Jste hanbou národa, dědicem, produktem a pokračovatelem toho nejhoršího!Vaše svědomí vám to jednou připomene!
Poučte
se z „krizového vývoje" a s pokorou, studem a hanbou
zmizte do dějin!
Jste
hanbou národa, dědicem, produktem a pokračovatelem toho nejhoršího!
Vaše svědomí vám to jednou připomene!
Jan
Šinágl
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Skláníme
se před památkou osobnosti pana Aloise Grebeníčka,
která
svůj kredit zakládala na skromnosti, čestnosti a vnitřní poctivosti,
na odvaze čelit zlovolným útokům, na neokázalé schopnosti vnášet svůj
úctyhodný vklad do proudu společenských událostí.Ve Starém Městě se
pan Alois Grebeníček těšil mimořádné autoritě. Měl vážnost mezi
sousedy, mezi přáteli, mezi širší pospolitostí lidí, kteří nikdy
nezapomněli, že vždy myslel spíše na druhé než na sebe. Jeho osobní
příklad strhával a umocňoval nezištnost každodenního počínání.
Byl to statečný a spravedlivý člověk. Křivdili mu, osočovali ho.
Vytrval. Přišly těžké nemoci. Často se značným sebezapřením jim
vzdoroval. Pod ranami osudu odcházeli do nenávratna mnozí z těch,
které tolik miloval. Jen těžko se zapomíná, opravdu jen těžko.Hodnota
člověka není dána jen sumou let, které mu osud nadělil. Spolehlivým
měřítkem jsou skutky na křižovatkách života. A pan Alois Grebeníček
ve všech zkouškách bezvýhradně obstál. Čerpal sílu z hluboké
sounáležitosti s krajem, který mu dal domov, z odkazu předků i z
hrdosti na své potomky. Byl vděčný všem, kteří ho dokázali podepřít,
prokazovali mu nezištnou laskavost, zájem a pochopení. Křivdy a lží
podepřenou nenávist po právu chápal jako daň novým poměrům a hrubému
nátlaku držitelů moci. Moc dobře věděl, že pravdu do země nelze
zadupat.
2. srpna 2003, redakce Halo
Noviny
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vazeni
poslanci, senatori, pane prezidente,
po precteni
vyse uvedeneho clanku v Halo novinach me napadlo co by se asi stalo
treba v Nemecku kdyby v nejakych novinach redakce napsala neco
podobného treba o Eichmannovi. Umite si to predstavit? Neumite? Ja
taky ne. Vsude ve svete, kde vladl bolsevicky proletariat nechal za
sebou statisice mrtvych, miliony nevine veznenych lidi. Nynejsi KSCM
se hlasi k odkazum byvale KSC, ktera podle zakona Ceske republiky je
stranou zlocinou a zakony musí dodrzovat nejenom bezni obcane ale i
vy obcany zvoleni do nejvyssich funkci. Proto Vas zadam abyste
nalehali na pana ministra vnitra Grosse aby pouzil Ceskou polici k
uzavreni redakce Halo novin, nebot propagace ideologii skodicich
normalni demokraticke spolecnosti je protizakona a zadam Vas abyste
prosadili trestni stihani vsech clenu redakce Halo novin. Grebenicek
st. byl bezesporu zlocinec ktery se vyhybal soudu. Umoznila mu to
nefungujici ceska justice pod vedenim ministra spravedlnosti
Rychetskeho, ktery ma byt v nejblizsi dobe jmenovan ustavnim soudcem
cimz vznika nebezpeci, ze tento neschopny pravnik nadela v
budoucnosti jeste vice skod Ceske republice nez dopusud nadelal.
Pokud mate v sobe trochu svedomi, distancujte se od vsech komunistu a
to i byvalych. Vymluva ze si je zvolil milion obcanu neobstoji.
Milion obcanu kteri volili zlocince nesmi rozhodovat o budoucnosti
zeme. Jsou zlocinci. Vy snad nejste, ne?
S pozdravem
Jiri
Vanek
http://www.freewebs.com/vanek/index.htm
PS:
Doufam ze misto podanim ruky otci zlocince ktery obhajuje stejnou
ideologii jako jeho otec si odplivnete. A pozvani do Lan se jiz v
budoucnosti opakovat
nebude.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Odboj
a persekuce v 50. letech na jizni Morave
Uvod
V
uvodu bych se chtel vyjadrit k tomu, proc jsem zvolil uvedene tema.
Ziji v Kunovicich u Uherskeho Hradiste. Kazdy tyden, kdyz se vracim
ze skoly, prochazim kolem budovy byvale veznice v Uh. Hradisti. Dnes
je tam umístněna Stredni umeleckoprumyslova skola, ale objekt
veznici, zejmena z pohledu od autobusoveho nadrazi, nezapre. Mala
zamrizovana okna, vysoke zdi, obloukovity pristavek vezenske kaple.
Ba i misto, kde se popravovalo, male zakouti sevrene ze dvou stran
budovou a ze treti zdi, je dosud mistnimi ukazovano. Uvazoval jsem
casto nad tim, kolik utrpeni zazily tyto vezenske zdi. A kdyz byl v
roce 1993 odhalen pred byvalou veznici pomnicek na pamatku nevinne
odsouzenym a popravenym obcanum, zachtelo se mi se dozvedet se o
historii veznice vice. Moje prvni cesta vedla do Okresniho archivu v
Uh.Hradisti, kde mi bylyposkytnuty prameny k dejinam hradistskeho
soudnictvi a veznice. Pak ma cesta vedla na Konfederaci politickych
veznu v Uh. Hradisti. Tam jsem se dozvedel adresy nekterych dosud
zijicich veznua rekli mi take o potrebne literature. V okresni
knihovne se mi podarilo ziskat nejen tuto literaturu, ale i ruzne
clanky z tisku. Navstivil jsem jednoho z pametniku, hradistskeho
obcanapana Skalu, ktery byl v Hradisti v 50. letech veznen. Tak se
mne pred ocima zacal odvijet obraz doby, kterou jsem nezazil, ale
která prinesla tisicum nasich spoluobcanu velke utrpeni a mnohdy i
smrt.
Veznice a kriminaly se nestavaji casto predmetem studia
historiku, neboť jejich existence je spojena s lidskym utrpenim.
Presto jsou vsak součásti kazde spolecnosti, ponevadz slouzi k
oddeleni tech jedincu, kteri se provinili proti zakonum a mohou byt
okoli nebezpecni. V totalitnich režimech vsak maji veznice jeste
jednu neblahou funkci - jsou nastrojem k likvidaci tech osob,
jez s timto politickym systemem nesouhlasi.
V padesatych letech
slouzila takovemuto ucelu i veznice v Uherskem Hradisti. Pomnicek,
odhaleny v roce 1993, vedle byvale veznice na Palackeho namesti,
soucasnikum pripomina obeti tehdejsiho rezimu. Zde byli vyslychani,
muceni a v inscenovanych procesech souzeni nevinni lide, z nichz
mnozi skoncili na popravisti. Slo predevsim o ucastniky
protikomunistickeho odboje na jizni Morave, zejmena cleny odbojovych
skupin Hory Hostynske a Svetlana, ale také lidi zcela nevinne, jejich
rodinne prislusniky, kteri byli persekvovani jen proto, ze se s
obvinenymi odbojari dostali do styku, anebo s nimi
sympatizovali.Touto praci bych chtel pripomenout aspon zlomek
utrpeni, jimz byla hradistska veznice v onech casech naplnena, a
soucasne by mela byt i varovanim a vyzvou. Vyzvou k tomu, aby jiz
nikdy nebyl dopusten navrat totalitni vlady jedne strany, v jejimz
jadru se skryva zlo, utrpeni a nasili pachane na tisicich bezbrannych
lidech. Veznice pro potreby okresniho i krajskeho soudu fungovala i v
dobe komunisticke totalitni moci. Zanikla pri reorganizaci statni
spravy v r. 1960, kdy byl krajsky soud prenesen z Uh. Hradiste do
Brna a okresni soud prestehovan do budovy ONV. V nasledujicim obdobi
az do soucasnosti slouzila potrebam okresni spravy SNB a Stredni
umeleckoprumyslove skoly. Dnes se znovu uvazuje o obnoveni veznice
v tomto objektu.
Hradistska
veznice v padesatych letech
V padesatych letech,
v dobe procesu inscenovanych komunistickou moci po unorovem prevratu
v r. 1948 se stala hradistska veznice mistem utrpeni stovek lidi z
rad politicke opozice i lidi zcela nevinnych. Do veznice,
prinalezejici budove krajskeho soudu, byli privazeni zatceni, zde
byli tryzneni a vyslychani zpusobem, ktery si v nicem nezadal s
vysetrovacimi metodami gestapa. Dosvedcuji to rady tech, kteri touto
hruzou prosly.
Hierarchii vladcu veznice tvorili velitele, jimz
podlehal utvar SVS (Statni vezenska straz), ktery hlidal cely prostor
vezeni a nejednou ze svých stanovist strelbou likvidoval mnohdy
zinscenovane uteky veznu. Na stejnokrojich nosili prislusnici SVS
fialove vylozky, pohybovali se na chodbach a nepretrzite kontrolovali
deni na celach. Sve misto v prostorach veznice vsak mely i slozky
SNB, ktere zajistovaly eskortyveznu k ruznym vyslechum a další
cinnost.Nejvetsimi pany nad zivotem a smrti ve vysetrovaci vazbe byli
prislusnici krajskeho velitelstvi Statni bezpecnosti Gottwaldov,
kteri v 50.letech meli docasne svou expozituru v budove krajskeho
soudu v Uherskem Hradisti.
Hlavnim
meritkem pro prijeti do sluzeb techto mocnych ochrancu rude moci po
unoru 1948 byla politicka uvedomelost a vernost idealum KSC. Kadry
teto slozky se rekrutovaly z Lidovych milici, stranickeho aparatu a
kadrovacinepohrdli ani prislusniky SNB, kteri slouzili za 1.
republiky, Protektoratu a vcas se prevratili v povalecnem case.
Uplatneni zde nasli i ti, kteri byli predvalecne vyskoleni v
Sovetskem svazu u NKVD, a stovky dalších hochstapleru. Byli hrdi, ze
je strana ucila vest tridni boj, a sve poslani spatrovali v likvidaci
cestnych a statecnych vlastencu, kteri nesouhlasili s poúnorovým
vyvojem. Drtiva vetsina jich byla nekvalifikovana, bez zivotnich
zkusenosti ve veku mezi 20 - 30 lety, podlehajici ruznym presvedceni
a nekritickemu fanatismu. Pred zarazenim do funkci prosli mnohdy
sotva mesicnim skolenim, ktere nemohlozvysit jejich vzdelanost, nebot
prevazna vetsina nastavajicich vysetrovatelu mela v mnoha pripadech
zakladni vzdelani.
Kdo byli ti, kteri v Uherskem Hradisti
provadeli vyslechy a nelidsky tyrali vezne? I kdyz lidska pamet muze
mit sve mezery, presto stovky zijicich, zde vysetrovanych, potvrzuji
ze do jejich vzpominek jako sadiste majici radost nad utrpenim veznu
se nejvice zapsali:
Alois
Grebenicek, Antonin Visinka, Vaclav Dostal, Miroslav Holub, Vaclav
Vraga, Rostislav Riha, Alois Simcak, Miroslav Obdrzalek, Otakar
Hucin, Jaroslav Kovar, Karel Blaha, Jakub Bena, Ondra, Krystof,
Cejka, Hanacek, Nemecek, Kasile, Trubac, Vrana, Vranka, Gajdosik,
Fridrich, Panacek, Vesely, Cagasek, Sery, Ruzicka, Knot, Cyprys,
Karasek, Olic, Reznicek, Radunek, Zak a rada jinych. Vetsina z
jmenovanych pochazela z Uherskohradistska a okoli.
Vypovedi
stovek politickych veznu potvrzuji, ze prosli doslova peklem
hradistske vysetrovaci vazby. Vyslechy veznu byly estebaky s oblibou
provadeny v nocnich hodinach. K dosazeni priznani byly pouzivany
dlouhotrvajici vyslechy na smeny při minimalnim oddechu
vysetrovaneho, v kombinaci s bitim, tryznenim hladem a zizni,
vyvolavanim strachu o rodinne prislusniky. Nechybely rafinovane
rezirovane konfrontace s jinymi osobami. Ti, kteri se zdali byt
tvrdším oriskem pro vysetrovatele, byli predani do samotky, ktera se
nachazela dole v prizemi (mistnost pro jednoho cloveka s nejnutnejsim
vybavenim). Vezne zde dovedli casto zbiteho a dusevne vycerpaneho,
mnohdy mu dali konfidenta, ktery mel za ukol vyzvedet to, co nerekl
pri vyslechu. Byl zde ostřejši rezim. Vezen byl v poutech, mnohdy bos
na betonu, po kterem musel neustale chodit. Pro ty, kteri byli
nejtvrdsimi odpurci vysetrovatelu, byla korekce, ktera se nachazela
vedle vysetroven StB. Nebylo zde ani svetlo, vezni zde umistneni byli
zakovani (na nohach jim byly pripevneny kovove manzety uzavrene nytem
a propojene retezem, z boku byly pripevneny asi 20kilogramove
koule).Vezen zde mnoho dni nedostaval jidlo.Nejtezsi pripady
umistnili estebaci na tzv. tricitkach. Bylo to vlastne cele kridlo
cel, kde bylo s vezni zachazeno nejtvrdsim zpusobem. K vyslechu z
tricitek chodili veznove v doprovodu StB nebo SVS se zavazanyma ocima
o poschodi vys do tzv.vysetroven StB. Cely byly mnohdy mnohonasobne
preplnene, o hygiene se zde takrka nedalo hovorit. Koupani bylo
provadeno po mnoho mesicich, vymena pradla se prakticky neprovadela a
vezen zustaval ve vazbe v tom obleku, ve kterem byl zatcen.
Vezenske
lekarstvi muklum prakticky nic neposkytovalo - nebyl zajem nemocne
vezne lecit. Strava se zde podavala nekvalitni a nepomahaly ani
stiznosti a zadosti o napravu. Ze zbytku stravy si SVS zivila
prasata, ktera se pak na prilepsenou mocipanum zabijela. Na dvore
vezeni se nachazela kaple vybavena k nabozenskym sluzbam, slouzila
vsak spise ke zneuzivani nabozenskeho citeni. Ve zpovednicich se
snazili o zpovidani muzi StB, proradnost byla brzy odhalena a vezni
nemeli vice o tento druh povzneseni zajem. Zatceni zde byli v rukach
vysetrovatelu automaticky povazovani za vinne a zalezelo jiz jen na
libovuli tech, kterym byla vec sverena, aby z ni udelali pripad. A
vysetrovatele StB se opravdu snazili.
Bolestny
a smutny byl ve vysetrovaci vazbe v Uherskem Hradisti take udel zen,
z nichz nemalo bylo tech, ktere musely nechat deti po zatceni v peci
mnohdy vzdalene rodiny, anebo mali caparti putovali na vychovu do
domovu. Zeny, ktere byly zatceny, nemely v mnoha pripadech nic
spolecneho s tzv. protistatni cinnosti.Zenske oddeleni se nachazelo v
prizemi pod povestnymi muzskymi tricitkami. Vzdy se smutkem prijimaly
vezenkyne zpravy o popravach, ktere se provadely pobliz vrat na
zenskem vychazkovem dvore. V této souvislosti nechybely mnohdy
ani osobni tragedie...Mezi popravenymi byl napr. i Rudolf Lendhard,
ktereho estebaci pred popravou surove tyrali. Pri vyslechu pouzivali
elektrickeho proudu, kdy elektrody byly nebohemu Lenhardovi stridave
prikladany na nohy, spodni cast patere a genitalie. Pozdeji musel byt
k soudu prinesen a i odnesen na nositkach. Nakonec ho museli
v nosítkách prinest i pod sibenici a doslova vysadit do
opratky.V te dobe se nachazela ve vazbe jeho snoubenka Marie Vajdova.
Vypovedi
pametniku
Smutnou vzpominkou na pobyt v
hradistskem vezeni jsou vypovedi pametniku:
Antonin
Kohout
Vyslechy
veznu byly vysetrovateli StB ve vysetrovaci vazbe nejcasteji
provadeny v nocnich hodinach. Sotva se vezen vratil z takoveho
nekolikahodinoveho nocniho vyslechu, prirozene okamzite usnul
vycerpanim. Nasledovalo probuzeni a dalsi maraton dennich vyslechu.
Za spatnou spolupraci vysetrovaneho s vysetrujicim nedostal vezen i 3
dny jidlo. Bezna metoda vysetrovatelu na zlomeni vysetrovanych byla
neustale nutit do drepu se zavazanyma ocima, drzet u zdi cigaretovy
papirek - v pripade jeho spadnuti nasledovalo udereni, Holub
s Visinkou se pesti trefovali do obliceje, nez byl protokol
takovy, jaky si jej StB prala mit. Ve vysetrovaci vazbe jsem byl s
dalsimi spoluvězni 20 mesicu. Z toho 18 mesicu jsem nebyl na
vychazce. Jednou, kdyz jsem byl vzat na vysetrovani, zahledel jsem se
do paprsku slunce. Zahledel jsem se tak, az to vysetrujicim organum
bylo napadne. Zeptali se mne, co se stalo. Kdyz jsem jim rekl, ze
jsem tak dlouho nevidel slunce, vysetrovatele StB se cynicky
rozesmali.
Jaroslav
Rajnoch
Mne
kratce po zatceni zakovali do zelez. Na nohy mi dali zelezne manzety
a stahli nyty. Manzety propojili retezem a za sebou jsem tahl velkou
kouli. Takto jsem chodil k vyslechu a spaval jsem navic spoutany.
Takova bolest se da prekonat. Nejvice mne bolelo, ze vsechno utrpeni
a tyrani delali nasi lide, kteri se pri všech mucenich usmivali, byli
to proste sadiste. Byli jsme zatceni 4 bratri. Same vyslechy, hlavne
v nocnich hodinach. Biti pri vysetrovani do genitalii, bandazovani
hlavy mokrym rucnikem, který pomalu schne a pusobi bolest, muceni
elektrickym proudem, zakaz sedet po cele dny, tydny, drceni prstu v
lisu, muceni horkem a chladem, a tak by se dalo pokracovat, co ja
jsem spolu s dalsimi svymi prateli musel zde vytrpet.
Alois
Kovar
Zatkli
mne prislusnici StB 10. 12. 1949. Ve vysetrovaci vazbe jsem byl 14
mesicu, pak nas StB na nejaky cas propustila spolu s dalsimi vezni,
meli jsme asi slouzit jako volavky. Po nejakem case nasledovalo dalsi
zatceni - znovu vazba. Nejhorší zachazeni jsem jako vezen poznal ve
vysetrovaci vazbe v Uherskem Hradisti. Byl jsem kopan do ruznych
casti tela, moren hladem, spaval jsem s retizky nad hlavou, jestli
jsem v spanku stahl ruce pod deku, tak me hned bachari vedli pod
studenou sprchu. Mam jeste dnes na prave strane cela jizvu po uderu
boxerem od estebaka Holuba.
Josef
Sobek
Ihned
po zatceni me StB vyslychala 2 dny a 2 noci. Vysetrovatele se
stridali po hodine. Kdyz jsem vysilenim omdlel, polevali mi hlavu
vodou. Surovost estébáku jsem poznal az az. Bili me pri vyslesich
pendrekem po ruznych castech tela. Velmi casto me v zubozenem stavu
dovedli na celu. Při jednom z vyslechu me zavedli do sklepa,kde byl
bazen, ktery byl az ke stropu ohrazen dratenym pletivem. V bazenu
bylo asi nad kolena vody a pobihal tam nahy vezen. Vysetrovatel mi
vyhrozoval, pokud se nepriznam, ze me ceka jeho osud. Pri vyslechu
byly bezne rany do obličeje plochou rukou anebo biti klacky.
Svatopluk
Krumpholc
Po
vstupnich vyslesich v Olomouci, ktere jsem absolvoval s panem
Navratilem a dalsimi, jsme byli eskortovani do veznice v Uherskem
Hradisti. Jestlize jsme poznali surovosti vysetrovatelu v olomoucke
veznici a rikali jsme si, ze to nejhorší mame za sebou, pak jsme se
hluboce mylili. Surovosti Grebenicka, Holuba a Visinky byly takoveho
stupne, ze predcily mnohdy gestapacke metody. Mel jsem moznost při
vysetrovani videt na smrt zbiteho Rudolfa Sachra a desitky dalsich
utrpeni, ktera se nedaji vylicit. Aby vysetrovatele StB nezjistili
vse, k tomu slouzila ve vezeni Morseova abeceda. Mnohokrate jsem
dekoval, ze jsem se ji v minulosti naucil, a to nejen ja. Ve vezeni
byla pouzivana, aby potesila, povzbudila, predala zpravy a dodala
nadeji do dalsich dnu. Mohu z vlastni zkusenosti potvrdit, ze mnoho
spoluveznu predalo timto zpusobem zpravu klepanim na zed ci topne
teleso o tom, co z nich bylo vytluceno estebaky pri vyslesich, co
prasklo a co je treba spravit, jak vypovidat, aby to stalo co nejmin
muceni a krve. Vysetrovatele, aby dosahli sveho, podvrhli mi dokonce
i vytistene parte o smrti Emila Navratila, ktereho jsem mel velmi
rad. Takovy postup estebaku mel ve mne vzbudit pocit beznadeje a
odevzdanosti.
Ladislav
Pala
Nebylo
to ve vysetrovaci vazbe v Uherskem Hradisti lehke. Pri kazdem
vyslechu se opakovaly vyhruzky vysetrujiciho, ze kdyz se nepriznam,
soudu se nedoziji. Biti pendreky po celem tele, rany pesti do
obliceje, moreni hladem, nocni vyslechy, ktere se neustale opakovaly,
zavirani do samotek.."
Dustojny
pan P. Vasicek
Po
zatceni jsem putoval po mnohych věznicích (Pankrac, Mirov). V
Uherskem Hradisti jsem takrka rok stravil na cele se statecnym
Rudolfem Sacharem, ktery za války vykonal mnoho pro partyzansky odboj
a byl nekolikrat vyznamenan nasimi i zahranicnimi rady. Na tomto muzi
se estebaci ve Zline i v Uherskem Hradisti vzdy krute vyradili a po
vyslechu jsem mnohdy nevedel, zdali je Sacher sileny nebo normalni.
Mel jsem nemale zkusenosti z predchazejicich vyslechu, a tak vedle
duchovni utechy, kterou jsem poskytoval veznum, radil jsem jim, jak
maji pristupovat k vyslechum , aby se nezamotali.
Ladislav
Smekal
Musel
jsem hrat blazna, abych nebyl popraven. Vedel jsem, ze jde o zivot, a
tak jsem se snazil hrat. Ihned po mem zatceni zahajila StB vyslechy
spojene s fyzickym tyranim. Koncem ledna 1950 jsem byl prelozen ve
vezeni na tzv. tricitky a nasadili na mne vyzvedace, kteremu slibili
estebaci zivot, když bude delat bonzaka.Pochopil jsem zamer StB, a
tak jakmile otevrel na cele pusu, uspokojil jsem ho nepravdivym
udajem o ukrytu Milose Pospisila, ktereho StB hledala. Asi po 17.
hodine bylo slyset na chodbe hluk. Jak se ukazalo, byl to alarm SNB a
StB k vypatrani Milose Pospisila. Plne se to potvrdilo na druhy den.
V dopolednich hodinach mne StB vyvedla na vysetrovnu a strasne me do
krve zkopali a zbili, aniz me vyslychali, a hodili me zpet na celu.
Pozdeji jsem se ve vezeni dozvedel, ze akce na chyceni Milose
Pospisila, kterou StB provedla, byla svym rozsahem nebyvala. Po
krvavem zbiti jsem si uvedomil svou situaci a zacal jsem byt nekym
jinym, zacal jsem hrat duševně choreho.
Pri
dalsich vyslesich, ktere nasledovaly, jsem na otazky vysetrovatelu
odpovidal tocenim hlavy a doprovazel to vytrestenyma ocima.
Vysetrovatele Alois Grebenicek, Milos Holub a Reznicek me vzdy za me
projevy zmlatili do krve.Z jara 1950 StB predpokladala, ze me
zpracuje, ja vsak blazna hral dal. Estebaci na mne nasazovali jednoho
udavace za druhym. Hlidali me a pozorovali, budili v noci a davali
pozor, jak budu reagovat. Pod timto tlakem jsem vymyslel dalsi
kousky. Rozbehl jsem se a temenem hlavy jsem vrazil do dveri. Upadl
na kolena, znovu povstal a znovu jsem se rozbehl hlavou proti
dverim. Rany zpusobily alarm bacharu a estebaku. Vrazilo jich na celu
6 - 10 a zbili me. Ja jsem se do role fackovaciho panaka zcela nevzil
a nejakou tu ranu jsem rozdal. Dostal jsem po takovem vystoupeni vždy
na zaver injekcia po ni do 10 minut jsem se uklidnil. Toto cviceni
jsem s StB provadel 2krat tydne. Moje hlava to vydrzela, ale zachvaty
jsem presvedcil vysetrovatele, ze jsem sileny.Nasledovalo me
prelozeni na spolecnou celu, abych byl vice pod dohledem. Estébáci
upozornili 10 - 14 veznu, aby na mne davali pozor. Ja jsem se
kamarádům predstavil jako ing. holic hrabe Berthold a jmenoval jsem
je vsechny svými sluzebniky, jako sklepnik, podkoni atp. Vsichni na
cele me museli oslovovat celym mym titulem. Kazdou sobotu za zajmu
bacharu a StB (divali se okenkem do cely) jsem nechal sluzebniky na
cele nastoupit do rady a ti mi museli podavat hlaseni o tom, kolik
mame na zamku vina, obroku atd. Pri techto prilezitostech jsem vzdy
jednoho sluzebnika pasoval na rytire. Po takovychto vystupech jsem
byl v cervnu - cervenci 1950 eskortou odeslan na psychiatrii do
Kromerize. Osetrovaci personal estébáci upozornili, abych byl danna
takove oddeleni, ze ktereho bych nemohl uteci.
V
Kromerizi se me ujal primar MUDr.Kvapilik, kteremu jsem se sveril, ze
to hraji. Tento vzacny clovek mi porozumel a upozornil me, jak se mam
v ustavu chovat a co mam delat, když prijdou do ustavu soudni znalci
vysetrit muj zdravotni stav. Dale mne poucil, jak mam do budoucna
dusevni chorobu predstirat. Diky tomuto lekari jsem obstal i pri
dalsich simulacich a soudni znalci take na nic neprisli.Po dvou
mesicich mne StB odvezla zpet do veznice v Uherskem Hradisti, kde
jsem pokracoval ve hre na dusevne choreho. Ve vysetrovaci vazbe jsem
mel byt 2krat zastrelen. Jednou si mne vzal na musku bachar Tonda
zvany slepicar, pochazejici z Rusavy. Ten po me vystrelil pri jedne
me produkci v okne veznice a podruhe mne od fyzicke likvidace
zachranila solidarnost veznu, kteri se bachari postavili do cesty. V
zari 1950 mne StB prevezla do Brna a odtud me eskortovali do Prahy na
zvlastni oddeleni StB v ustavu pro duševně chore v Praze –
Bohnicich.
Bedrich
Skala
Byl
jsem odsouzen v inscenovanem procesu k 20 letemu zalaji v r. 1950.
Trest jsem si odpykal ve 13 veznicich, z toho 26 mesicu v Uherskem
Hradisti. Velitelem veznice byl Horak, ktery byl lecen v Kromerizi,
coz ale vykonujeho funkce ve vezeni nebylo na prekazku. Byl to
sadista, ktery mucil a tyral vezne. Bachari byli k jeho obrazu, casto
negramotni lide, kteri neumeli cist ani psat. Vyslechy se konaly mimo
vlastni veznici na Statni bezpecnosti, ve sklepe dnesniho Okresniho
uradu. Vyslechy tehdy vedl estebak Dycka z Hodonina (v r. 1951 byl
zastrelen pred vlastnim domem). Pri vyslechu byli lide svazovani a za
ruce vytahovani do vzduchu, biti a vselijak muceni. Me vysetrovatel
uderil kovovou deskou, takze jsem na 3 dny ohluchl a dlouha leta jsem
citil bolesti hlavy. Takovymito zpusoby se estébáci snazili vynutit
na veznich doznani k vecem, ktere nikdy nespachali. Nekteri vezni
vyslechy neprezili, vzpomínám na nějakého hajneho Stubika a lesniho
radu Sindlera z Hranic, kteri byli doslova utluceni k smrti. Ve
veznicich bylo mizerne jidlo, obedy byly bezmase po cely tyden,
vetsinou jen brambory s omackou, obcas trochu zeleniny, k veceri
suche brambory a neslazena cerna kava. Pouze v nedeli jsme dostali
nejake slachy místo masa. Hodne lidi trpelo klaustrofobii, skakali ze
skrinek, pokouseli se o sebevrazdu obesenim. V dobe, kdy jsem byl
veznen, bylo ve veznici v Uherskem Hradisti 600 pol. veznu a veznice
tim padem byla kapacitne preplnena.Vedle vypovedi svedku - veznu jsou
vsak i jine dukazy, které potvrzuji sadisticke zpusoby vysetrovani
StB v Uherskem Hradisti. Je to napr.pisemny zaznam uredniho,lekare.
Byl porizen 10. 3. 1949 a dnes se nachazi v archivu ministerstva
vnitra. Uvadim jej v priloze.
Zaver
Nikdy
vicekrat nesmi dojit k tomu, co se delo za totalitni vlady. Vzdyt
svoboda slova, politickeho presvedceni, ci nabozenskeho vyznani je
jedna ze zakladnich veci, na kterou by mel mit kazdy obcan pravo. Jde
z toho az mraz po zadech, kdyz se clovek dozvida, co vsechno museli
nekteri lide vytrpet pouze kvuli tomu, ze nesouhlasili s tehdejším
politickym systemem. At jiz jsou vsak vezneni za cokoliv, nesmi se
zapomenout, ze to lide stale jsou a zustanou, a proto musi mit take
stejna lidska prava jako vsichni ostatni.
Zaznam
Dne
9. 3. 1949 odebral jsem se na ustni prikaz senatniho predsedy
statniho soudu v Brne, dr.Jaroslava Hornanskeho, do veznice okresniho
souduv Uherskem Hradisti, abych vhodnymi a diskretnimi otazkami,
jakoz i beznym lekarskym vysetrenim telesneho a psychickeho stavu
vysetrovancu ve veci Or. II 115/49 zjistil, nebylo-li pouzito pri
predbeznem setreni nevhodných a neobvyklych zpusobu při
vyslesich.
Zjisteno bylo:
1)
Jiri MALASE, nar. 20. 9. 1909 v Cebine, skol. rada min.
skolstvi. Vysetrovan 31. 12. 1948 az 1. 1. 1949. Udava, ze pri
vyslechu byl inzultovan pestmi do hlavy, takze krvacel znacne z nosu.
Byl polozen oblicejem dolu, bit pravdepodobne gumovymi obusky, hlavne
v krajine hrudni, bederni, zadnice a v prubehu obou nohou. Zminene
krajiny po nekolika dnech vykazovaly jednolity hematom barvy velmi
tmave. Zvlaste byl tlucen na obou chodidlech, kde vznikly puchyrovite
hematomy. Byl pry nucen delat drepy a pri padech byl kopan. Byl
odveden do jine mistnosti, kde musel ponorovati hole nohy do studene
vody. Dale bylo pouzito pri vysetrovani elektrickeho proudu, a to
tak, ze mu byly vlozeny do obou bot elektrody, pravdepodobne
aluminiove a boty takto opatrene musel obouti na boso. Byl polozen na
postel, nacez pres vlastni aparaturu byl nekolikrat zapinan proud ze
site.Citil pry v celem tele nesnesitelnou bolest a krece. Behem
vysetrovani nekolikrat omdleval a byl pri tom polevan studenou vodou.
Po vyslechu byl polozen na zelezne luzko a kazda ruka pripoutana
zvlast americkymi pouty ve vzpazene poloze k zelezne tyci hlavy
postele. Následkem toho pocinani zvracel pry po 17 dni veskerou
potravu, a to z pocatku i tekutiny. Zvracel pry nekolikrat i krev.
Dale mocil krev. Status praesens :stredni postavy, kostra a vyziva
primerena, bledy. Odpovida tise, ustrasene a nejiste. Nalady
plactive.Trese se po celem tele. V obliceji ma zaskuby svalu.
Tento
zaznam byl sepsan 10. 3. 1949 z poznamek porizenych dne 9. 3.
1949.
Uredni lekar KV SNB Brno dr.
Vlcek.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bezcitny
a nepotrestany Grebenicek starsi
Je az nechutne, jak si
ceske soudnictvi necha kalet na hlavu od arogantního obvineneho
Aloise Grebenicka! Za celych sest let vysetrovani se neobtezoval k
soudu dostavit, vzdy pouze poslal dokumenty o svem spatnem zdravotnim
stavu. Zatim naposled, 24. unora, tak ucinil jeho obhajce. Kdyz melo
byt vysetrovani v nemocnici, Grebenicek jim tesne pred nim uplachnul.
Jakto, ze si to necha soud libit?! Jakto, ze nedaji Grebenicka
predvest? Jak si vubec jeho obhajce Kubat troufne rict, ze predvolani
Grebenicka v jeho stavu by bylo "mucenim"?! Ted jeste ma
navic Grebenicek tu drzost, ze si stezuju na prutahy soudu!! Tak to
uz je opravdu vysmech! To je skutecne nestoudna drzost, kdyz je
zajiste dobre obeznamen s cinnosti sveho klienta na prelomu 40.
a 50. let. - Grebenicek a spol. Je nechutne, jak si soudy nechaji
kalet na hlavu od Aloise Grebenicka...!" Vyvadeli vezne v
okovech a s kouli na noze, v noci, vyslychali je nekolik dnu,
podrobovali vyslychaneho biti zeleznou tyci, paleni cigaretou,
elektrickym sokum, kdyz se odmitali priznat k tomu, co neudelali,
zavirali je na samotky ci korekce, popripade do bazenu s vodou.
Nedavali jim jist, nevymenovali jim saty, neposkytovali lekarske
osetreni. Kdo neveri, at tam bezi:
Proc
s. Grebenicka nemohou humanne, avsak striktne a bez reci, predvest
před soud? Zajimalo by me slozeni tohoto soudu a minulost jeho
soudcu. Nesoudili nahodou uz za komunismu? Neslouzili tomuto rezimu a
necini tak vlastne dodnes svou benevolenci ke komunistickym
pohlavarum a mucitelum?
Procpak se asi soudruh Alois Grebenicek
tak uzkostlive vyhyba soudu? Ze by ho tlacilo svedomi? Ze by vedel,
ze je vinny? Kdyby byl nevinny, bylo by prece v jeho zajmu, aby se
hajil pred soudem...Mozna si lhostejne reknete: "Co tenhle
problem stale otevirat? Vzdyt je to uz davno, uz je to zahrany..."
To ale neni pravda! "Zahrany" to nebude, dokud se vse radne
neprosetri! Zkuste se vzit do pocitu politickeho vezne, muceneho ve
vezeni estebaky. - Jak se asi musi citit, kdyz vidi, jak jeho
mucitele si v pohode ziji, nic se jim nedeje, ba co vic, misto aby v
tichosti nekde sedeli v koutku (a snad dokonce zpytovali sve
svedomi), jsou drzi, arogantni a chovaji se povysene. Nemam velke
iluze o vyspelosti Ceske republiky, o vyspelosti jeji justice. A
nebudu je mit, dokud komunisticke hrichy nebudou po zásluze
potrestany. A vy?
Smutny
Jan
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pavel
Rychetsky, vylouceny komunista
Cestmir
Hofhanzl
V osmdesatych letech pracoval jako pravnik
prazskeho bytoveho druzstva Rozkvet. Obrovske moznosti zemedelskeho
druzstva Slusovice melo v bytovem druzstevnictvi druzstvo
Rozkvet. Dnes, s odstupem casu je mozno konstatovat, ze v techto
"druzstvech", ktera mohla a smela, co ostatnim bylo
zakazano, se prakticky pripravovaly metody a kadry pro pristi premenu
komunismu v komunisticky kapitalismus. Po sametovem prevratu se stal
generalnim prokuratorem Ceske republiky, nejvyse postavenym statnim
urednikem dohlizejicim nad dodrzovanim právního radu a zakonu v ceske
casti Ceskoslovenske federace. Po volbach 1990 se stal mistopredsedou
federalni vlady odpovednym za legislativu. Kdyz se dnesni socialne
demokraticky ministr spravedlnosti tvari jako spravedlnost sama,
kritizuje nefunkcnost soudu a obnovuje pravni rad v České
republice, je mozno pouzit parafrazi o "kozlovi, ktery se stal
zahradnikem.
Predlohy
techto zakonu pripravovaly ministerstva a vladni urady. Stejne plati
pro formulace, zamerne do zakonu vkladane, s moznosti jine
interpretace a zneuziti. Neni pravda, ze se takoveto "chyby"
dostavaly do zakonu "tvorivosti" poslancu pri projednavani
ve snemovne. Nejdrive to byla praxe vladnich predloh, mnozi poslanci
se na pocatku snazili, pokud na to prisli, tyto "chyby"
opravovat. Az pozdeji se stalo beznou praxi, ze se takoveho "chyby"
vkladaly do zakonu via poslanci, kdyz se tzv. lobbying
profesionalizoval. Zaklady takove tvorby zakonu se polozily za pana
doktora Rychetskeho. Komunismus je spolecenska rakovina. Pri zhoubnem
bujeni dochazi k poruse rady biochemickych a biologickych
procesu, kterymi priroda stavi a obnovuje tkane organismu. V urcitem
miste biologickeho procesu se porusi zpetna vazba, ktera proces
zastavuje, nebo smeruje jinam. Tkan pokracuje v bujeni a takova tkan,
protoze se vymkla radu, ohrozuje cely organismus, prorusta jim a
nakonec jej zahubi. Komunismus je jednou z etap a obdobi lidske
spolecenske existence a vyvoje, kdy doslo k poruseni radu hodnot, jez
udrzovaly lidske spolecenstvi v rovnovaze a branily zhoubnemu bujeni.
Ve svych zakladnich idejich je postaven na lzi, ktera odporuje pravde
i realite individualni a spolecenske existence cloveka. Integralni
soucasti lzi je nasili. Chce-li se lez dlouhodobe udrzet, nasili
pouziva. Komunismus, aby se udrzel, lhal, vytvoril cely system,
kterym zatahoval cele ovladane spolecenstvi do pocitu spoluviny.
Tezce poskodil hodnotovy system, plod tisicileteho hledani radu,
ktery byl zpetnou vazbou branici zhoubnému bujeni. Privilegovane
vrstvy, ktere vytvoril, postihlo zhoubne bujeni nejvice, ony se staly
nadorem a metastazami, dodnes ohrozuji zivot celeho spolecenskeho
organismu. Prvym protinadorovym lekem, cytostatikem, ktery mel byt
ceske spolecnosti podan zkusenym a zodpovědným lekarem, minil-li
lecbu rakoviny vazne, mohlo byt jen poctive vyrovnani se s minulosti.
Jasne, exemplarni potrestani zneuziti a zlocinu komunisticke ery, to
mela byt prva zpetna vazba vlozena do spolecenskeho organismu.
Spolecensky signal, ze lecba duchovni choroby je minena vazne, jen ji
mohla zacit adekvatni lecba zhoubneho bujeni.
Pavel
Rychetsky je falesny lekar, sam je produktem zhoubneho bujeni. Je
jednim ze statniku" devadesatych let, kteri na politicke urovni
zajistovali transplantaci metastaz do noveho media. Prechod
privilegovane vrstvy, jejiz hodnoty a mentalitu vytvoril totalitni
system, do statu a spolecnosti, která ma byt pluralitni a
demokraticka. Znovu jsou privilegovanou vrstvou a znovu stoji na lzi.
Kdyz dnes slysim ministra "spravedlnosti" Pavla Rychetskeho
v rozhlasove diskusi tvrdit, ze nezna zadny pripad korupce v
soudnictvi, vim, ze jen plni to, co delal od sameho pocatku. Vyrostl
a byl odchovan v dialektickem pojimani sveta: pravdu ma ten, kdo
ma moc a dnes majetek. Proto na pocatku nesmel byt vytvoren
precedens, ze zneuziti a zlocin se tresta. Moc a majetek jiz maji,
tematem dne a naplni prace minstra "spravedlnosti" jejich
"demokracie" dnes je "zatloukat, zatloukat,
zatloukat". Potrebuji ještě deset roku, aby se jejich
"transplantat" dokonale ujal. Ukolem falešného lekare je co
nejvice prodlouzit dobu nefunkcnosti pravniho systemu, aby pak jiz
nic nedalo najit a vse se promlcelo. Podivny to ukol ministra
spravedlnosti.