Ne, tento článek nebude o
islámu. Tento článek je o střetu demokratů (exulantů) a
postkommunistů (svazáků). A protože nejlepší je zásadní problém
osvětlit na příkladě, přečtěte si Talk:Ross_Hedvicek
(doufejme, že stabilní adresa).
Jak známo, čeští exulanti jsou
silní antikommunisté. Spíše intuitivně dospěli k správnému názoru, že
současný český régime má s tím bývalým mnohé společného. Proto jsou v
establishmentu silně nenáviděni a i dnešní régime jim upírá mnohá
práva. Z pohledu české společnosti to jsou zločinci: nelegálně
opustili republiku a často se dopouštěli i jiných zločinů proti
kommunistickému régimu: rozvraceli republiku, byli záškodníky,
podvraceli republiku, poškozovali státy světové socialistické
soustavy, pobuřovali, hanobili republiku a SSSR etc. Na základě
kontinuity s kommunistickým právem, kterou prosadili Jičínský &
Rychetský, dostali tito "zločinci" zbytkové tresty. Bratři
Mašínové jsou tak dodnes považováni za pouhé vrahy, Vladimír Hučín za
terroristu.
Je nutno přiznat, že Hedvíčkovo obvinění českého
establishmentu z neokommunismu je přehnané. Ti lidé z větší části
nejsou vědomými kommunisty (s výjimkou lidí jako je Martin Hekrdla či
Jan Keller). Oni svůj postkommunismus zkrátka nereflektují. Někdy
jsou dokonce verbálními antikommunisty: chtějí KSČM rozpustit a
kommunisty umlčet. Neuvědomují si, že demokracie <> kommunismus
otočený o 180° (tedy fašismus), nýbrž něco zcela jiného: právní
stát, tolerance a svoboda slova.
Vládnoucí establishment a
většina veřejného mínění v ČR je postkommunistická. Co to
znamená? Že se řídí těmito hesly:
1. kdo nejde s námi, jde proti
nám. V ČR se vyžaduje na všechno mít unifikovaný názor. Kdo se
odlišuje, např. i jen v odívání, je podezřelý. Právo mluvit nemají
jen extrémisté (kommunisté a antisemité), ale též socialisté,
odboráři a konservativci. Přípustný je pouze eklektický umírněný
liberalismus.
2. Češi jsou ten nejlepší národ na světě. Cokoliv
Češi udělají, je vždy v naprostém pořádku. Vyhnání Němců byl
nevyhnutelný důsledek II. světové války, přírodní zákonitost.
Zahraniční zkušenosti jsou k ničemu, my to nejlépe uděláme po svém. I
kdyby nebylo třeba znova objevovat Ameriku, české zvláštnosti
znemožňují převzít zahraniční zkušenosti do té míry, že je jednodušší
to udělat celé znovu.
3. Čechům všichni ostatní křivdí. Nemají nás
rádi nejen v EU, ale také naši sousedé. Je to jejich vina.
4.
Rozhodující nejsou schopnosti, ale osobní vazby. Z toho vyplývá
neuvěřitelně vysoká úroveň korupce. Není jí promořen jen veřejný, ale
též soukromý sektor (např. fotbal).
5. Malý ceský člověk nic
nezmůže. Za všechno mohou oni: páni nahoře.
6. Čím méně o něčem
vím, tím více o tom mluvím. České školství je založeno na pruském
kasárenském modelu biflování. Není zvykem o věcech uvažovat. To, co
napíší noviny, to je čistá pravda, alternativní názory jsou
nesprávné. Přísnou disciplinou založenou na drakonickém známkování
jsou do žáků natlučeny chaoticky vybraná fakta a poučky. S touto
sadou znalostí pak dospělí posuzují reálný svět. Oproti např.
Američanům mají větší všeobecný přehled, což způsobuje, že odmítají
si o věcech nastudovat pdorobnosti a své soudy vynášejí pouze na
základě svého povrchního všeobecného přehledu. Navíc studovat ani
neumějí, jen biflovat. Umění vyhledávat informace se v ČR nepěstuje,
místo toho se opisuje z autorit.
7. Autorita má vždy pravdu.
Společnost se dělí na dvě třídy: učně a mistry. Do médií mají přístup
pouze certifikovaní mistři; učni nanejvýše jako pouzí diváci nebo
jiné křoví. Papír na mistrovství se získává na pověřené instituci.
8.
Binární myšlení. Vše je buď černé, nebo bílé. Pokud má "bílá"
věc nějaké závady, je přípustná pouze konstruktivní kritika,
tj. nikoliv o podstatě věci.
9. Tvrzení, že kommunismus nebyl tak
špatný. Typickým příkladem je pražské metro a spartakiáda. Co na tom,
že megalomanské metro byzantského typu nám dodnes přináší problémy.
Co na tom, že bylo tak zfušovaně postavené, že povodeň na něm udělala
škody za 200 000 000 euro. Co na tom, že na spartakiádu byli mnozí
povinně nahnáni. Ať si každý cvičí dobrovolně, pokud chce. Já jsem
kvůli boycottu spartakiády málem dostal dvojku z chování, nebýt
Sametové revoluce, díky níž se tento kommunistický svátek se v roce
1990 nekonal.
A jako jsem posledně citoval Tomáše Krystlíka,
nyní budu citovat Tomáše Pecinu, konkrétně dva jeho články: When
Czech Fights Czech a Byzantské
pojetí novinářské práce? "Ve východní společnosti, která
tradičně existuje od Japonska přes Čínu a Rusko po arabský svět a
zčásti zasahuje i Izrael a také země střední Evropy, probíhá
komunikace převážně vertikálně, mezi žákem a jeho učitelem (guru).
Guru je předmětem posvátné úcty, polemika s ním se zásadně
nepřipouští. Úkolem žáka je osvojit si vše, co zná učitel, a jeho
cílem je stát se poté rovněž učitelem. Na stejném principu fungují
česká média. Na nejnižším stupni stojí čtenář nebo divák, jehož
názory nesmějí proniknout dál než do rubriky krácených dopisů a v
televizi, pokud je do diskusního pořadu typu Kotel nebo Přísně
veřejné vůbec vpuštěn, ho moderátor neustále okřikuje (Nemáte slovo!
- Položte otázku! - Neurážejte pana ministra! - Vraťte ten
mikrofon!). O něco výš je redaktor listu. Jeho názory jsou zpravidla
chráněny před kritikou, ne každý s nimi smí polemizovat. Nejvýš je
mediální guru. Takových lidí je omezený počet a často záleží na
politické preferenci média, kdo tento status obdrží. Jako příklady
lze uvést Václava Bělohradského, Jaquesa Rupnika nebo Václava Havla.
Tito lidé jsou, často i proti své vůli, pasováni na politické a
společenské arbitry elegance, a polemizovat s jejich názory
nepřísluší ani běžným redaktorům listu nebo elektronického média."
"On the other hand, the current legal situation of the emigrant
community for the Czech Republic is outrageous and hardly resembles a
civilised status quo. The first post-1989 Parliament of
Czechoslovakia ruled that emigrants, unlike those living in
Czechoslovakia, had no right to the restitution of the property
seized by the Communists and thus sanctioned the original act of
confiscation."
Co tedy vlastně chceme, když neustále
kritisujeme čecháčky? Aby z ČR bylo snesitelnější místo k životu.
posted by Guy Peters @ 13.3.06 11 comments links to this post
Je v diskussi k článku Střet
civilisací.
Nejprve k terminologii exulant v. emigrant. Za
kommunismu byli za exulanty považováni vyhnanci a jiní běženci, za
emigranty ti, kteří šli za lepším, především ekonomicky. Proto bych
nerad kommunisticky negativním označením snižoval ty, kteří byli
pravými hrdiny a nebáli se alespoň takto kommunistickému régimu
postavit.
Gaunerům z wiki děkuji tomu, že jsem se s Rossem
Hedvíčkem blíže seznámil. Neviditelného psa jsem přestal číst kolem
roku 2000, takže jsme se minuli. Byla to chyba, protože jsem zjistil,
že jeho uvažování je mi velice blízké.
Možná jsem měl jako
další bod čecháčkovství uvést odpor k hyperbolám. Každý, kdo použije
trochu ostřejší slovo, je čecháčky považován za ničemu, jako kdyby
nadsázka byla trestná.
A další bod měl rozhodně být, že v
normální společnosti každý dělá to, zač je placen, a nefušuje do
činnosti jiným. Klassický český "všeuměl" je k ničemu,
protože v dnešní době specialisace je to spíš fušer než všeuměl.
posted by Guy Peters @ 14.3.06 3 comments links to this post