Tisíce rodin se dokázaly dohodnout a majetek si normálně rozdělit. Jen šéf Strany zelených Bursík se nechce dělit o majetek se svým bratrancem Jiřím Schidlofem a úpírá mu zákonné právo na dědictví! Takto se chová k vlastnímu příbuznému, jak se bude chovat k Vám, zcela cizím občanům? Na toto si udělejte vlastní úsudek každý sám ...
Bursík napadl
restituční pravidla, nechce
se dělit ...
Politický
turista a dnešní šéf Strany
zelených Bursík se nechce dělit o majetek se svým vzdáleným bratrancem
z Venezuely, a tak napadl pravidla restitucí. Původní
restituční zákon z roku 1991, který se mimochodem správně
jmenuje:
"Zákon o
zmírnění některých majetkových křivd" byl ve své původní
podobě diskriminační a páchal znovu další křivdy. Proto byl
zákon
Ústavním soudem později opraven a rozšířen tak, že se vztahoval i na
Čechy žijící v cizině, což byl logický a spravedlivý krok.
Jenže Bursík,
opravdový demokrat to komentuje takto: "Vnímám to jako individuální
nespravedlnost. Stát zpětně změnil pravidla restitucí a nám majetek de
facto vyvlastnil". Jenže to Bursík
nechápe, spíš chápat ani nechce! V prvé řadě to nebyl stát co
změnil znění zákona, ale
Ústavní soud a v druhé řadě tato úprava je výsostně spravedlivá a
napravuje diskriminační chybu zákona.
O co v jedenáctileté kauze jde. Bursík se
se svým bratrem v roce 1992 přihlásil s restitučním nárokem na tři
domy, které zdědil po svém otci. Domy ve Sněmovní, Revoluční a Máchově
ulici v Praze, které komunisté vyvlastnili strýci Bursíkova otce
Richardu
Schidlofovi.
Jenže Bursík se svým bratrem nebyli a
nejsou jedinými dědici! Zbývající
dědic, bratranec
Jiří Schidlof uprchla
v
roce 1948 před komunisty do Venezuely a tam také žije a nemohl podle
původního zákona se přihlásit ke svému právoplatnému dědictví a
restituci. V roce 1991 tedy Zákon o zmírnění některých majetkových křivd
zpáchal další křivdu a tentokráte novou, protože diskriminoval
právoplatného dědice a nedovoloval, aby tento získal to, na co všude
jinde v demokratických společnostech by měl zákonný nárok.
Naštěstí
později Ústavní soud restituce
rozšířil tak, že se začaly vztahovat i na Čechy žijící v cizině. A o
svůj podíl na nemovitostech se konečně mohl k nelibosti Bursíka a jeho
bratra přihlásit i Bursíkův
bratranec z Venezuely.
Uspěch
Bursíka u Ústavního soudu by byl skandálním a precedenčním porušením
spravedlnosti a nejzákladnějších lidských práv na rovnost před zákonem,
protože pak by mohly přijít o své domy v Česku stovky lidí žijící v
cizině, se kterými se zdejší příbuzní nechtějí dělit o majetek, protože
jsou nenažraní a amorální.
Svou
ústavní stížností Bursík chce znovu
změnit restituční pravidla. "Myslím, že s tím nemají šanci, protože by
to popřelo to, o čem už jednou ústavní soudci rozhodli," míní advokát
Miloš Hošek, který se na restituce specializuje a navíc takový zpětný
krok by byl v rozporu s Ústavou a morálkou.
Tisíce
rodin se dokázaly dohodnout a majetek si normálně rozdělit.
Desítky až
stovky
dalších se však o domy získané v restituci dělit s příbuznými z ciziny
nechtěly. Ale nenasytnost, aroganci a amorální chování by naše soudy a
zákonodárci neměli akceptovat, natož napomáhat špatnými a
nepřijatelnými zákony, nebo jejich změnami.
Jak a kam
zařadit politického turistu
a dnešního šéfa
Strany
zelených Bursíka si již musíte učinit každý sám. V čem je jiný než
současní politici? Já bych řekl že naprosto v ničem :-( Hanba!
V Praze 5. 5. 2006 RKP
Strana zelených změnou k lepšímu v naší politice? Omyl!
