HOSTÝN 2004 – vedení KPV uráží svým chováním odkaz obětí komunismu !

HOSTÝN 2004 – vedení KPV uráží svým chováním odkaz obětí komunismu !

Jan Šinágl

V neděli 4.září se konala tradiční muklovská pouť na Hostýně - se mší svatou a tradičním mítinkem politických vězňů. To čeho jsme byli svědkem, bylo urážkou odkazu a utrpení politických vězňů! Předsedkyně KPV (Konfederace politických vězňů) MUDr. Naděžda Kavalírová – při vší úctě k jejímu věku – řídila schůzi nedemokraticky, neobjektivně, nepřipustila diskuzi, způsobem, který si nelze vysvětlit jinak než strachem z mocných, či kolaboraci s nimi. Dle motta: Klaďte si věnce, vzpomínejte, tady máte trocha almužny, choďte na recepce – ale hlavně moc nevyskakujte! Političtí vězni resp. jejich vedení je poslušné, mlčí a v případě potřeby umlčuje své neposlušné! To začal dřívější předseda KPV pan Drobný, nyní pokračuje paní Kavalírová. Stala se loutkou v rukách bezpečnostního aparátu ČSSD (KSČ), hraje nečestnou hru. Dost možná, že si toho ani není vůbec vědoma.

Vladimíru Hučínovi, jejich členovi, nebylo opět uděleno slovo – už tři roky – nic se neděje, údajně je jeho případ na programu KPV, ale musí mlčet!. Slovo nebylo uděleno ani mně, předsedovi petičního výboru na podporu veřejného soudu. Příznivci kpt. Vladimíra Hučína byli vyzíváni k opuštění sálu. Mladí, protestující proti komunismu – „Palachovy děti“ – přes výstižné plakáty nebyli pozdraveni ani pozváni k mikrofonu. Pan Milan Paumer, člen nedávno na vyznamenání navrhnuté odbojové skupiny bratří Mašínů, musel být představen mnou a ještě se ozýval pískot! Měl jsem pocit, že nejsem mezi politickými vězni, ale na stranickém mítinku – jako by se vrátil čas...a to na pozvánce stálo: POZOR! Opět hrozí rudé nebezpečí. Komunismus je jen jeden a to zločinný!

Političtí vězni dnes berou almužny ve srovnání s penzemi bývalých komunistických pohlavarů, funkcionářů a členů KSČ, dnes i členů KSČM . Pohrobci těchto pohlavarů dnes chtějí odsoudit Vladimíra Hučína na 10 let jen za to, že není ochoten přestat bojovat proti dědictví komunismu v řadách policie a justice ČR. Vedení KPV se snižuje k podbízivému jednání s mocí - PROSÍ, místo aby se nahlas ozývalo právem popravených, umučených a POŽADOVALO! Zemřelí i žijící skuteční političtí vězni se musejí obracet v hrobě a být zděšení nad touto zradou jejich odkazu. Mnozí nejsou vůbec objektivně informováni. Vzhledem k jejich pokročilému věku a snadné manipulaci se nelze divit.

Vážíme si všech, kteří trpěli za komunismu. Nechci se vůbec dotknout žádného skutečného politického vězně, ale  Hostýn 2004 mne v tom jen utvrdil: Ten kdo vědomě bojoval proti komunismu, byl za to vězněn, ví co je to komunismus, ten Vladimíra Hučína dnes s obdivem a úctou podporuje. Bylo ale i dost lidí ve vězení, kteří proti komunismu aktivně nevystupovali a i dost nasazených špiclů a konfidentů ve vězení, kteří s mocí kolaborovali. Měl jsem pocit, že na Hostýně z té první skupiny nebyl přítomen snad žádný, i když beru v úvahu horší zrak, sluch i únavu vzhledem k pokročilému věku většiny přítomných.

Věříl bych i myšlence, že vedení KPV si zajistilo „své“ lidi i za pomoci jejich příbuzných. Političtí vězni se chovali jako vzorné „ovečky“ paní předsedkyně, kterou poslouchali na slovo. Bylo nám jich vlastně líto. Zajímavé bylo, že na moji výzvu o hlasování, zda má Vladimír Hučín mluvit, se nikdo neozval (malá část pískala a slovně protestovala), ale po skončení mítinku nám mnoho účastníků vyjadřovalo solidaritu a dokonce Vladimírovi Hučínovi mnozí nabízeli i finanční podporu. Vnímali jsme to jako „odpustek“. Nepochybuji o tom, kdyby mohlo poslouchat všech asi 6000 členů KPV Vladimíra Hučína, měl by drtivou podporu a bylo by to také o něčem jiném!

Zklamali nás přítomní hosté z PS-PČR. Přesto, že mítink měl být apolitický, mluvili o politice, viděli a komentovali všechny plakáty a transparenty vyvěšené v sále – ale plakáty a trička s Vladimírem Hučínem jakoby neviděli a nás a naše ostudností situace vynucené komentáře, reakce a výkřiky jakoby neslyšeli. Seděli jsme v blízkosti předsednického stolu – nemohli nevidět, nemohli neslyšet! Byli svědky nedemokratické, nedůstojné situace a jako demokratičtí občané zákonodárci přesto nereagovali, přihlíželi - mlčeli! Kritizovali komunismus a jeho stálou hrozbu, ale člověka, který i dnes je nucen proti dědicům komunistické hrůzovlády bojovat ignorovali. Předal jsem jim dokumenty k tomuto případu, který už je mezinárodní ostudou ČR.

Kde jsou politici, muži slova, činu a charakteru, kteří mohou být vzorem občanům a být skutečnými zastánci práva a demokracie v ČR? Uvádím přítomné zákonodárce i s funkcemi, z jejichž titulu by se měli případem pana Vladimíra Hučína eminentně zabývat! Ing. Josef Kaňa – senátor (člen výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost!), Ing. František Kroupa – senátor (člen výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost!), Ing. Jiří Stodůlka – senátor (člen Ústavně-právního výboru senátu ČR!), Marek Benda – poslanec. Přítomen byl i ministr Libor Ambrožek a bývalý ministr obrany pan Holáň – také mlčeli. Všichni se instinktivně raději na nás nedívali, klopili oči, či se dívali jiným směrem. Stáváme se zemí strachu? Kam dovede strach občanů občany? Kam dovede strach a společenská neprospěšnost většiny zákonodárců naši zemi?

Paní Kavalírová prohlásila - jedná se o duchovní svátek, nepřipustí jeho znesvěcení protesty. Právě jejím chováním a způsobem vedení mítinku toto setkaní znesvětila. Čest politických vězňů zastupoval svoji přítomností, z donucení mlčící, kpt. Vladimír Hučín. Jeho přátelé a příznivci na závěr zazpívali československou státní hymnu. Bylo to duchovně velmi silné, všichni se připojili – paní Kavalírová také povstala, nezpívala...

Omlouvám se politickým vězňům za nestandartní chování mé a mých přátel. Bylo legitimováno situací. Nešlo mlčet! Nemuselo k tomu dojít, kdyby mi bylo uděleno slovo, o které jsem paní Kavalírovou slušně před začátkem mítinku požádal. Vše mohlo proběhnout důstojněji – neměli jsme jinou volbu.

Zklamala i ČT, která informovala naprosto neobjektivně, ze sálu ani záběr – vysílala pouze rozhovor s panem Rundem, politickým vězněm, který spolupracoval na zatčení kpt. Vladimíra Hučína…

Chcete poznat pravdu? Přijďte na Václavské náměstí v Praze ve středy 8.září a 15.září 2004. Budeme tam od 13.00 do 19.00. Koncerty známých písničkářů začnou od ca 16.00. Budete se moci ptát i kpt. Vladimíra Hučína.   

VERITAS VINCIT, nebát se a nekrást – stále platí! Zde se končí, nebo začíná. Pro jakou variantu se konečně rozhodnete občané?

* * *

„Na nás je pořád. Kdo z nás může, ten pracuj, abychom lepší vlasti dochovali potomkům, než nám od předků zůstavena.“

                                                                                                                                                   Josef Jungmann