ozbrojených zločinců, jsou používání příslušníci speciálních policejních bezpečnostních sil, včetně těch protiteroristických (URN). I to je jeden ze skrytých způsobů zastrašování a praktik policejního státu.

Na rozdíl od Vás mám informace z prvé ruky a nikoli jako Vy, které slepě přijímáte, skreslené a účelově uhlazené, od svých podřízených. Kdybyste však chtěl, vše co vím já, byste mohl vědět také a dokonce mnohem podrobněji, věcněji, neboť k tomu máte dobře placený a přebujelý aparát. To co se dělo na lukách u Tachova  nebylo selhání toho či onoho policisty, či jejich nadřízených. To co se tam dělo, bylo odrazem stavu české policie jako takové.

Nelze nic bagatelizovat ani generalizovat. Jsou i kvalitní, vysoce profesionální, inteligentní, zodpovědní, morální a neúplatní policisté. Bohužel jsou v menšině, mnohdy posmíváni svými kolegy. Mnozí z nich byli Vaší inspekcí obviněni z trestných činů, neboť svým jednáním a důsledným plněním svých povinností ohrožovali všechny ty své kolegy, kteří jsou součástí rozbujelého zločinného jednání. Je nutno konstatovat, že část policie je jednou z nezločinnějších organizací v naší zemi. Vydírání, kriminalizace bezúhonných a  nevinných občanů, zneužívání pravomocí ve prospěch jím spřízněným zločincům, korupce. To vše jsou činy, kterých se policisté každodenně dopouštějí.

Tvrdil jste před senátem Parlamentu ČR, opakovaně do medii, před branně bezpečnostním výborem poslanecké sněmovny Parlamentu ČR i prezidentovi Václavu Klausovi, že brutality se dopouštělo jen pár jedinců, a že ti ostatní se chovali adekvátně atd. Jste tak hloupý nebo se snažíte udělat hlupáky z občanů? Dostalo se vám přece akademického vzdělání. Buď nic nevíte nebo vědomě nemluvíte pravdu. To co se dělo na řádně pronajatém soukromém pozemku, nebyl jen útok proti svobodám těch, kteří byli vyzýváni k něčemu, k čemu policie neměla v dané situaci právo, neboť situaci sama vyvolala. Byla to dobře připravená, nacvičená a účelová akce. Byla to demonstrace síly a další důkaz, že nynější politický a mocenský establishment není o nic lepší než ten předlistopadový. Ti Vaší hodní policisté, nečinně přihlíželi řádění, brutalitě a nezákonnému jednání svých kolegů. Z těch Vašich slušných policistů se nenašel ani jediný, který by se snažil čemukoli zlému zabránit. Tím se i oni podíleli na trestných činech svých kolegů, nebo´t měli ze zákona povinnost jim v tom zabránit. Ba naopak, když se přihlížející účastníci Czech Teku snažili pomoci krutě týraným lidem, aniž by projevovali jakoukoli agresivitu, či snahu někoho napadnout, postavili se proti ním další policisté, ti „slušní“, kteří vytvořili ochranou zeď, aby ti „špatní“ mohli pokračovat ve svém běsnění. Ti Vaší slušní policisté, společně s těmi nehodnými, tloukli  svými pendreky do svých ochranných štítů i do svých štítů, aby vyvolali nervositu. Předem tím zastrašovali. Vše co dělali, byl výsledek jejich výcviku a výuky, včetně brachiální brutality. I při zásahu proti protestujícím politickým vězňům, kteří se domáhali v budově okresního soudu v Přerově spravedlivého a veřejného soudu s panem Hučínem, zasáhla policie neadekvátně a brutálně. Uposlechla pokynu někoho z vysílačky, který zněl: „Bijte je hlava nehlava“. Jediní, kteří se tohoto ponižujícího jednání vůči skutečným obětem komunismu nezúčastnili, byli příslušníci Justiční stráže. I zde můžete, budete li chtít a mít nezatíženou vůli, shledat souvislosti s nedávnými událostmi. I tam zazněl obdobný pokyn. Ten odráží stav věci, že se totiž stáváme čím dál víc, nikoli ideologicky totalitním, ale policejním státem.

Bohužel i zákonodárci mají svůj podíl na dané situaci. Do nekonečna ustupovali a ustupují požadavkům resortu který řídíte, a každou novou úpravou naších zákonů svěřují větší a větší pravomoci do rukou policie. Zbavují se své, jim voliči svěřené, zodpovědnosti a ač jsou těmi, kteří mají nástroje k zabránění posilovaní a růstu státu ve státě, nečinně přihlížejí, bezzubě komentují danou situaci a dávají vnitru, co chce.

Komunisté také přikládali velký význam nepříteli. Tím, že ho měli, nebo si ideologicky vyprefabrikovali, měli důvod použít jakýchkoli represí, vyrobit si jakýkoli zákon na posílení moci. I dnes, Vy a Vaši polistopadovi předchůdci ve funkci, kterou zastáváte, argumentujete nebezpečím teroristů. Vyžadujete omezování našich práv, ve jménu našeho bezpečí. Nyní to jsou muslimští teroristé, kteří nás ohrožuji, a vy nás budete kontrolovat a vést k pořádku podle svých měřítek, neboť jen vy, kterým byla na základě politického rozhodnutí dána moc (Vás však voliči nevolili), víte, co je pro nás dobré a co nikoli.

I za totality jsem patřil k lidem, kteří se zpěčovali tomu, aby za nás někdo svévolně rozhodoval. Lid není stádo nesvéprávných tupců. Lidé jsou dle Ústavy ČR zdrojem veškeré státní moci (odstavec 1, Článku 2, jejího základního ustanovení). Nijak nejsou zbaveni svého práva rozhodovat tím, že někteří z nich je delegovali orgánům moci zákonné, výkonné a soudní. Nejsem ochoten a věřím, že ani ti mladí, které masakrovali Vaší pohůnci, nejsou ochotni se vzdát svých zákonných práv a svobod a zaměnit je za jakýsi pocit. Je lepší umřít svobodný než ustájený.  Pokud jsme chtěli „bezpečnost“, neměli jsme se vymaňovat z totality. Byli bychom v „bezpečí“ jako jsou dnes v Číně, na kterou teroristé neútočí a jen tak brzo nezaútočí. Neboť tamní režim je totožný s tím, oč usilují nikoli muslimové ale ideologičtí fanatici. Vyvrátit onu civilizaci v níž chceme a umíme žít. Theologii jste sice vystudoval se souhlasem StB, ale snad se tam i tenkrát cosi o křesťanství učilo. Namísto prosazování jeho zásad a ethosu, jste se vydal cestou, kdy účel světí prostředky. Avšak ony prostředky, po nichž tak voláte, například v podobě pendrekového zákona v pořadí třetího (jaká to právní kontinuita s komunistickým režimem), jsou ústupkem teroristům - cestou do pekla. Ne  toto není  fantasmagorie stárnoucího muže, jen důkaz souvislostí, o nichž se zmíněných v úvodu tohoto listu.

Dokud bude jakékoli nezákonné jednání, či případné trestné činy šetřit Vaše inspekce, dokud se podání trestního oznámení na konkrétní policisty bude odkládat s tím, že o trestný čin se nejedná a kárnost pominula, pokud podavatelé budou sami vystavováni trestnímu stíhání, protože si „dovolili“ využít svých zákonných práv a na nezákonné jednání policisty upozornili, do té doby se nic nezmění. Bylo chybou, že zákonodárci zrušili vojenské prokuratury a soudy. Ty, neprovázané s policií, by mohly účinně vytvářet dostatečný nástroj k nápravě, neboť každý policista by si byl vědom, že ho žádné souručenství „ve zbrani“ již nebude chránit, že ho již nikdo pro údajné dobré jméno policie nebude obhajovat nijak jinak, než způsobem, který jednoznačně ukládá trestní řád a trestní zákon. . Každý jiný občan je  okamžitě vyšetřován policií pod přímým dohledem státního zástupce,. Je protiústavní, že policista, dopustí-li se trestného činu, jsou vyšetřován jakousi nástavbou. Nejprve jej privilegovaně vyšetřuje Vaše inspekce a pak teprve, pokud ona rozhodne, je předán vyšetřovateli policie. Tento ochranný val je také jednou z příčin narůstající kriminality policistů a jejich přesvědčení, že ve jménu zákona mohou cokoli se rozhodnou.

Pane ministře budete zajisté oponovat, že přeháním. Budete to tvrdit už jen proto, že v opačném případě byste musel připustit, že jste selhal a nezbylo by Vám nic jiného, než rezignovat.

Je mi šedesát let, jsem při plném tělesném a psychickém zdraví, prošel jsem mnohými profesemi a byl jsem na vnitru po listopadu dříve než Vy. Nestal se však ze mne služný trouba a proto mne lidé jako je Jan Ruml z vnitra vypudili. Dobře udělali, nebot´ jsem si tak mohl uchovat soudnost, objektivitu a nepříslušnost k žádnému klanu. Proto také dělám a mohu dělat to, co dělám. Dá se říci, že jsem zkušený člověk A protože spolek Šalamoun, jehož jsem spoluzakladatel a předseda, svojí činnost vykonává již skoro čtrnáct let a to výlučně v oblasti trestního práva, soudnictví a lidskoprávní problematiky, domnívám se, že vím co Vám píši, a že zkušenosti s Policií ČR mne opravňují k tomu, co Vám sděluji. Na rozdíl od Vás se nebudu odvolávat na svojí disidentskou minulost, neboť ona sama je nedůležitá, je věcí minulostí a není ani zárukou toho, čeho by být mohla nebo měla, neboť  Vy sám jste toho důkazem. Již sama skutečnost, že se na ni v určitých chvílích, když se Vám to hodí, účelově odvoláváte, je při nejmenším trapná. Zvažuji, zdali svůj podpis pod dokumentem CH77 neodvolám, a to nikoli jen symbolicky, ale jako projev hlubokého znechucení z lidí Vašeho vrhu. 

Váš morální kredit, pokud jste vůbec kdy jaký měl, jste pozbyl okamžikem, kdy jste se rozhodl hájit nehajitelné, přiklonil jste se k těm, kteří se chovají, pod rouškou zachování pořádku, nezákonně a protiústavně, a to i za cenu nehorázných lží a nepravd, kdy jste se dokonce otřel svojí sprostotou o Stanislava Pence a mne, když jste před plénem Senátu Parlamentu ČR tvrdil nepravdu. Tvrzením, že jsme jednali se Stanislavem Grossem, které jste si u nás neověřil, jste navodil situaci, hodnou estébáckých difamacím a indoktrinaci, v niž jme oba vyzněli jako samozvanci a zcela nesolidní jedinci, kteří klamou a nedodržují dané slovo. Vy přece moc dobře víte, že jsme s Grossem nejednali, natož abychom mu cokoli nesplnitelného slibovali. S někým tak amorálním a zbabělým bych  jednat ani nemohl. Uniklo Vám, že jsem tehdy jednal zcela jinak? Na protest proti jeho zneužívání moci jsem zahájil hladovku, která trvala třicet šest dnů. S lháři a podvodníky totiž zásadně nejednám.

Ač máte mojí adresu a k dispozici telefonní číslo, podle a zbaběle jste pokračoval ve svém lživém tvrzení, a to jak v pořadu České televize pana Moravce, tak i před branně bezpečnostním výborem Sněmovny, a to i přesto, že Vás pan senátor Štětina, na žádost pana Pence, upozornil před všemi přítomnými senátory a veřejností, při schůzi tohoto zákonodárného sboru, že neříkáte pravdu. Ten, kdo šíří i po upozornění nepravdu, je lhář. Ten kdo se lží dopouští pomluvy, se dopouští trestného činu. Zvažovali jsme s pane Pencem, že na Vás podáme žalobu a trestní oznámení. Já sám za sebe jsem se rozhodl, že mi za to nestojíte. Jediné co chci je, abyste bez dalšího prodlení odstoupil, neboť svojí přítomností prohlubujete neúnosnou bezpečnostní situaci našeho státu. Svým beztrestným jednáním lháře garantujete beztrestnost policistů. Lhář nemůže vzbuzovat úctu a respekt, což jsou vedle profesionálních dispozic, jimiž bohužel jako bývalý administrativní úředník zpravodajských služeb nedisponujete, nezbytné atributy pro funkci, kterou dočasně zastáváte.

Nežádám od Vás omluvy. Jakou by měla cenu? Vyzývám Vás, abyste okamžitě odstoupil z funkce a nepokračoval v trapném setrvání tam, kam jste nikdy nepatřil. Pokud tak neučiníte, budu zvažovat, zda nezahájím na podporu svého požadavku, jako důkaz závažnosti celé věci, nepřerušovanou hladovku.

                                                                                       

           John Bok

V Praze 15.srpna 2005

Přílohy: tisková zpráva

            Článek z MfDnes ze dne 12.8.2005

Tisková zpráva Johna Boka a Stanislava Pence

ze dne 6. srpna 2005

Ministr Bublan v Otázkách Václava Moravce opět lhal

Ministr Bublan v dnešních Otázkách Václava Moravce, které vysílala Česká televize opět nemluvil pravdu. Uvedl totiž, že jeho předchůdce Stanislav Gross se setkal s aktivisty za lidská práva Stanislavem Pencem a Johnem Bokem a dohodl s nimi možnost konání letošního Czechteku v některém z vojenských prostorů. Podle Bublanova vyjádření se však „již nikdo neozval“.

Pan ministr Bublan v této věci lhal.

John Bok se se Stanislavem Grossem nikdy nesetkal. John Bok ani Stanislav Penc se nikdy nevydávali za pořadatele či organizátory Czechteku, jak se pan ministr snažil svým vystoupením divákům České televize vsugerovat. Již od loňského roku se zajímají výhradně o legalitu a legitimitu postupu orgánů veřejné správy v souvislosti s konáním Czechteku. Při svém loňském setkání s policejním prezidentem Kolářem se pouze v obecné rovině dotázali na možnost konání podobných akcí ve vojenských prostorech a této možnosti informovali sdělovací prostředky. Případné využití této možnosti pak bylo na organizátorech Czechteku.

Vylučujeme možnost, že by pan Bublan výše uvedené nepravdivé údaje uvedl neúmyslně. Téměř totožně se totiž vyjádřil i na jednání Senátu Parlamentu ČR dne 5.srpna 2005 (viz zde http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/original/34226/28923), kde byl posléze na nepravdivost svých výroků upozorněn. To mu však nebránilo, aby je v dnešním vysílání České televize nezopakoval.

John Bok a Stanislav Penc se budou proti pomluvám pana ministra Bublana bránit prostředky trestního i občanského práva.

John Bok, Březinova 490/7, 18600 Praha 8,  E-mail: john.bok@volny.cz , mobil 602262445

Mf Dnes 12. srpna 2005  9:38

Před policejním ředitelstvím v Chebu v pondělí demonstroval sedmačtyřicetiletý Jan Blaško. Nápisem varoval kolemjdoucí před dvěma místními dopravními policisty a vyzýval policejního ředitele k jejich propuštění. I když byl jen svědkem nehody, policisté z něj udělali viníka.

Praporčík Jeřábek v lednu 2001 vyšetřoval dopravní nehodu devatenáctiletého Aleše Kastla, který se svým Peugeotem dostal při rychlé jízdě mezi Chebem a Františkovými Lázněmi smyk, narazil do dopravních značek, auto zničil a se zraněním strávil pak pět týdnů v pracovní neschopnosti.

"Byl jsem svědkem nehody," říká Jan Blaško. "Projížděl jsem kolem a Kastlovi jsem přivolal záchranku a poskytoval první pomoc. Jeřábek uzavřel protokol s tím, že viníkem je Kastl. Později však na příkaz svého vedoucího Hrušky tento protokol ze spisu vyjmul a nahradil jej jiným, podle něhož jsem viníkem nehody já!" popsal.

Po dvou letech jej obžaloby v plném rozsahu zprostil soud, pojišťovna Kooperativa však již mezitím vyplatila Kastlovi jako poškozenému za zničený vůz přes sto tisíc korun.

Blaško věc oznámil inspekci ministra vnitra, která případ prošetřila a předala plzeňskému státnímu zástupci Liboru Řeřichovi s návrhem na trestní stíhání obou policistů.

Ti se hájili tím, že protokol změnili, protože se jim po čase ozval nový svědek nehody. Ten prý označil jako viníka Blaška. Ministerští inspektoři však zjistili, že tento svědek je dobrý známý Kastlova otce a jeho výpověď je nevěrohodná.

Státní zástupce ale policisty neobvinil. "Nepodařilo se prokázat úmyslný trestný čin," vysvětluje žalobce Řeřicha. Vzhledem k tomu, že věc se stala již v roce 2001, nemohou být policisté řešeni ani kázeňsky.

"Inspekce ministra i státní zástupce dospěli k názoru, že došlo k pochybení policistů, ale nikoli k trestnému činu. Pan Blaško si proti tomu může podat stížnost," oznámil stanovisko chebského policejního ředitelství jeho mluvčí Vlastislav Hošek.

"Stížnost jsem si samozřejmě podal, stejně jako podvedená Kooperativa, ale nechápu, jak tyto lidi může policie dál zaměstnávat," míní Blaško.