U všech ďasů a bude pořádek!

Autor: Jan Beneš <janbenes.cz@quick.cz>, TĂ©ma: Z pera dopisovatelů, Zdroj: JAB, Vydáno dne: 31. 07. 2005

Kdosi se chtěl nezávazně veselit, opatřil si k tomu dokonce nutná povolení (!) ale zpupnost moci to nezmátlo. Tohle pamatuji. Tohle pamatujeme. Ano, za války, se to konalo. V padesátých létech se to konalo ...

U všech ďasů

Jan Beneš


     Mé mládí už pokročilo natolik, že pro generaci, které se bojová akce naší policie týkala mohou znít mé válečné vzpomínky asi tak důležitě, jako pro nás byla bitva u Kreščaku.

     K těm válečným vzpomínkám patří také to, že navzdory opravdu i jiným starostem, se lidem, zvláště těm mladým, chtělo i tenkrát tancovat. Také to, že to Velkoněmecká říše zakazovala. Takže se chodilo „svíjet se“ na odlehlá místa, případně do vsí, kde čeští četníci měli pevně zavřené oči a ucpané uši. Nezávazně si zablbnout si prostě nacistická totalita zakazovala. Týkalo se mých starších sourozenců. Já byl věkově ještě mimo hru.

     Hezky má tento druh totality popsán Josef Škvorecký ve Zbabělcích a zejména v povídce Eine kleine nachtmusik, jakož vlastně i celé knížce Prima sezona. Však to autorovi ještě v roce 195, dosud lidských tváří nenabyvší generace „Gottwaldových práčat“ řádně spočítala. Správně soudruzi pečující o naše blaho s péčí shodnou s ono Velkoněmecké říše, onu shodnost totality nacistické a komunistické v autorově metamorfose pochopili.

     Tancovat se sice smělo, ale jen uměřeně. Žádný jazz, hlavně častušek je ti třeba mládeži. Páskové (taktéž trampové) jsou naší společnosti budovatelů cizí. Černé brýle vyjadřují příklon k americkému imperialismu, nosí je přece McArthur. Dtto pruhované ponožky. Kdopak dnes pamatuje „svazácké hlídky“ u dveří do Slovanského domu, či „Bulvárky“ přeměřující (pod ochranou SNB) návštěvníkům nohavice a ten, kdo je měl užší než 24 cm nebyl vpuštěn ? Však Mandlerovi a jeho svazácké partě do smrti neodpustím, jak nám kradli a komplikovali mládí.

     Tak a máme to zde zase. Byrokratickou zpupnost určující životní styl. Kdosi se chtěl nezávazně veselit, opatřil si k tomu dokonce nutná povolení (!) ale zpupnost moci to nezmátlo. Tohle pamatuji. Tohle pamatujeme. Ano, za války, se to konalo. V padesátých létech se to konalo, rozdíl je jen v tom, že nikdy v rozsahu císařských manévrů. Pravda, taktéž nikoli pod velením pátera vyklouze, co nějakou náhodou tu theologii vystupoval právě v době, kdy přijetí do Semináře podléhalo schválení StB. Zarážející se, kromě násilí, zejména ona nezměrná stupidita této „sociální a demokratické“ policejní akce. Mít ono mužstvo uniformy Lidových milicí, vypadlo by to shodně jako druhdy lidově demokratické hony na trampy na Klínci, či kolem Sázavy. Fujtajbl.