Vážení,
na
jeden z mých uveřejněných příspěvků na Vašich stránkách reagoval
čtenář způsobem, který mě stavěl do role velmi aktivního komunisty
před okupací naší vlastí vojsky Varšavské smlouvy. Abych Vás
seznámil, za co jsem byl z AČR vyhozen a zapsán do tzv. seznamu
NORBERT, posílám Vám důležitý spis, v němž byly mé „prokomunistické“
postoje a činnost široce popsána a také po zásluze odměněna
vyhazovem. (Bez nároku na odchodné, bez možností studia mých dětí na
střed. škole a bez dalšího společenského uplatnění - pod neustálým
dozorem STB.)
Ještě
jednou zdraví Ing. E. Ondra
Nepovolené
opisy !
Usnesení
KRK při VPO 4 Olomouc
č.j.
01289 ze dne 29. 4. 1970
KRK
při VPO 4 Olomouc na svém zasedání projednala - jako první orgán –
disciplinární řízení s Ing. Pplk. E. Ondrou, nar. 23. 3. 1931 V
Kobeřicích okr. Vyškov, které bylo provedeno na základě jeho činnosti
,která nebyla v souladu s politikou KSČ, s principy marx-leninismu,
proletářského internacionalismu a s třídními principy socialist.
státu v r. 1968 a 1969. Soudruh E. Ondra byl již jednou stranicky
řešen VSK (volená stranická komise) při VTAAZ Brno v r. 1953 za jeho
nesprávné internacionální postoje k Sovětskému svazu, soudruhu
Stalinovi a vedení KSSS (Komunistická strana Sovětského svazu). Byl
za to oprávněně vyloučen z KSČ. V březnu 1968 si podal žádost o
znovupřijetí do KSČ u VÚ 6192 ve Štěpánově. Tamní ZO KSČ na své
schůzi dne 29. 4. 1968 vrátila nezodpovědně s. Ondrovi členství ve
straně se zpětnou platností od doby, kdy do KSČ vstoupil (sloučení
KSČ A ČSSD) před svým vyloučením tj. 16. 4. 1948 jako bývalý člen
sociálně demokratické mládeže. KRK VPO 4 Olomouc aniž by tehdy do
hloubky zkoumala jeho dřívější vyloučení, usnesení členské schůze ZO
KSČ Štěpánov trestuhodně schválila. Jeho následný vývoj opětně
prokázal, že neměl být nikdy přijat za člena KSČ.
Opětný
vstup do KSČ zastihl s. Ondru v období tzv. obrodném procesu, což se
počalo postupně projevovat v jeho nemarxistických–sociálně
demokratických postojích a názorech a na veřejnosti směřoval k
oslabení vedoucí úlohy KSČ a našeho přátelství a spojenectví se SSSR.
Vědomě
několikrát požadoval a vyslovil nedůvěru stranickému výboru výtku za
to, že není – dle něho – dostatečně progresivní v
provádění politiky bývalého vedení KSČ v čele s Dubčekem.
Nepochopil
nutnost a úlohu lidových milicí (LM) pro ochranu našeho
socialistického zřízení. Ve svých vystoupeních i na veřejnosti útočil
proti samé existenci lidových milicí: „Proč mají být údernou
pěstí KSČ, když nemají zákonné oprávnění?“ – hlásal. A
když by již měly LM existovat, žádal, aby byli do LM zařazování i
bezpartijní a příslušníci jiných stran. Prý by mohli fungovat jako
„domobrana“.
Se
svými protistranickými názory zašel tak daleko, že požadoval buď
přiznat existenci dalších stran v armádě a nebo strany v armádě
zrušit – včetně KSČ.
Svým
vystupováním a svými projevy narušoval internacionální a přátelské
vztahy k SSSR. Jako důstojník ČSA nesouhlasil se vstupem vojsk
Varšavské smlouvy na naše území v srpnu 1968 - v době, kdy byla KSČ a
naše socialistické zřízení nejvíce ohroženy ze strany
kontrarevolučních sil.
Podepisuje
rezoluci proti vstupu vojsk (na MNV jeho rodné obce Kobeřice). Na
veřejnosti prohlásil, že by bylo správné, kdyby se proti těmto
agresorům použily zbraně.
Svůj
vztah k SSSR projevoval nepříznivě i při oslavách VŘSR v r. 1968,
kdy svými výroky urážel důstojníky Sovětské armády. Kladl jim otázky
typu: „Proč jste nešli proti kontrarevoluci do Číny, na malé
Československo si troufnete – „hrdinové“!
Nesouhlasil
s vydáváním časopisu „Zprávy“, který vydávala spojenecká
vojska VS. Členům strany, kteří roznášeli tento tisk, vyhrožoval
trestním oznámením pro porušení zákona. Dle něj to bylo rozšiřování
nelegálního tisku.
Svým
protistranickým jednáním podpořil pravicové síly v době krizové
situace kolem zvolení předsedy NS Jos. Smrkovského. Na aktivu
komunistů, kterého byl jedním z organizátorů a také hlavním mluvčím
na podporu Smrkovského, se snažil dokázat, kdo stojí na pozici
Smrkovského a kdo proti. Svým vystoupením znovu vyvolal nedůvěru ve
stranický výbor, který se nejednou postavil proti takovýmto pravicově
– oportunistickým tendencím.
Podceňoval
a neuznával výbor ZO KSČ. Jeho protistranická jednání značně
ovlivnila i pracovní kolektiv (důstojníky i obč. zaměstnance) SPS,
kde byl po celou dobu náčelníkem. Dopady jeho vlivu jsou patrné na
jeho podřízených funkcionářích. Tito nebyli potvrzeni ve funkcích z
polit. důvodů a museli odejít z armády, jako pomýlení.
S.
Ondra je absolventem VTAAZ kde mu byla dána teoretická příprava v
takovém rozsahu, aby rozpoznal správnost a nebezpečí straně
škodlivých teorií. V ZO KSČ a na pracovišti podporoval a byl
nositelem pravicově oportunistických, sociálně demokratických a
protisovětských tendencí. Názory a stanoviska, které s. Ondra
vyjadřoval, nebyly a nejsou v souladu s politikou KSČ. Neměly se u
něho vůbec projevovat, zvláště u funkcionáře na tak zodpovědném
místě.
KRK
při VPO 4 Olomouc po důsledném projednání přihlédla ke všem
skutečnostem a usnesla se vyloučit s. Ondru z KSČ za jeho pravicově –
oportunistické tendence, které nenapomáhaly konsolidaci KSČ. KRK
potvrdila, že jeho opětovné přijetí do KSČ bylo nesprávné a tedy
neplatné.
Za
KRK při VPO 4 Olomouc:
Podpisy
nečitelné
Přišlo
do Bystřice p. H. 19. 6. 1970
Usnesení
KRK – OPS ZVO ze dne 24. 6. 1970 – Tábor.
KRK
projednala dne 24. 6. 1970 vyloučení z KSČ E. Ondry – 1.
Zdravotnická základna – Bystřice p. H. S.Ondra v r. 1968 –
1969 byl v rozporu s politikou KSČ a stanovami KSČ, které zavazují
člena strany upevňovat přátelství se SSSR, ve svém jednání se řídit
zásadami prolet. Internacionalismu, objasňovat politiku KSČ a hájit
její ideovou a organizační jednotu.
Svým
počínáním a vystupováním dokázal, že nemá jasno v zásadních otázkách
marx-leninismu a svými projevy i kritikou na členských schůzích a na
veřejnosti oslaboval a narušoval vedoucí úlohu KSČ a spojenectví se
SSSR.
KRK
OPS po projednání provinění se usnesla – potvrdit vyloučení s.
E. Ondry z řad členů KSČ.
Za
KRK - OPS ZVO: podpisy nečitelné.
Nebyl jsem aktivní komunista ...
