Stát
má majitelům domů doplatit rozdíl mezi
někdejším regulovaným a
tržním nájemným.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odmítl odvolání České republiky ve sporu o odškodnění za regulované nájemné.
V praxi to znamená, že třem stěžujícím si majitelům domů musí vyplatit český stát odškodné ve výši rozdílu mezi tehdy dovoleným regulovaným nájemným a tržním nájmem.
Kolegium soudců konkrétně rozhodlo, že se nebude zabývat výhradami českého Ministerstva spravedlnosti k rozsudku vynesenému už v únoru. Verdikt tak nabyl právní moci.
Z trojice stěžovatelů dostane nejvíc majitel vysočanského činžáku Josef Čapský - za roky 2002 až 2004 činí v jeho případě kompenzace 1,3 milionu korun.
„Ty peníze vrátím hned zpátky do domu. Je nutné opravit rozvody elektřiny a i další věci, které jsou v havarijním stavu,” okomentoval svůj úspěch u soudu Josef Čapský.
On a další dva stěžovatelé nyní už dostanou plnou kompenzaci.
„Nyní bude spuštěn standardní proces úhrady přiznaného spravedlivého zadostiučinění. Obvykle jsou všechny tyto úkony realizovány ve stanovené tříměsíční lhůtě," potvrdil mluvčí Ministerstva spravedlnosti Jakub Říman, že pan Čapský po dlouhých třinácti letech opravdu dostane odškodné.
Soud ve Štrasburku totiž už v roce 2014 rozhodl, že Česko nastavením regulovaného nájemného porušovalo lidská (vlastnická) práva majitelů domů.
Mezi lety 1991 a 2012 stát zakazoval účtovat nájemníkům vyšší než stanovené nájemné. To bylo ale tak nízké, že často podle majitelů nepokrylo ani náklady nutné na údržbu a opravu domů.
Stěžovatelé však byli nespokojeni i s následně vyplácenými nízkými kompenzacemi.
Mezi podporovatele regulace nájmů (tedy praxe poškozující práva majitelů) patřili v minulosti sociálnědemokratický poslanec Stanislav Křeček a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský.
Stanislav Křeček je dnes zástupcem ombudsmanky, Pavel Rychetský předsedou Ústavního soudu.
Podle obhájkyně Josefa Čapského Dity Křápkové by štrasburský verdikt mohl pomoci i dalším nespokojeným majitelům domů.
Advokátka míní, že podle podobného klíče, jaký soud stanovil, by nyní měli být vyplaceni i všichni ostatní, kteří se o regulaci nájemného se státem soudí.
Nápravu by si podle právničky mohli sjednat i ti, kteří už dostali nižší odškodné, nebo i ti, jejichž žaloby byly dříve zamítnuty z důvodu promlčení.
„Ti mají podle mne také naději vrátit se do hry. Bude ale záležet na zvážení případ od případu," dodává Křápková.
Vzhledem k tomu, že se aktivní kauzy dnes počítají na desítky, nebude celkové odškodné dosahovat žádných astronomických částek. Ve finále se tak nejspíš - cynicky řečeno - státu zdržovací taktika vyplatila.
Přes dlouhé soudní průtahy a zamítavé rozsudky pokračovala ve svých sporech jen malá část majitelů domů. Stát tak na kompenzacích vyplatí jen zlomek dříve vyčíslovaných miliard.