VRAŽDĚNÍ ZAPOČATÉ STALINEM A HITLEREM, ZAČALO ZNOVU

BRUNTÁL.NET píše k 57. výročí komunistického puče, který zničil život několika generacím. Únorový puč byl rovněž selháním zbytků demokratických sil v Československu. Poznámka redakce: Co byl listopadový puč v roce 1989?

57. výročí komunistického puče, který zničil život několika generacím
VRAŽDĚNÍ ZAPOČATÉ STALINEM A HITLEREM, ZAČALO ZNOVU
Únorový puč byl rovněž selháním zbytků demokratických sil v Československu

Současní grebeníčkovi komunisté nenechají dopustit na strůjce jejich únorového vítězství Klementa Gottwalda. Zcela nedávno řekl v TV Nova předseda jejich poslaneckého klubu, že je třeba vidět úlohu Klementa Gottwalda komplexně, a že tam byly nesporně i kladné stránky. Na internetových stránkách KSČM si přečteme nejednu narážku na to, že taktika Února 1948 se jednou bude hodit i v dnešní ČR. Časopis Revoluční marxismus, který naleznete rovněž na těchto stránkách píše, že „Hodnocení Února pravicí jako komunistického puče je naprosto tendenční propagandou, která ignoruje skutečně masovou podporu, jaké si v té době KSČ užívala …“. Ano užívala – slibovala prosperitu, řemeslníkům svobodné podnikání, sedlákům svobodné hospodaření, lidu demokracii. To se to sbírají hlasy, jaká paralela s dneškem. Jenže, jak nedávno napsal jeden český deník, ostnaté dráty koncentráků v Osvětimi či v Jáchymově byly ze stejného materiálu.
Po nastolení totalitní komunistické diktatury bylo vyneseno 235 rozsudků smrti a 112 000 občanů bylo odsouzeno do vězení. V letech 1948 - 1953 bylo dalších téměř 100 000 lidí deportováno do koncentračních komunistických táborů. Nebylo žádným řídkým jevem, že se v jedné cele setkávali fašističtí váleční zločinci s bojovníky proti fašismu ze západní fronty a sdíleli tak osud, který jim paradoxně určila totalitní komunistická diktatura. Několik desítek tisíc občanů prošlo potupnou vojenskou službou v kárných vojenských oddílech, miliony lidí nemohly studovat(tisíce jich bylo vyhozeno z vysokých a středních škol), cestovat, některým bylo zakazováno i přemýšlet. Tisíce lidí byly násilně vystěhovávány, byl zabírán jejich majetek, nebyla jim přiznávána žádná občanská práva. Gottwald nechal popravit svého nejbližšího soudruha Rudolfa Slánského a dalších jeho 11 vysokých komunistických funkcionářů. Manželku Rudolfa Slánského Josefu Slánskou poslal i s dětmi na Bruntálsko na převýchovu, protože již tehdy bylo pohraničí zemí nikoho. Političtí vězni byli popravováni ještě v roce 1960 s tím rozdílem, že rozsudky smrti potvrzoval soudruh prezident Novotný, který současně vyhlásil, že v této zemi socialismus definitivně zvítězil. Takže zdaleka nešlo o nějakou krátkodobou zlovůli padesátých let. Šlo o promyšlený systém politické a fyzické likvidace odpůrců. Co by se stalo , kdyby přišli k moci dnešní komunisté? Argument, že nelze srovnávat nacismus s komunismem, již jenom proto, že tisíce komunistů obětovaly své životy v boji proti nacismu, je nesmyslný. Mnozí z těch, kteří bojovali jako komunisté proti nacismu, byli komunistickým režimem znovu uvězněni a popravováni. Mnoho vězňů z Osvětimi se potkalo znovu v komunistických lágrech – takže jaký rozdíl. Lži o tom, že se za minulost omluvili , a že s ní nesouhlasí, jsou snadno vyvratitelné jejich chováním. Všude, kde se v obcích a městech zastupitelstva rozhodují o postavení pomníků skutečným obětem komunismu, jsou vždy proti komunističtí zastupitelé. Žádná omluva. Na radnicích obcí a měst (nemusíme chodit daleko) jsou komunisté zásadně proti všem návrhům, které souvisejí s prosperitou obcí či měst. Gottwaldovské – čím hůře, tím lépe – se zcela jasně objevuje v politice dnešní KSČM, která je nezřídka na místní úrovni podporována sociálními demokraty. Je to jednoduchá přímá úměra. Čím více problémů v této zemi, tím více voličů KSČM. Prosperita České republiky = úbytek voličů KSČM. Tato strana založená na principech třídního boje si totiž nemůže přát prosperitu. Přišla by o voliče. A že se vzdala principů třídního boje? Ale to by již nebyla komunistická, tento princip bez třídního boje vyznávají sociálně demokratické strany.
Jestliže dnes Grebeníček tvrdí, že KSČM leží na srdci blaho národa a občanů, je to totéž jako když Gottwald tvrdil, že KSČ zajistí svobodu drobným podnikatelům a sedlákům. Po přechodu k moci znárodnili komunisté každého holiče a hospodského.
Místopředseda KSČM Dolejš tvrdil nedávno na Frekvenci 1, že to všechno v minulosti nebyl žádný komunismus, že komunismus je něco jiného. Ale všechny režimy, které od roku 1917 do roku 2005 fungovaly a fungují na principech marxismu - všechny vraždily, zabíjely, zavíraly své odpůrce a ekonomicky krachovaly. Mají na svědomí stamiliony obětí, bídu a vykořisťování celých národů. Brzy tomu bude 100 let od vítězství proletariátu v Rusku. A zatím ještě ani jeden úspěšný pokus. Že by dnešní komunisté, vedení mužem, jehož otec nemilosrdně vyslýchal své vězně za pomoci šoků elektrickým proudem, měli jako jediní na světě recept na skutečný komunistický svět? Tomu snad může věřil jen malé dítě. Je zde však velké nebezpečí selhání. Pokud dnešní politická reprezentace bude stejně naivní, jako jejich předchůdci v letech 1945 – 1948, dopadne to u nás stejně. Mnozí říkají, že to nejde, protože jsme členy NATO a Evropské unie. Totalita má mnoho podob. Modifikuje se. Takže nástup komunistických pohrobků se může obejít bez koncentračních táborů. V první fázi budou třeba za potlesku mnoha bohatým brát a chudým rozdávat. Ale to všechno zde již bylo. „těm, kdo se komunistům posmívají vzkažme slovy Klementa Gottwalda: přejde vás smích“, řekl loni v listopadu 2004 Josef Gottwald (shoda jmen je čistě náhodná) místopředseda pražské rady KSČM. Té KSČM, s níž zcela vážně rozprávějí moderátoři televizí a redaktoři periodik. Netuší snad, že i je by přešel smích? Nebo považují za normální, když přední představitel KSČM vyhrožuje slovy masového vraha?

OBČAN BRYCH