Zatím nám zůstává pouze reklamní úsměv premiéra Stanislava Grosse a pomalý návrat do minulosti, který se za ním schovává.
Kde
se schovávají Václav Havel s Václavem Klausem?
Martin
Mařák
K paralelám
mezi justicí komunistické Kuby a České republiky mě přivedl Fidel
Castro, jenž v jednom ze svých proslovů upřímně prohlásil, že
revoluční justice se neopírá o právní normy, nýbrž o morální
přesvědčení.
Vskutku
nosná myšlenka, že?
Vzhledem
k tomu, jakým způsobem je u nás momentálně podkopávána samotná
podstata spravedlnosti a právního státu, nezbývá mi než položit
několik otázek.
V
kauze údajného úplatku poslance Kořistky snad už bylo řečeno vše.
Nyní, když konečně vyšla najevo skutečnost o
nezákonnosti postupu určité horlivé kliky státní správy
snažící si nahrát politizací případu v blížících se volbách a zároveň
zdiskreditovat opozici, nezbývá mi než uctivě
smeknout klobouk před osobní odvahou lidí jako je JUDr. Zlatuše
Andělová z Ostravy.
Předseda
nejsilnější opoziční strany Mirek Topolánek měl už nějakou dobu
dojem, že je na odposlechu, za což sklízel jen pobavené úsměvy médií.
Bodejť, vždyť bylo jasné, že se ten tonoucí paranoiak chytá každého
stébla, které by mu mohlo pomoci z šachové situace. Nakonec se však
ukázalo, že se nemýlil a dokonce i jeho bankovní konta se dostaly pod
dohled VELKÉHO BRATRA.
Uvědomujete
si vůbec vážnost situace?
V
nekonečném procesu s kapitánem Hučínem byli z prostoru soudní budovy
drsným stylem vyhozeni na dlažbu starší lidé, zasloužilí bojovníci
proti hrůzám komunistickédiktatury, bývalí političtí vězni.
Nestydím se je označit za jakési svědomí národa, za těch několik
moudrých bdících nad spravedlností v naší zemi. Tímto způsobem jim
Česká republika děkuje za osobní oběti, které tato hrstka statečných
vytrpěla v komunistických kriminálech? Takto si necháme šlapat na
svědomí národa? Použitím podobné brutality? A kapitán Hučín? Co
opravňuje neveřejnost jeho procesu? Snad ony důkazy o průniku
extrémně levicových buněk do řad jedné z našich parlamentních stran?
Nebo se jedná ještě o něco většího? Proč
se k tomu v příslušné parlamentní debatě nevyjádřil poslanec Karásek,
bývalý disident a bojovník proti komunismu? Vždyť se sám účastnil
jednoho z jednání na soudu v Přerově. Jeho politická
angažovanost a výkon poslaneckého mandátu je pro něj pouze jedním ze
způsobů jak uživit rodinu? Nebo je to příliš explozivní téma? Nebo se
jedná jen o jakousi mýdlovou bublinu a o nic nejde? Kde
se schovává ta pravda, jež má zvítězit?
Mlčení
meziplanetárního bojovníka za lidská práva prezidenta Václava Havla
mě překvapuje a bolí. Je určitě chvályhodné, že bojuje o záchranu
kubánského disidentu, či kritizuje demokratičnost voleb v Bělorusku.
To, že jeho pozornosti uniká plíživá kubanizace českého soudnictví,
je však na pováženou. Mlčení prezidenta Václava
Klause mě zaráží a udivuje. Je to přece jenom „jeho“
vláda a on sám slíbil, že nad ní bude osobně bdít. Jako hlava
státu by měl mít snad alespoň minimální zájem na tom, jakým způsobem
vláda vládne a kterým směrem se naše země ubírá. Pro jeho spoluobčany
je to důležitější, než určitě významné doktoráty kazachstánských
universit.
Oba
dva naši novodobí prezidenti přinesli zemi hodně pozitivního. Nicméně
nesou i nemalý podíl viny na dnešní patové situaci. Mlčí proto, že
nechtějí rozdmychávat rozporuplnou historii, což by se mohlo obrátit
proti nim samým?
Tím
nám opravdu příliš nepomohou.
Zatím
nám zůstává pouze reklamní úsměv premiéra Stanislava Grosse a pomalý
návrat do minulosti, který se za ním schovává.
Vpravdě
neradostná perspektiva.
Martin
Mařák
!