Hlavně si neplést právo se spravedlností

Vydáno dne 19. 07. 2005 (5153 přečtení)

Hlavně si neplést právo se spravedlností

Veronika Valdová & Jan Beneš

Dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní byla roku 1948 v Československu po převzetí veškeré moci svrchovaným předvojem dělnické třídy prohlášena za buržoazní přežitek; proto Alexej Čepička přijal v dopise komisi ÚV KSČ příslušná opatření a hbitě formuloval nový právní řád. Ten v souladu se sovětskými, jakož i nacistickými zkušenostmi předpokládal, že soudci se již více nebudou řídit zákony, a nýbrž budou vázáni celým právním řádem. Tato kouzelná formulka značila, že soudce při svém rozhodování bral v úvahu i vyhlášky, nařízení a směrnice, které vydával nikoliv parlament, ale zástupci moci výkonné. Díky tomuto principu se občané de facto přestali mít možnost soudně bránit vůči jakékoli zvůli státního orgánu. Přesněji řečeno zvůli kteréhokoli úředníka. Ústava z roku 1960, na níž se podepsal i náš dnešní šéf Ústavního soudu Rychetský, nemluvě o emeritním zástupci pracujících Jičínském, poté navíc kodifikovala tak zvanou vedoucí úlohu KSČ ve státě, čímž se socialistická nezákonnost stala zákonnou v okamžiku, kdy se dostala do souladu se stranickou politikou. Ipso faktum v denním životě s přáním místního okresního tajemníka KSČ. O čemž podává hezké svědectví Ota Ulč ve své americké knize The Red Judge. Případ v němž se už jednou vystěhovaná rodina ocitla u soudu vzhledem k tomu, že si pastoušku kam je nastěhovali dokázala zvelebit, ale soudruh tajemník se rozhodl, že by tam po tom zvelebení raději měla bydlit jeho dcera. Soudce Ulč věděl, že rozhodne-li dle přání tajemníka, což měl, bude svině, rozhodne-li proti němu, rozsudek bude nejen zvrácen odvoláním, ale on sám jako soudce skončil. Řešil to emigrací.

Čistky a nové personální obsazení zajistily socialistické vědomí a odpovědnost proletariátu v oblasti justice. Nové kádry zajistila PŠP, čili Právnická škola pracujících, která za devět měsíců produkovala nové soudce i prokurátory, dokonce jim (později) byl přiznán akademický titul. Nejeden z nich slouží v naší justici dodnes.

V roce 1948 byl schválen zákon 231/1948 “na ochranu republiky” a vzápětí Zákon o táborech nucených prací, který umožnil posílat lidi do lágrů bez soudu, pouze na základě rozhodnutí trojčlenných komisí jmenovaných Krajským národním výborem. Taktéž bylo uzákoněno, že vyšší funkcionáři mohou být vzati do vazby až po schválení nadřízeným prokurátorem, čímž se poněkud vyviklal princip rovnosti občanů před zákonem. 18 kategorií občanů, od A/1 až C/6 pro kontakt s justicí a státní správou, bylo již pro jistotu definováno tajně. Destrukce právního státu komunisty šla až tak daleko, že se závazně nedodržovaly ani ty předpisy, které si režim ušil na míru sám sobě. Tento fakt byl, o celá desetiletí později, kritizován sdružením VONS (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných), který nežádal nic více, nežli dodržování vlastních norem a mezinárodních závazků.

Výběr studentů nových a od buržoasních pavěd obrozených právnických fakult, byl po jejich faktickém zničení silně ovlivněn stranickými kritérii. I úprava způsobu výuky směřovala k mekritickému přijetí moci a potlačení schopnosti skutečně právnicky myslet. Pro dělnické kádry vznikla už vzpomenutá Právnická škola pracujících (aneb za půl roku z dělníka prokurátorem) http://www.totalita.cz/vysvetlivky/justice.php. Nutno také znovu dodat, že tituly takto získané jsou stále platné a absolventi těchto kursů v justici nadále působí, mnohdy ve vysokých funkcích http://www.kpv-cr.cz/clanek.php?id=235.

Na tento systém jsme po sametovém převratu v roce 1989 v rámci i Václavem Havlem celebrované kontinuity legality, plynule navázali. Kontinuita právních norem zůstala zachována hlavně díky odborným garantům JUDr. Rychetskému a JUDr. Jičínskému. Personální kontinuita se rozuměla sama sebou, neboť právnické fakulty se ze dne na den neproměnily, bývalí komunisté se nevypařili a příslušnost k soudům v zemi, od níž by bylo možno se přístupu k právu učit, jsme jako republika v mezidobí taktéž nevyhlásili. 15 let po ”plyšáku” máme tedy dokonale zakonzervovanou totalitní justici, jejíž jednotlivé složky šlapou jako dobře namazaný stroj. Soudci nejsou voleni, nýbrž jmenováni na doživotí presidentem (představitelem moci výkonné) http://www.hrad.cz/cms/cz/kancelar_prezidenta/jmen_soudci.shtml#top. Podle zákona o soudech a soudcích http://www.nsoud.cz/zaksoud.htm se jejich faktická odpovědnost za kvalitu práce se limitně blíží nule. Disociace moci a odpovědnosti za její zneužití a také dominantní vliv moci výkonné nad ostatními složkami jsou typické rysy totalitní justice.

V Letní filmové škole v Uherském Hradišti bude v neděli 24. a v pondělí 25.7. promítán dokument z procesu s Miladou Horákovou, který si natočili sami komunisté pro připravovaný propagandistický film. Proces se ovšem nevyvíjel podle představ představitelů moci, Horáková se odmítla psychicky zhroutit a do poslední chvíle se chovala spíše jako příkladná hrdinka, než jako superšpiónka litující své zrady. Film nebyl nikdy dokončen a materiál v archivu zůstal nedotčen až do dnešních dob. Svědectví je to strašlivé a mrazivě aktuální.

Obzvláště pro ty, kdož do Hradiště budou pospíchat z Přerova, zajisté plni dojmů z nekonečného seriálu zvaného proces s Hučínem. Důstojník BIS, propuštěný, uvězněný, ale nikdy nedegradovaný, se bude bránit další sérii obvinění státní zástupkyně JUDr. Jany Staňkové. Příští týden má být u OS v Přerově vyslechnuto 22 svědků obžaloby, z nichž je 5 bývalých příslušníků StB. Vyslechnuta má být i soudkyně JUDr. Ludmila Svatošová, která Hučína v roce 1984 odsoudila na 30 měsíců nepodmíněně do III.NVS a k ochrannému dohledu za pobuřování, hanobení státu světové socialistické soustavy a ozbrojování. Bývalý místní předseda SSM Oleg Plšek i nadále zůstává členem soudcovského senátu. Předsedající soudce Mgr Jelínek už nemá sebemenší záminku k tomu, aby proces nadále utajoval před veřejností, ale tajným zůstává.

Jistý agent Metelka alias Dvořák u minulého soudu v Přerově dne 17.května 2005 vypověděl, jak jej na řízení pečlivě připravovala policie. Pracovníci BIS před soudem plynule přesunuli odpovědnost na své nadřízené a popsali, jak se náhle, namísto levicovým extremismem, nutně museli zabývat nedostatkem vody v Africe. Soudní fraška s Hučínem bude pokračovat u Okresního Soudu v Přerově od pondělí 25.7. do čtvrtka 28.7. Doufejme, že k promítání dokumentu o tomto procesu dojde dříve, než v případě procesu s Miladou Horákovou.

Prameny:

Vilém Hejl, Zpráva o organizovaném násilí

Jan Beneš, Ve znamení temna

Ústava ČR: http://www.hrad.cz/cz/ustava_cr/index.shtml

Zákon o soudech a soudcích: http://www.nsoud.cz/zaksoud.htm

Soudci jmenovaní V. Klausem: http://www.hrad.cz/cms/cz/kancelar_prezidenta/jmen_soudci.shtml#top

Inaugurační přednáška JUDr. Karla Malého: http://certik.ruk.cuni.cz/inaug970306/inaug_prednaska.html

Zprávy o levicovém extremismu BIS

2001 http://www.bis.cz/vz2001/vz2001_10.html

2003 http://www.bis.cz/vz2003/vz2003-2.html

Zprávy o bezpečnostrních rizicích MVČR: http://www.mvcr.cz/extremis/2000/index.html

Specializované weby: