Když jsem před několika dny dostal pozvánku do Prahy na setkání CH 77, které se koná dne 13.března 2007 při příležitosti 30. výročí jejího vzniku, nejprve jsem váhal, ale nakonec jsem se po zralé úvaze rozhodl, že se tohoto setkání raději nezůčastním.
Vcelku mne to i dost mrzí, neboť bych se tam rád setkal se statečnými, bývalými politickými vězni jako např. s Rudolfem Battěkem, Jiřím Gruntorádem a dalšími. Také bych se tam mohl bohužel setkat s několika lidmi, kteří se jako chartisté, velmi iniciativně zasazovali v r. 2000 za mé nezákonné propuštění z BIS, následné zatčení a uvěznění. Abych byl konkrétní, tak zde v této negativní souvislosti zmíním např. Jana Prince, Květoslavu Princovou, Františka Stárka, Jaroslava Jíru, Petra Uhla, Jaroslava Baštu, ale také Václava Havla, který mohl z titulu svého úřadu zabránit zločinnému spolčení proti mé osobě, ale v rozhodujícím okamžiku raději strčil hlavu do písku.
Možná, že tímto setkáním by se (jak se tady na Moravě říká) oddělilo zrno od plev, ale s největší pravděpodobností by se situace mohla natolik vyhrotit, že jen těžko lze odhadnou případné následky a to je i jeden z několika důvodů, proč na setkání signatářů CH 77 nejedu.
Nepatřím samozřejmě k zakladatelům CH 77, kterou jsem podepsal po výkonu trestu v Minkovicích v r. 1986, ale v době jejího vzniku jsem byl již dvakrát soudně trestán a vazebně vyšetřován StB, což pokračovalo až do 17. listopadu r. 1989. Jsem přesvědčen, že většina signatářů CH 77 jsou čestní a stateční lidé, ale poté, co jsem sám na svém případě zažil, se domnívám, že není všechno zlato co se třpytí.
Z tohoto důvodu jsem raději přijal pozvání studentů a dalších občanů do České Třebové, kde se mám dne 13. března 2007 společně se Milanem Paumerem a Zdeňkou Mašínovou podílet na přednášce o protikomunistickém odboji.
Vladimír Hučín, 12. března 2007, Přerov