Předseda senátu: Mgr. Michal Jelínek
Přísedící: Oleg Plšek, Ing. Bohumil Gibal
Státní zástupce: JUDr. Jana Staňková
Obžaloba ze dne 6.12.2001
Okresní státní zástupkyně v Přerově JUDr. Lenka Šromová podala obžalobu na obviněného bývalého kpt. BIS Vladimíra Hučína, který byl t.č. ve vazbě ve Vazební věznici Praha Pankrác (od 7.3.2001).
Plné znění bodu 2 obžaloby: Vladimír Hučín jako příslušník BIS poté, co byl dne 12.2.2001 v 9:00 hod. na svém pracovišti TO Olomouc seznámen ředitelem teritoriálního odboru odboru s rozkazem náměstka zpravodajských složek BIS č. 3/2001, vydaným pod č.j. 157/2001-BIS-2, jež mu ukládal bezodkladně identifikovat všechny své zdroje, a to bez ohledu, zda mají přiděleny identifikační kódy či nikoli a uvedené informace předat cestou svého nadřízeného náměstkovi zpravodajských složek BIS, tento rozkaz přes upozornění ředitele teritoriálního odboru Olomouc ze dne 15.2.2001 nesplnil a téhož dne poté faxem zaslal náměstkovi zpravodajských složek písemnost pod č.j. 123/2001-BIS-23, v níž odpírá vykonat vydaný rozkaz č. 3/2001 a identifikovat tak své zdroje. Hučín je tedy obžalován z neuposlechnutí rozkazu dle § 273.
V odůvodnění obžaloba argumentuje listinnými důkazy, především rozkazem p.Langa, který byl Hučínovi předán za přítomnosti plk. Jana Prince a mjr. Stanislava Vrány. Hučín vypověděl, že zdroje odmítl identifikovat, aby je neohrozil na životě. Hučín argumentoval tím, že ve službě již byli zavražděni dva informátoři BIS – Otakar Křivánek a MUDr. Měřický. Třetí mrtvý zdroj není v obžalobě jmenován.
Mgr. Jelínek prohlásil proces za neveřejný z důvodu možného projednávání utajovaných skutečností. Od pondělí do středy zatím probíhaly výslechy svědků z BIS. V několika případech šlo skutečně o aktivní důstojníky BIS, u nichž je utajení odůvodněné. U veřejných činitelů, jakým je např. plk. Jan Princ, je tajení výpovědi naopak poněkud kontraproduktivní. Vzhledem k tomu, že při jeho výslechu nezazněla ani jediná utajovaná skutečnost, byla veřejnost ochuzena o jedinečnou podívanou, kdy tento svědek popíral svou výpověď z obžaloby s tím, že jde o pouhé nedorozumnění. Plk. Jan Princ si nepamatoval téměř na nic, dokonce ani na dopis od zdroje (později zavražděného), který se cítil být ohrožen na životě. Na své vlastní rukou psané poznámky na tomto dopise si Jan Princ taktéž nepamatoval.
Odpoledne byla vyslechnuta svědkyně, která s Hučínem publikovala rozhovor. Ujistila soud, že Hučín rozhodně neargumentoval utajovanými skutečnostmi, ale pouze informacemi z otevřených zdrojů, které se daly ověřit i jiným způsobem.
Zdá se, že se Hučínova obžaloba rozpadá na prvočinitele přímo před očima. JUDr. Staňková na obžalobě podepsané JUDr. Šromovou trvá, byť u toho působí skoro stydlivě. Taktéž trvá na identifikaci zdrojů. Hučín se usilovně a dá se říci velmi úspěšně hájí vykonstruované žalobě. Investuje do své obhajoby veškerý čas a úsilí, místo aby se věnoval své kariéře a rodině. Zato státní zastupitelství vypracováním vykonstruované žaloby, obviněním a vazebním vyšetřováním obviněného člověka neriskuje zhola nic.
Státní zástupce obviněním a uvalením vazby na nevinného neriskuje finanční ztráty ze své kapsy ani konec kariéry. Jakoukoliv chybu zaplatí vždy oběť - svým časem, zdravím a zničeným životem, finanční náklady zaplatí daňový poplatník. Soudce se vykonstruovanou žalobou může zaobírat klidně až do smrti a za škody tímto způsobené jej nikdo k odpovědnosti popohánět nebude. Jeho práci bez ohledu na kvalitu i veškeré chyby zaplatí do posledního halíře každý, kdo v této zemi žije a platí daně – včetně daní spotřebních a DPH pro ty, co mají dojem, že daně přece neplatí. Ještě zbývá dodat, že soudce jmenuje prezident na doživotí na základě vlastního uvážení a máme mozaiku absolutní moci a nulové osobní odpovědnosti kompetentních orgánů kompletní. Případ Hučín není jediný, jeho příběh je pouze modelový. Ukazuje arogantní totalitní justici v plné nahotě.
Veronika Valdová