Rovní a rovnější

Zákon o doživotní imunitě poslanecké skupiny obyvatel je stejně nesmyslný, jako by byl nesmyslný i zákon zakazující gravitaci. Skutečně nezávislá justice by takový Ústavě odporující předpis měla ihned zrušití. Problém bohužel je ten, že zde žádná nezávislá justice neexistuje. Zde existuje jen justice zmrzačená soudci, kteří vystudovali komunistické právo a soudili za doby totalitního komunistického režimu před rokem 1989. Dnes soudí zase a říkají si demokratičtí a nezávislí soudci. Sci-Fi! Ani zákony nejsou o moc lepší a valná většina nejdůležitějších zákonů byla jen v mírně upravené podobě převzata ze stejné komunistické minulosti.

Rovní a rovnější
Veronika Valdová

Před Vánocemi si naši poslanci odhlasovali doživotní imunitu. Možná si přáli stát se díky takto získané odolnosti nesmrtelnými, možná je jen vyděsila hrozba pandemie ptačí chřipky a oni si přáli se touto cestou vzepřít přírodě, když poroučení větru a dešti již vyšlo z módy. Není zatím vědecky dokázáno, do jaké míry je možno mísit zákony přírodní a zákony Boží, proto je nutno při rozhodování brát v úvahu vždy obě mocnosti, neboť jak známo, obě na nás mají metr. Přírodní zákony platí pro všechny bez rozdílu, jak se naposledy ukázalo při neštěstí v jihovýchodní Asii, kde obrovská tsunami nerozlišovala mezi bezejmennými a slavnými, chudými a bohatými, malými a velkými a už vůbec ne mezi nevinnými, trochu vinnými a darebáky. O božích mlýnech se tvrdí, že melou pomalu, ale jistě, což je mnohokrát ověřená empirická zkušenost našich předků. Přírodní a Boží zákony mohou působit synergicky a jen tvor velmi bláhový by se domníval, že je možno jejich platnost nějak ovlivnit počinem lidským. Zákon zakazující gravitaci by sice oběma komorami parlamentu klidně mohl projít, mohl by být připomínkován, vracen, zamítán a nakonec i podepsán a schválen, ale jisté je, že na existující gravitaci by žádný vliv zcela určitě neměl.

Čeští zákonodárci se rozhodli postavit se razantně jako jeden muž proti jednomu ze základních zákonů platných v postkomunistické České republice. Tímto základním pravidlem platným v místních zeměpisných šířkách je Ústava z roku 1992, která zajišťuje veškerému obyvatelstvu bez rozdílu rovnost před zákonem. Podle tohoto dokumentu, na němž stojí současná česká společnost, jsou si před zákonem rovni nezaměstnaný a plešatec, movitý podnikatel a jeho sekretářka, učitelka, prostitut, válečný veterán, vědecká pracovnice, politický vězeň, sociální demokratka a dokonce i umělec. I homosexuál a potomek Eskymáků se pod pojem rovnost před zákonem vejdou a při projednávání nepěkných skutků by s nimi mělo být zacházeno stejně. Pravda, někdy je nutná přítomnost kamer a většího množství lhostejností neinfikované veřejnosti v soudní síni, aby bylo toto právo zabezpečeno. Na obranu nezávislé justice tak vznikají spolky, v nichž lidé za své vlastní peníze strkají nos do cizích problémů, o nichž mají dojem, že by se časem mohly stát jejich vlastními. Ale tak tomu bylo vždy a všude, žádné právo nemá lid jen tak a obzvláště u těch podstatných hodně záleží na tom, kolik lidí je v kritickém okamžiku ochotno se na obranu takového práva postavit proti člověku nebo instituci, která je hodlá ostrouhat, omezit, usurpovat či zrušit. Jak se za Velkou louží říká "Freedom is not free" - svoboda není zadarmo a není náhoda, že v nejlépe fungující demokracii na zeměkouli příslušníci ozbrojených složek přísahají právě na Ústavu, kterou slibují bránit před vnějším i vnitřním nepřítelem a neslibují přitom absolutní loajalitu momentální vládě, nejoblíbenější straně či něčemu tak abstraktnímu, jako je národ. Přísahají na nedotknutelnost základních principů soužití a nejspíš vědí proč.

Zákon o doživotní imunitě vyjmenované skupiny obyvatel je stejně nesmyslný, jako by byl nesmyslný i zákon zakazující gravitaci. Skutečně nezávislá justice by takový Ústavě odporující předpis měla při projednávání nepěkných skutků poslanců a senátorů ignorovat a časem zrušit jako neústavní. Pravda, náš justiční systém stojí na velmi vratkých nožičkách, protože mladinké demokratické principy kontinuálně vyrůstají přímo ze živného bahýnka komunistické legislativy a hranice mezi právem a bezprávím je tudíž rozplizlá jako zhoubný nádor. Skutečně nezávislí soudci a státní zástupci by neměli být omezováni svou vlastní komunistickou minulostí, a nemuseli by tak při každém dalším rozhodnutí po letech popírat sami sebe, což je zase důsledek kontinuity personální.

Žádnému národu svoboda a spravedlnost nespadly z nebe a všechny společnosti si svůj lepší svět musely v konfrontaci s mocnými prosadit samy. Zákon zajišťující doživotní imunitu ústavním činitelům je přímým útokem na Ústavu České republiky, jejíž součástí je i Listina základních práv a svobod. Nutno říci, že lid si tento útok líbit nenechal. Ještě před Vánocemi se na internetu objevila petice požadující referendum za zrušení imunity ústavních činitelů, kterou zatím podepsalo téměř 400 lidí. Žádné právo nemá lid jen tak a záleží na tom, kolik lidí je nakonec ochotno se na obranu takového práva postavit.

Text petice v plném znění a seznam signatářů je k dispozici na adrese Freewebs.com nabo na Free.cz. K petici je možno se připojit na adrese petice_imunita@yahoo.com zasláním údajů povinných pro podání do Poslanecké sněmovny PČR a Evropského parlamentu: jméno, příjmení, národnost, zaměstnání, bydliště.