Bude konat a ctít zákon Státní zastupitelství v souladu s Listinou základních práv a svobod?

čl. 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod přímo ukládá orgánům činným v trestním řízení, aby v tomto případě zasáhly. Obdobné stanovisko vyjadřuje ustanovení čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která je nedílnou součástí naší ústavy. Tak a teď po 17ti letech od 1989 se ukažte Státní zástupci jak vypadá právní stát ...

ŠALAMOUN
Spolek na podporu nezávislé justice v ČR
P.O.BOX 383, 111 21 PRAHA 1
IČ:63837714
Registrace Ministerstvem vnitra ČR: II./S-OS/1-25819/94-R
www.spoleksalamoun.com

Obvodní státní zastupitelství Praha 1
Nábř. E. Beneše 3
118 00 Praha 1

Věc: trestní oznámení

Praha 12.9.2006

Reagujeme na uveřejnění článku "JE STÁT IZRAEL DLUHODOBĚ UDRŽITELNÝ? ", který vyšel dne 30. srpna 2006 na internetové verzi Haló novin (nevíme, zda vyšel též v "papírové" verzi listu). Podle našeho názoru vydáním článku tohoto obsahu byla naplněna skutková podstata trestných činů dle §198 odst.1 tr.z. a §198 odst.1,3 písm. a). Za podezřelé označujeme:
- autora, jenž se podepsal jménem Petr Kurssa, protože dal článku závadný obsah
- šéfredaktora Haló novin Pavla Šafránka, který je odpovědný za výběr textů, jež Haló noviny vydávají a souhlasem s uveřejněním se ztotožnil s myšlenkami v něm obsaženými
- popř. další nám neznámé osoby, které iniciovaly sepsání a vydání článku

Odůvodnění :

Autor v článku dokazuje nutnost likvidace státu Izrael. Nedefinuje sice přesně pojem "likvidace", ale ze souvislosti je zřejmé, že navrhuje vysídlení židovského národa z Izraele, potažmo zmaření práce, umu a finančních prostředků, postupně od konce 19. století investovaných Židy do zvelebení území dnešního státu Izrael. Propaguje tedy nové vyhnání Židů do diaspory. Tato představa kolísá svou hrůzností a dosahem mezi vysídlením Němců z Československa a holokaustem.

Výsledným vyzněním článek vyjadřuje sympatie s pachateli násilných útoků proti státu Izrael a jeho obyvatelstvu včetně aktů terorismu a je jim povzbuzením. Je projevem kamuflovaného antisemitismu, čímž jednoznačně naplňuje skutkovou podstatu výše uvedených trestných činů.

Autor ignoruje skutečnost, že stát Izrael vznikl z vůle Organizace spojených národů, která takto přiznala židovskému národu právo na zřízení národního státu na území, z kterého byli Židé z větší části před staletími násilně vyhnáni. Menší židovské komunity zde nicméně žily nepřetržitě. Není ostatně na světě jiné území, na které by Židé mohli uplatňovat historický nárok a na němž by mohli společně žít v samostatné státní formaci. Jeho zřízení bylo nejen projevem úcty k židovskému národu, který si zachoval povědomí národní sounáležitosti, ač byl po staletí rozptýlen po celém světě, ale z velké části byl projevem špatného svědomí Evropy, která nedokázala ochránit Židy před holokaustem. Byl také jistou kompenzací za utrpení holokaustu. Autor upírá Židům právo na život ve vlastním národním státě.

Obsah článku je v rozporu se zahraničněpolitickou linií České republiky, která uznala stát Izrael, nemá s ním žádné spory a žije s ním v přátelských vztazích. Volné šíření uvedených extrémistických názorů může vyvolat zhoršení vztahů mezi oběma státy a poškodit tak zahraničněpolitické zájmy státu.

Při posuzování tohoto trestního oznámení je třeba přihlédnout k tomu, že Haló noviny jsou neoficielním orgánem KSČM, která se hlásí k odkazu KSČ, jádra protiprávního režimu z let 1948-1989 a je proto řadou občanů podezírána z politického extrémismu. Pokud se k jiným projevům extrémismu přičlení i skrytý antisemitismus, orgány činné v trestním řízení by měly uvážit i pozastavení činnosti KSČM a Haló novin až do rozhodnutí soudu o obsahu tohoto oznámení.

Autor a vydavatel se nemohou odvolávat na ústavně zakotvené právo na svobodu slova, názorů a jejich šíření, protože tato práva jsou omezena mezinárodněprávními závazky i ústavním právem České republiky. Plyne to např. z ustanovení čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, které pro úplnost citujeme:

"Čl. 10
Svoboda projevu

1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem.
2. Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti i odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci."

Výše citovaný čl.10 odst.2 přímo ukládá orgánům činným v trestním řízení, aby v tomto případě zasáhly. Obdobné stanovisko vyjadřuje ustanovení čl.17 odst.4 Listiny základních práv a svobod, která je nedílnou součástí naší ústavy.

Nebezpečnost šíření názorů, uvedených v napadeném článku v Haló novinách, dokládáme historickou zkušeností našeho národa. Před 2. světovou válkou nacisté a různí jejich souputníci obdobně označovali Československo za umělý státní útvar, jehož zničení je nezbytné pro udržení míru v Evropě. Současně obviňovali ČSR z utlačování německého obyvatelstva. Ne všichni jsme na tuto zkušenost zapomněli, víme, jakým hrůzám tato agitace předcházela. Chráníce zájmy Izraele, chráníme i svou svobodu a bezpečí.

Přejeme si být vyrozuměni o způsobu vyřízení tohoto podnětu.

V případě nutnosti doplníme toto podání ústním vysvětlením, které podá předseda Spolku Šalamoun p.John Bok, v případě nedosažitelnosti nebo přílišného zaneprázdnění jej zastoupí Ing. Zdeněk Jemelík. Kontaktní údaje jsou na spodním okraji 2. strany. Případné písemné předvolání k podání vysvětlení zašlete laskavě na adresu Spolku Šalamoun, P.O. Box 383, 111 21 Praha 1 – Jindřišská na obě jména současně.

S úctou

[podpis] John Bok, předseda spolku Šalamoun

Zpracoval: [podpis] Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun

Příloha: kopie článku "Je stát Izrael dlouhodobě udržitelný?", internetová verze Halo noviny z 30. srpna 2006.

Je stát Izrael dlouhodobě udržitelný?

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád prohlásil podle některých zdrojů začátkem srpna, že jediným trvalým řešením současné blízkovýchodní krize, kterou způsobil izraelský útok na Libanon, je zrušení státu Izrael.

Ahmadínežád poprvé veřejně zpochybnil právo Izraele na existenci koncem října minulého roku na teheránské konferenci Svět bez sionismu, od té doby pak svůj postoj několikrát zopakoval - a pokaždé se proti němu v Americe a v Evropě na plné obrátky rozjela hysterická kampaň sionistických a vůbec všech proizraelských médií. (O tom, že Izrael po šest desetiletí hrubě pošlapává právo Palestinců na vlastní stát, tito šiřitelé jediné správné demokracie samozřejmě zarputile mlčí).

Dobře informovaní a nezaujatí pozorovatelé dění na Blízkém východě nemusejí sdílet názory íránského prezidenta, aby vytušili, že jeho naprosto odmítavý postoj vůči další existenci židovského státu zdaleka nemusí být tak na hony vzdálený tvrdé geopolitické realitě, jak se na první pohled může zdát. Dovolím si tvrdit, že i mnozí představitelé světových sionistických organizací budou již delší dobu smířeni s tím, že existence Izraele na území, které islámský svět od nepaměti vnímá jako svou nedílnou součást, je z dlouhodobého hlediska jen těžko udržitelná. Na veřejnosti by ovšem samozřejmě nic podobného nepřiznali.

Davidova hvězda příliš drahá

Fakta jsou však neúprosná. Je totiž jen otázkou času, kdy si židovská lobby, do značné míry kontrolující politický život, ekonomiku, kulturu, mediální sféru a celý finanční systém USA, spočítá, zda se jí vůbec ještě vyplatí udržovat stát Izrael při životě. A bez všestranné vojenské a politické podpory Spojených států a bez finančních subvencí od americké židovské lobby nemá Izrael nejmenší šanci se dlouhodobě udržet proti mnohonásobné početní převaze arabských národů. O tom jistě nemůže být pochyb. Cena, kterou vlivní američtí Židé platí za existenci Izraele, však začíná být opravdu nepřiměřeně vysoká.

Už dávno to není jen nesmiřitelný odpor islámského světa vůči státu, který si přivlastnil historickou Palestinu a připravil tak místní arabské obyvatele o jejich vlast. Nejen proto ho také islámský svět pociťuje jako vřed na svém těle (vůdce íránské islámské revoluce ajatolláh Chomejní ho již před čtvrtstoletím dokonce označoval za rakovinový nádor , který se bude dále šířit). Tento dlouhodobý odpor vůči sionistickému nepříteli (termín běžně užívaný v Íránu) mezitím už stačil přerůst v otevřenou nenávist vůči Spojeným státům coby nejbližšímu spojenci Izraele. Navíc začíná být zjevně namířen obecně proti všem americkým a evropským Židům (s místními dlouhodobě usazenými židovskými komunitami muslimské národy většinou vycházejí bez problémů).

Útoky na synagogy a další židovská centra v západoevropských zemích v posledních letech také zpravidla nejsou dílem neonacistů, ale právě radikálních muslimů. Existence Izraele tak sama o sobě nejvíce přispívá k nárůstu protižidovských nálad v islámském světě, které světová sionistická propaganda samozřejmě automaticky označuje za projevy antisemitismu, ačkoliv Arabové patří stejně jako Židé mezi národy semitského původu.

Izrael je podvod

Nekritičtí zastánci Izraele, kteří u nás po listopadu 1989 rychle získali rozhodující slovo v naprosté většině sdělovacích prostředků, si pochopitelně za žádnou cenu nebudou ochotni přiznat, že předmět jejich neskrývaného obdivu je v podstatě umělým státním útvarem založeným na jednom mistrně provedeném historickém podvodu nebo přinejmenším mystifikaci (nesmí se zapomínat na fakt, že Židé zrealizovali vznik státu Izrael na 78 % palestinského území podle rezoluce, která je přitom opravňovala k tomuto aktu pouze v prostoru poloviny tehdejší Palestiny; ani na to, že Izrael stále odmítá realizovat jinou rezoluci OSN o právu palestinských uprchlíků na návrat do jejich domovů navzdory tomu, že za člena OSN byl židovský stát přijat jen výměnou za umožnění tohoto návratu - pozn. red.).

Jak k něčemu takovému vlastně mohlo dojít? Zakladatelé státu Izrael spolu s ostatními představiteli sionismu bezostyšně namlouvali celému světu, že jim jde pouze o to vytvořit v zemi zaslíbené domov pro všechny Židy bez rozdílu, kteří přežili holocaust. Přitom bohatí a skutečně vlivní Židé v USA ani v evropských zemích vůbec neměli v úmyslu vzdát se svých ekonomických a mocenských pozic, opustit své domovy a vydat se do nejisté budoucnosti na horkou půdu Blízkého východu. Ostatně nelze se tomu ani divit.

Někteří Židé si jsou rovnější

Všichni důležití činitelé sionistických organizací s tím samozřejmě již dopředu počítali. Ani je nenapadlo na tuto židovskou elitu působit, aby se vystěhovala ze zemí, v nichž si často po generace udržovala významné postavení, a aby začala nový život v oné zemi zaslíbené. Představitelé sionismu, kteří vybudovali stát Izrael, velice dobře věděli, jak bude pro ně výhodné, když se budou moci opírat o politický a ekonomický vliv svých souvěrců v Americe i v Evropě. Šlo tedy o předem dokonale promyšlenou kalkulaci. A to je jen malá ukázka toho, jak důvěryhodná a historicky oprávněná je vlastně celá koncepce sionismu s jejím domnělým právem Židů na vlastní stát na území historické Palestiny!

Za téměř 60 let své existence neudělal Izrael vůbec nic pro to, aby ho arabské země mohly začít považovat za normálního a spořádaného souseda, který se neopájí pocitem nadřazenosti a chce s okolními státy žít v míru. Přitom by to byl nejjednodušší způsob, jak si v očích arabského a celého islámského světa zajistit alespoň určité existenční oprávnění. Namísto toho Izrael vedl proti sousedním státům již pět velkých, vesměs dobyvačných válek (letošní pět týdnů trvající izraelská agrese v Libanonu je možná jen předehrou další velké války židovského státu). Původní arabské obyvatelstvo Palestiny, okradené o svou vlast, vystavil metodám státního terorismu a bezohlednému útlaku, který se v mnohém až nápadně podobá tomu, jak s Židy zacházeli němečtí nacisté.

Kdo zruší židovský stát?

Staří židovští finančníci byli vždycky velice dobrými počtáři. Jejich potomci, kteří tak významným způsobem ovlivňují politiku Spojených států, možná již začínají tušit, že donekonečna prodlužovat existenci Izraele jim žádný dlouhodobý prospěch přinést nemůže. Ba právě naopak.

Čím déle budou tento stát udržovat při životě, tím více se bude stupňovat odpor muslimských národů vůči všemu, co představují Spojené státy. Spoléhat se přitom na zkorumpované proamerické režimy v řadě arabských států a na nejednotnost arabského světa také nebude donekonečna možné.

Jakkoliv to dnes může znít paradoxně, právě z hlediska zájmů americké židovské lobby, je trvalá existence židovského státu na Blízkém východě spíše kontraproduktivní. Izrael se tak dříve či později stane přítěží i pro tuto nejvlivnější mocenskou skupinu v USA. Nedojde pak nakonec skutečně na slova íránského prezidenta Ahmadínežáda?

30. srpna 2006, Petr KURSSA (mezititulky redakce)