Bída demokracie - nejen v Přerově.

                                 Bída demokracie - nejen v Přerově.

       6. října r. 2004 ve večerních hodinách se na obrazovkách televizorů celé naší České republiky mohli diváci seznámit s událostmi,které probíhaly dopoledne uvnitř i před  budovou Okresního soudu v Přerově.Nebyla to událost sice běžná,ale v případě neveřejného soudního projednávání obžaloby dostatečně známého předlistopadového politického vězně a disidenta - Vladimíra Hučína - se dalo předpokládat ledaco. Avšak stalo se, že takto neuvažoval hlavní aktér causy Hučín - předseda senátu Mgr. Michal Jelínek. Jak také mohl, když se již dříve - jak se přítomní dověděli z úst jednoho aktivisty před soudní budovou, když se výše jmenovaný předseda senátu „prý“ před časem vyjádřil, že ,,když mu bude tato causa přidělena, tak si na Hučínovi smlsne!“ (Docela vhodná záminka pro označení “mlsouna“ z podjatosti).

        Těm, kteří o případu moc nevědí, bych chtěl jen stručně připomenout:

pan Hučín je bývalým kapitánem BIS a tak jako za totality i po „sametu“ živí v sobě nezkrotnou touhu  důsledně bojovat proti příslušníkům bývalé komunistické totalitní moci, kteří se tak beztrestně nyní znovu objevují v mocenských strukturách současného demokratického režimu ČR. Staronoví soudcové rozhodují dnes o jeho rehabilitaci, policie ho znovu zatýká a posílá na psychiatrii a má pocit, že byl zbaven  služby v BIS jen proto, že nasbíral  dostatečné množství kompromitujícího materiálu z údobí protiprávného komunistického režimu, aby to některým současným “mocným“ bylo nepříjemné a  existenčně přímo likvidační. Kdo z nich by odolal touze - Hučína umlčet?

          Tyto skutečnosti jsou dostatečně známé všem příslušníkům organizací  ČR – sdružující oběti komunistické totality jako: Konfederace politických vězňů, Organizace Pomocných technických praporů, Klub angažovaných nestraníků, Vojenské sdružení rehabilitovaných aj. A tak se i proces s V.Hučínem jeví jako politický, neboť proti sobě stojí na jedné straně oběti totalitního režimu a na té druhé - jeho bývalé opory. Nejvíce se pak na této schizofrenní situaci podepsal nezájem značné části našich občanů a tím i politiků  - od obou presidentů až po posledního poslance či senátora. Za patnáct let od  „zpackané revoluce“ na přelomu osmdesátých a devadesátých let  dvacátého století  se naše společnost nedokázala vyrovnat s minulostí!

          Proto jsou dnes bývalí političtí vězňové i ve svém pokročilém věku násilím vyvlékáni ze soudní budovy takovým způsobem, že u jednoho musí zasahovat lékař a  další dva musejí být odvezeni „sanitkami“ na ošetření do nemocnice. Jen to srovnejme s případem komunistického zločince Hoffmana, se kterým se jednalo pro “vysoký věk“ jako v bavlnce, kdežto podobní starci  v Přerově museli tak potupně prožívat brutální zásah “hochů“ České policie. Inu, co jiného mohli dělat, musejí přece poslechnout svého pana “magistra“! „Zásah byl naprosto adekvátní „tvrdí“ mluvčí  policie ČR.

Jistě, adekvátní úrovni našeho veřejného života - říkám já.

         A tak se již jen ptám. Proč za předsedu senátu causy Hučín jmenovalo vedení přerovské justice nezkušeného „jen magistra“, který situaci naprosto nezvládl a stejně musel projednávání obžaloby  V. Hučína přeložit na jiný termín? Nemohlo k tomu dojít již před nechutnými scénami, které zůstanou trvalou ostudou města Přerova, které se jako jedno z mála v ČR pyšní starostou i místostarostou  s funkcionářskou minulostí komunistické totality na okresní úrovni?

          Kdy se již, páni politikové, začneme důsledně vyrovnávat s minulostí a odškodníme její oběti? Bez této nápravy  lze jen logicky dovodit, že případ Hučín nebude poslední.

6.října 2004                                                                        Ing. E. ONDRA, rehabilit. důstojník AČR.

                                                                                                                 z Přerova..