Češi, na rozdíl od Němců, upřednostňují zachování „kamarádských vazeb“ nad rovinou věcného obsahu.
Dr. Sylvia Schroll-Machl
Verstehen und verstanden werden (Tschechen und Deutsche im Berufsleben).
Text uveřejněný v časopise PLUS z prosince 2003 - Česko-německé obchodní a průmyslové komory.
Výňatek:
„Was heiβt das grundsätzlich?“
Der Schlüssel, weswegen dieses Beispiel eine echte deutsch-tschechische „Erfolgsstory“ ist, ist die Wahrnehmung, Betonung und Pflege der Beziehungsebene zwischen den Akteuern. Der wichtige tschechische Kulturstandart „personenorientierung“ beschreibt die Tatsache, dass Tschechen stets die jeweils Agierenden stärker und bedeutsamer wahrnehmen als das Inhalt ihres tuns. Die Sachebene rangiert daher in jeder Interaktion erst an der zweiten telle, an ester Stelle stehen die beteiligten Personen (Beziehungsebene). Dieses Orientierungsmuster steht im krassem Gegensatz zur deutschen „Sachorientierung“, bei der die umgekehrte Priorität gilt und die ganz besonders das Berufsleben dominiert.
Překlad:
„Co to v podstatě znamená?“
Klíč, proč tento příklad skutečné německo-české „hororové kariérní historky“ je, je zdůraznění, udržování vtahů v rovině vzájemně mezi samotnými „aktéry“ . Důležitý český kulturní standard k „orientaci na toho druhého-na jinou osobu“ líčí ten fakt, že u Čechů stále pevným, zdůrazňujícím a rozhodujícím jednáním je vzájemná vztahová (kamarád) vazba, než obsah projednávané činnosti. Věcná rovina je podřazována v každém jednání teprve až na druhé místo. Na prvním místě stojí vždy kamarád (zúčastněná osoba)-Personální rovina. Tento orientační „muster“ je v křiklavém protikladu k německé orientaci na věcnou rovinu, při níž právě opačná priorita platí, která v Německu v pracovním životě vždy převažuje (dominuje).
Komentář:
Čeští návštěvníci Německa si pochvalují, jaký pořádek v BRD funguje. Samo se však nic neudělá.
V pracovním životě tam platí vysoká pracovní morálka a 100 % spolehlivost. Nikdo nikomu žádné podfuky netoleruje. Pracuje se ve všech rovinách podle zásady –„ Kamarád, nekamarád z hrušky dolů.“ I přesto je vždy zajištěna příjemná pracovní atmosféra.
Ve státě, kde je všeho dostatek, není nikdo odkázaný na „kamarády“, protože ve všech pracovních oblastech se každý může spolehnout na zaměstnance, kteří pracují profesionálně a věcně.
V Čechách platí zásada „Neubližuj kamarádovi, nevíš, kdy ho budeš potřebovat, na práci tolik nezáleží“
Tyto praktiky vznikly z nedostatku v socialistickém státě, protože bez „kamarádů“ by tenkrát člověk nesehnal ani toaletní papír. Postkomunistický hybrid státu a společnosti tyto zaužívané „kámošské manýry“ z doby totality neodstranil, ale naopak, rafinovaně utužil.