Strana zelených změnou k lepšímu v naší politice? Omyl!

Autor: BazMyslik <bazmyslik@napismi.cz>, TĂ©ma: Zelení inženýra Petra Uhla, Zdroj: PUP BIS ČTK, Vydáno dne: 05. 05. 2006

Tisíce rodin se dokázaly dohodnout a majetek si normálně rozdělit. Jen šéf Strany zelených Bursík se nechce dělit o majetek se svým bratrancem Jiřím Schidlofem a úpírá mu zákonné právo na dědictví! Takto se chová k vlastnímu příbuznému, jak se bude chovat k Vám, zcela cizím občanům? Na toto si udělejte vlastní úsudek každý sám ...

Bursík napadl restituční pravidla, nechce se dělit ...

Politický turista a dnešní šéf  Strany zelených Bursík se nechce dělit o majetek se svým vzdáleným bratrancem z Venezuely, a tak napadl pravidla restitucí. Původní restituční zákon z roku 1991, který se mimochodem správně jmenuje: "Zákon o zmírnění některých majetkových křivd" byl ve své původní podobě diskriminační a páchal znovu další křivdy. Proto byl zákon Ústavním soudem později opraven a rozšířen tak, že se vztahoval i na Čechy žijící v cizině, což byl logický a spravedlivý krok.

Jenže Bursík, opravdový demokrat to komentuje takto: "Vnímám to jako individuální nespravedlnost. Stát zpětně změnil pravidla restitucí a nám majetek de facto vyvlastnil". Jenže to Bursík nechápe, spíš chápat ani nechce! V prvé řadě  to nebyl stát co změnil znění zákona, ale Ústavní soud a v druhé řadě tato úprava je výsostně spravedlivá a napravuje diskriminační chybu zákona.

O co v jedenáctileté kauze jde. Bursík se se svým bratrem v roce 1992 přihlásil s restitučním nárokem na tři domy, které zdědil po svém otci. Domy ve Sněmovní, Revoluční a Máchově ulici v Praze, které komunisté vyvlastnili strýci Bursíkova otce Richardu Schidlofovi. 
Jenže Bursík se svým bratrem nebyli a nejsou jedinými dědici! Zbývající dědic, bratranec Jiří Schidlof  uprchla v roce 1948 před komunisty do Venezuely a tam také žije a nemohl podle původního zákona se přihlásit ke svému právoplatnému dědictví a restituci. V roce 1991 tedy Zákon o zmírnění některých majetkových křivd zpáchal další křivdu a tentokráte novou, protože diskriminoval právoplatného dědice a nedovoloval, aby tento získal to, na co všude jinde v demokratických společnostech by měl zákonný nárok.

Naštěstí později Ústavní soud restituce rozšířil tak, že se začaly vztahovat i na Čechy žijící v cizině. A o svůj podíl na nemovitostech se konečně mohl k nelibosti Bursíka a jeho bratra přihlásit i Bursíkův bratranec z Venezuely.

Uspěch Bursíka u Ústavního soudu by byl skandálním a precedenčním porušením spravedlnosti a nejzákladnějších lidských práv na rovnost před zákonem, protože pak by mohly přijít o své domy v Česku stovky lidí žijící v cizině, se kterými se zdejší příbuzní nechtějí dělit o majetek, protože jsou nenažraní a amorální.

Svou ústavní stížností Bursík chce znovu změnit restituční pravidla. "Myslím, že s tím nemají šanci, protože by to popřelo to, o čem už jednou ústavní soudci rozhodli," míní advokát Miloš Hošek, který se na restituce specializuje a navíc takový zpětný krok by byl v rozporu s Ústavou a morálkou.

Tisíce rodin se dokázaly dohodnout a majetek si normálně rozdělit. Desítky až stovky dalších se však o domy získané v restituci dělit s příbuznými z ciziny nechtěly. Ale nenasytnost, aroganci a amorální chování by naše soudy a zákonodárci neměli akceptovat, natož napomáhat špatnými a nepřijatelnými zákony, nebo jejich změnami.

Jak a kam zařadit
politického turistu a dnešního šéfa  Strany zelených Bursíka si již musíte učinit každý sám. V čem je jiný než současní politici? Já bych řekl že naprosto v ničem :-( Hanba!

V Praze 5. 5. 2006 RKP