Ing. Emanuel Ondra - dne 17.11.2004 byla konečně po 15-ti letech odhalena pamětní deska těm,kteří vzdorovali komunistické totalitě. Slavnostního odhalení se mimo zástupců radnice zůčastnili zástupci i přímé oběti údobí 1948 ÷ 1989
a i dosud nezvyklý počet ostatních občanů. Kromě pí místostarostky hovořilo ještě pět zástupců za KPV, VSR, PTP KAN a Čs. skauty. Ukázka projev za Vojenské Sdružení Rehabilitovaných (VSR).
Vážení
spoluobčané, přátelé, vojáci.
Dovolte
mi, abych se alespoň v krátkosti zmínil, jak komunisté likvidovali
nepohodlné v Armádě.
Když
v konci 1. sv. války a na začátku budování nového demokratického
Československa kladl TGM základy nové armády, zdůrazňoval: „naše
vojenské kádry budou najisto vybudovány v demokratickém duchu
národním, čerpajíce posilu ze smyslu dějin našeho národa po vzoru
našich zahraničních legií a musí mít vžity zásady pravé lidskosti…
Nemůže být vyššího ideálu pro nějž by náš voják bojoval, než je boj
za nedotknutelnost hranic a udržení své vlastní svobody.“ A
takovou armádu vytvářela naše 1. republika plných dvacet let. To, že
pak přišla potupná okupace naší země nacistickým Německem,
představovalo nejen tragedii národní, ale i tragedii čs. armády.
Ústup Hitlerovi - předznamenal 2. sv. válku.
Konečné
vítězství spojenců ve 2. sv. v. - v jejichž armádách bojovali i
vojáci ČSR, mělo přinést osvobozeným národům svobodu a demokracii.
Bohužel, na osvobozených územích východní Evropy, včetně naší
republiky, se tak nestalo. Zločinný komunistický režim SSSR - vedený
krutým diktátorem Stalinem, měl jiné plány. Postupně likvidovat
jakékoli projevy demokracie za pomoci místních komunistických stran,
a z tzv. osvobozených zemí vytvořit země vazalské, plně podřízené ve
všech oblastech života moskevskému mocenskému centru. Jeho prvým
cílem bylo,odstranit z čs. armády všechny důstojníky bývalé vítězné
koalice a vyškolit nové, v idejích komunismu. Tak se stalo,že
hrdinové čsl. Jednotek 2. sv. v. museli být zatýkáni, souzeni,
vězněni a likvidováni, (gen. Heliodor Píka, por. Old. Vodička) . Ti
předvídavější opět emigrovali - často i s rodinami - na západ. O
těchto váleč. hrdinech vládnoucí komunisté i jejich sdělovací
prostředky hovořily a psaly ,jako o zaprodancích a agentech západních
imperialistů, které je třeba likvidovat. Byla to tehdy prvá velká
pohroma pro vojáky čsl. Armády. A dělo se tak - v rozporu s listinou
lidských práv a svobod - za řízeni sovětskou imperiální velmocí. Při
tom naši komunisté hovořili o suverenitě, bezpečí a štěstí „lidu“
ČSR za nadšeného budování socialismu..
Druhá
pohroma přišla po letech „štěstí našeho lidu“. Po tzv.
jaru 1968 musela vojska VS vtrhnout v plné zbroji na územ naší
republiky, aby nás zachránila před kontrarevolucí. Důvod byl však
jiný. Pomocí dlouhodobé okupace zajistit Moskvě trvalou podřízenost
občanů ČSR. Naše suverenita opět zaplakala. Vojáci SSSR stříleli na
ulicích našich měst po občanech jako po lovné zvěři. Značný počet
vojáků - zejména z důst. Sboru - protestovala proti okupaci země tzv.
spojeneckými vojsky a vystupovala s požadavky na její obranu. Vždyť
taková „suverenita“ byla v rozporu s ideami TGM. !Marně!
Nastoupil
stejný scénář,jako před dvaceti lety.Udávání, zatýkání, věznění a
neustálé sledování příslušníků armády, kteří neprojevovali dostatek
loajality se zločinnou komunistickou státní mocí. Vyhazovy z armády
vytvářely tu hlavní atmosféru konce šedesátých a začátku sedmdesátých
let min.století v ČSR. Do r. 1973 muselo z armády odejít pro
,,politickou nespolehlivost“ 3408 vojáků z povolání - tehdejší
elita armády a to bez „odstupného“ a bez naděje na
odpovídající zaměstnání. Souběžně s těmito vyhazovy se na pokyn ÚV
KSČ začalo pracovat na pořízení seznamů všech „nepohodlných“.
Na seznamy tzv. pravicových oportunistů bylo již v r. 1970 zapsáno
přes 10.000 vojáků a ob. zam. ČSA. Něco přes 400 vojáků z povolání
bylo zapsáno do seznamu s označením „N“ (nežádoucí). Tito
lidé měli být při vyhlášení akce NORBERT shromážděni v koncentrácích
a fyzicky likvidováni. Takové byly tedy vyhlídky těch,kteří
vzdorovali a odmítali se podrobit normalizačnímu protiprávnému
komunistickému režimu. Šikanování těchto lidí a jejich rodinných
příslušníků v zaměstnání, zákazy studování na středních a vysokých
školách jejich dětem bylo tak běžné, že to ostatní občané státu
začali považovat za normální. Takto skončila v praxi Masarykova vize
demokrat. armády a svobodné demokratické společnosti. Bohudík,
komunisty propagované kredo „Se SSSR na věčné časy“ před
patnácti lety bez jediného výstřelu skončilo a naše republika opět -
tentokrát společně se státy Evropské unie - snad již definitivně
vybuduje stát svobody a demokracie..
Nechť
tedy pamětní deska, která byla dnes odhalena, bude stále připomínat
odpor našich občanů proti zločinnému a bezprávnému komunistickému
režimu a nechť se stane mementem, že se podobné bezpráví již nesmí
opakovat. Členové Úz pobočky VSR v Přerově děkují vedení města
Přerova za zhotovení desky a její umístění v blízkosti busty TGM.
Děkuji za pozornost.
17.listopadu
2004
Ing.
Emanuel Ondra plk. v.v.