REAKCE NA TISKOVOU ZPRÁVU

Vážený Darku Dupale a Eriku Matouši, takto ne, takovou zprávu zásadně odmítám! Takové lži, jako: „Bylo též zkonstatováno, že právní pozadí celého kauzy je komplikované a nejednoznačné“ nepřijímám a považuji je za naprostou a urážející šaškárnu !!, jakou nám předvádí establišment našich politiků již 16 let a toho mám plné zuby.

REAKCE NA TISKOVOU ZPRÁVU

Vaše tisková zpráva pane Dupale, týkající se jednání s vedením hl. města Prahy ohledně zásahu Městské policie na demonstraci, která proběhla ve středu 30. 3. 2005, mne šokovala! Nevysvětlitelná je pro mě už sama Vaše účast na tomto jednání. Byl jste to právě vy kdo 6. 4. 2005 ujišťoval demonstrující na Václavském náměstí, že akce není řádně ohlášena. Na základě Vašeho mylného tvrzení TV NOVA v hlavním zpravodajství označila demonstraci za nepovolenou, což nesporně poškodilo jak její význam, tak i účastníky. Ti do poslední chvíle bránili aparaturu vlastními těly před desítkami ozbrojených městských strážníků se psy. Nebýt jejich odvahy, zmocnili by se strážníci, vedeni osobně ředitelem Stejskalem, veškerého zařízení.
Byl jste to opět vy, pane Dupale, kdo poskytl IDNES lživou informaci, že aparatura zabavena nebyla. Lživou proto, že jste velmi dobře věděl, že odjíždím domů do Zlína bez reproduktoru, odvezeného neznámo kam, městskou policií, navíc s poničenými stojany a kabely. (Nezákonně zcizená část aparatury mi do této chvíle, t.j. 8. 4. 2005, nebyla vrácena).
Vaše tvrzení že „ … pozadí celé kauzy je komplikované a nejednoznačné… jakékoli řešení právní cestou by bylo pro všechny zúčastněné kontraproduktivní a pro budoucnost nepodstatné“ jsou zcestná až nebezpečná. Je nad slunce jasné, že tímto zásahem bylo jednoznačně hrubě pošlapáno naše ústavní právo, což pane Dupale považuji pro budoucnost za nejpodstatnější. Naprosto shnilou třešničkou na vašem společném dortu ( p. Dupal, Matouš, Bém, Blažek, Kotrouš) je jistě Vaše závěrečné sebeuspokojení z jednání, které je nutno v plném znění citovat: „Oceňujeme tímto přístup vedení hl. m. Prahy jakož i vedení MP hl. m. Praha k tomuto jednání. Považujeme tento přístup za racionální a odvážný, oceňujeme, že i dnes existují v čelných funkcích lidé, kteří se dokáží postavit k problémům přímo“.
Nyní konečně rozumím tomu, proč má účast na „vašem“ jednání nebyla žádoucí, přestože jsem oficiálním svolavatelem této akce, jakož i majitelem rozkradené a poničené aparatury. Nikdy bych totiž nepřistoupil na podobnou špinavou hru a styl, proti kterému bojuji řadu let, mj. pořádáním stovek demonstrací. Váš přístup je výsměchem všem, kdo naletěli na Vaše volání po slušné politice. Patřím mezi ně a cítím se velmi podveden. Žádám Vás tímto, pane Dupale, abyste ve středu 13. 4. 2005 na Václavském náměstí veřejnosti své postoje vysvětlil a všem se omluvil. Nedokážete-li to, pak prosím zvažte, zda je vhodné, abyste právě Vy nadále stál v čele dalších shromáždění, která dnes odsuzují nikoli pouze Grosse jako osobu, ale „Grossovství“ jako takové.
Dovolte mi Vám také připomenout genezi naší spolupráce: po prohlášení pana Erika Matouše, že očekává do budoucna převzetí organizace protestních akcí někým jiným, jsem předpokládal, že naše opakovaná aktivní účast na akcích před Úřadem vlády, kterou jsme po technické stránce kompletně zajišťovali (zvuková aparatura, el. centrála, hudební doprovod atd.) je faktickým splněním jeho přání. To jsem také ve svém vystoupení veřejně prohlásil. Po zjištění, že zájem účastníků o akce u ÚV má silně klesající tendenci, přišel jsem s návrhem pokračovat v protestních akcích na Václavském náměstí. Pověřil jsem (jako nepražák) ohlášením akcí na tři týdny dopředu svého přítele Davida Navaru, který mě na formuláři uvedl jako zástupce svolavatele. Pana Erika Matouše stejně jako všechny jeho přátele a příznivce jsem na tyto akce srdečně pozval a těšil se na spolupráci. Vy jste se však pane Dupale napříč této skutečnosti sveřepě vydával za hlavního organizátora jak před médii, kterým jste podsouval lživé informace, tak před veřejností ve svých prohlášeních, a nakonec jste oklamal i všechny účastníky oné nešťastné schůzky na Magistrátu hl. města Prahy.
Vaši argumentaci, že jste přišli s demonstracemi proti Grossovi právě vy, si dovolím mírně zpochybnit: s protestními akcemi ostře zaměřenými mj. i proti Stanislavu Grossovi, ještě co by ministru vnitra, jsme začali v době, kdy jeho popularita dosahovala nebes. Od roku 2001 jsme jich po celé zemi udělali více než tři stovky. Před Úřadem vlády jsme spolu s „Palachovými dětmi“ a dalšími opakovaně žádali demisi vlády, zákaz komunistů aj., měsíce před vámi. Nezkoušejte si tedy patentovat tento odpor, tím spíše, že většině účastníků našich dnešních společných akcí jsou tato fakta dobře známa. Pojďte raději bez přehnaných gest a zmatků táhnout s námi za jeden provaz, byť stojíme zdánlivě na jeho kratším konci. Tato práce však věřte mi není o rychlé slávě a širokém uznání, ale o dlouholeté dřině. V neposlední řadě je to dost drahý koníček. Chci věřit, že přes všechna pochybení jsou Vaše úmysly čisté a nebude už více potřeba plýtvat časem a energií, k velké radosti Grossů, Grebeníčků a podobných.
Na akci 13. 4. 2005. na Václavském náměstí budeme opět žádat demisi nejen Stanislava Grosse, ale i lidí zodpovědných za nezákonný zákrok proti ohlášenému pokojnému shromáždění ze dne 30. 3. 2005. Prostřednictvím svého právního zástupce p. Tomáše Peciny jsem již učinil nezbytné kroky vedoucí k potrestání viníků podáním trestního oznámení.

Zbyněk Horváth, ve Zlíně 8. 4. 2005