V rozhovoru mimo jiné komentuje svobodu internetu v České republice, rizika nebezpečného chování na síti, kterého se dopouštějí všichni uživatelé včetně něj samotného, i důvody, proč by se státy měly snažit chránit své občany omezováním svobody internetu velmi opatrně nebo ideálně vůbec.

Je podle vás v Česku „internetová gramotnost“ mladých lidí dostačující?

Mladí lidé umí s internetem neskutečné věci. Otázkou je, zda se to dá označit za gramotnost ve smyslu zodpovědného používání internetu. Podle mě je to stejné jako s „finanční gramotností“. Lidé se dostávají do finančních pastí, ne proto, že jsou hloupí, ale proto, že často řeší situace, kdy nemohou jinak. Ve světě internetu nehraje tak velkou roli nějaká krize, ale daleko nenápadnější věc – pohodlí. I já sám mám propojené účty s Facebookem, různé aplikace na různých účtech. Moc nečtu podmínky. Informaci o sběru cookies (celkem dobrá novinka z EU) prostě odkliknu, protože si chci ten článek přece přečíst.

Jakou roli má mít internet ve vzdělávání? Může nahradit učebnice?

To se již dávno stalo a já jsem za to rád. Nemusím v hlavě nosit tisíce nabiflovaných věcí. Zagooglím a vím. Důležitá v tomto směru není „internetová gramotnost“, ale obecně informační gramotnost. Když mi něco říká cizí člověk, tak mu primárně všechno nebaštím. Stejně tak je třeba nedůvěřovat řadě informací na internetu. Lidé, a to se naopak týká dospělé populace a seniorů, jsou ochotni věřit všemu. Stejně jako se dříve říkalo „je to pravda, bylo to v televizi“ a o propagandistické předrevoluční televizi nemusíme dvakrát přemýšlet, pak „psali to v novinách“, ty dnes vlastní soukromé firmy nebo dokonce politicky aktivní osoby, lidé mají tendenci přistupovat k informacím na internetu bez jakéhokoliv ověřování zdroje nebo zamyšlení se nad médiem, které informaci nese.

Nemyslíte si, že existence internetu vzdělanosti a různorodosti aktivit u mladé generace občas škodí?

Společnost a technologie se vyvíjí a my musíme s ní. Internet může být škodlivý, pokud se my sami neposuneme a nepochopíme, jak s ním pracovat. Neuvědomíme si jeho dobré vlastnosti a jeho nevýhody zároveň. Já se počítám už do generace X, ale máme tu děti milénia, generaci Y. Ta se s internetem narodila, s internetem vyrostla a v budoucnu ho posune daleko dál, než si dokážeme představit. Nejhorší je, že se „problémy“ internetu snaží řešit politici, kteří se v rámci své kariéry teprve učili zacházet s emailem a profily na sociálních sítích jim spravují najaté agentury.

Jakou roli hraje v případném omezení internetu současná „nálada v Evropě“, ve smyslu migrační krize a atmosféry strachu?

Primárně se objevují tendence k cenzuře názorů. To je špatně a nejen Piráti, ale i oborníci a široká veřejnost se proti tomu razantně ozývají. Proč zavádět cenzuru, když jsou případné přestupky proti zákonu úplně stejné jako ty mimo internet. Podle mě je třeba si uvědomit, že stalking, pomluva, vyhrožování, nabádání k trestnému činu jsou podchyceny ve stávající legislativě a dají se řešit. Vše ostatní je sice vykoupeno naším nepohodlím nebo rozhořčením, ale to je cena, kterou musíme být ochotni za svobodu slova zaplatit.

Jak například zajistit, aby se k nevhodnému materiálu nedostaly děti?

Aby se nevhodné materiály nedostaly k dětem řeší legislativa a efektivita jejího vymáhání. Policie a organizace by se měly zaměřovat na konkrétní viníky, namísto toho aby vlády řešily, jak globálně trestat internet za jeho vlastnosti, které je třeba chápat primárně jako klady. Stejně jako doma rodiče zalepují zásuvky a obalují ostré rohy nábytku, aby se jimi dítě nezranilo, je převážně na zodpovědnosti rodičů své děti proškolit a případné problémy řešit doma. Stát nemá suplovat laxnost nebo neinformovanost rodičů. Měl by řešit jejich vzdělávání, nikoliv implementovat cenzurní mechanismy, které přímo nabádají k tomu, aby byly použity trochu jinak.

Jaký je podle vás trend? Máte dojem, že internet je čím dál tím otevřenější nebo se naopak někteří snaží utáhnout mu šrouby?

Internet si žije vlastním životem a to se prostě řadě lidí nehodí. Kvůli těmto tendencím „utahování šroubů“ se nejen Piráti, ale i další organizace a občané permanentně ozývají. Ostatně kvůli tomu pořádáme i sobotní demonstraci za Svobodný Internet v Praze na Klárově. Adresujeme politikům a vládě naše memorandum „Tři kroky k obraně svobodného Internetu v ČR 2016”. V tomto memorandu řešíme tři nejpalčivější problémy: cenzuru a vznik seznamů zakázaných stránek pod taktovkami ministerstev a v péči úředníků, deanonymizaci internetu, po které volá současný ministr vnitra Chovanec, což by v praxi znamenalo, že každý, kdo se do sítě přihlašuje, by měl mít něco jako Internetovou občanku na jméno, a kriminalizaci odkazování. Sami jsme v rámci kampaně Odkaz není zločin provozovali zcela legální odkazovací server sledujuserialy.cz. Nyní v souvislosti s touto kampaní sedíme dokonce jako strana na lavici obžalovaných.

Není na zcela svobodném internetu víc v ohrožení ochrana soukromých údajů?

Lidé si své soukromé údaje nechrání. Podívejte se a zadejte do Google „Facebook Graph API“. Když si vyzkoušíte funkce, budete překvapeni, co se všechno o sobě dovíte, ačkoliv jste údaje nezadávali nebo je měli jako neveřejné. To může platit i o lidech, kteří na této síti vůbec nemají profil.

Naším cílem je hledat kompromis mezi právem na informace a právem na soukromí. Tyto věci musí být v rovnováze. Právo na veřejné informace z výkonu státní moci a správy, pokud nehovoříme o datech týkající se národní bezpečnosti, soukromých datech obětí trestných činů apod. musí být maximální. Maximální musí být zároveň ochrana soukromí a dat jednotlivců. Celoplošné šmírování, a o nic jiného ve své podstatě nejde, je nepřípustné, ať už je implementováno pod jakoukoliv záminkou.

Nepřeháníte, co se týče významu možné změny loterijního zákona? Proč jde podle vás o cenzurní opatření? Z laického pohledu působí spíš jako snaha omezit hazard.

Já jsem u ministra Babiše na MF ČR byl. V první větě hovořil o 150 000 lidech závislých na gamblingu. Následně však sdělil, že mu jde hlavně o to, aby firmy, co přes internet podnikají, platily v ČR daně. Což je nesmysl. Internetové služby přece standardně sídlí v zahraničí. Facebook třeba v Irsku. Z Babišových úst zaznělo dokonce to, že to bude pár desítek stránek. Ministr Babiš evidentně nechápe internet.

Elektronická občanka s čipem, která by může nahradit několik různých dokladů a díky nahranému elektronickému podpisu by mohla sloužit i k online identifikaci, je zatím dobrovolnou volbou vydávanou na žádost občanů. Jak se tento projekt vyvíjí?

Primárně čipovou občanku nikdo nechtěl a čip na ní nic neumí. Lidé ji odmítají také proto, že je o 500 korun dražší. Vhledem k tomu, že příjmy lidí jsou daleko pod nic neříkajícím ukazatelem průměrného platu v ČR, je ta pětistovka prostě odradí. K identifikaci online slouží jiné prvky. Podívejte se, jak dopadla původní karta správného Pražana, která měla umět 100 a 1 věc.

Spojení několika dokladů použitelných online zní jako pragmatický tah. Proč tento nápad kritizujete?

S dobrovolností mít nějakou univerzální ID klidně souhlasím. Ministr Chovanec však hovoří o povinnosti. Fakt nechci, aby vzhledem k uchovávání údajů o navštívených stránkách mohl „někdo“ prokazatelně určit, na jaké se dívám porno. Vy snad ano?