Vážení,
na jeden z mých uveřejněných příspěvků na Vašich stránkách reagoval čtenář způsobem, který mě stavěl do role velmi aktivního komunisty před okupací naší vlastí vojsky Varšavské smlouvy. Abych Vás seznámil, za co jsem byl z AČR vyhozen a zapsán do tzv. seznamu NORBERT, posílám Vám důležitý spis, v němž byly mé „prokomunistické“ postoje a činnost široce popsána a také po zásluze odměněna vyhazovem. (Bez nároku na odchodné, bez možností studia mých dětí na střed. škole a bez dalšího společenského uplatnění - pod neustálým dozorem STB.)
Ještě jednou zdraví Ing. E. Ondra
Nepovolené opisy !
Usnesení KRK při VPO 4 Olomouc
č.j. 01289 ze dne 29. 4. 1970
KRK při VPO 4 Olomouc na svém zasedání projednala - jako první orgán – disciplinární řízení s Ing. Pplk. E. Ondrou, nar. 23. 3. 1931 V Kobeřicích okr. Vyškov, které bylo provedeno na základě jeho činnosti ,která nebyla v souladu s politikou KSČ, s principy marx-leninismu, proletářského internacionalismu a s třídními principy socialist. státu v r. 1968 a 1969. Soudruh E. Ondra byl již jednou stranicky řešen VSK (volená stranická komise) při VTAAZ Brno v r. 1953 za jeho nesprávné internacionální postoje k Sovětskému svazu, soudruhu Stalinovi a vedení KSSS (Komunistická strana Sovětského svazu). Byl za to oprávněně vyloučen z KSČ. V březnu 1968 si podal žádost o znovupřijetí do KSČ u VÚ 6192 ve Štěpánově. Tamní ZO KSČ na své schůzi dne 29. 4. 1968 vrátila nezodpovědně s. Ondrovi členství ve straně se zpětnou platností od doby, kdy do KSČ vstoupil (sloučení KSČ A ČSSD) před svým vyloučením tj. 16. 4. 1948 jako bývalý člen sociálně demokratické mládeže. KRK VPO 4 Olomouc aniž by tehdy do hloubky zkoumala jeho dřívější vyloučení, usnesení členské schůze ZO KSČ Štěpánov trestuhodně schválila. Jeho následný vývoj opětně prokázal, že neměl být nikdy přijat za člena KSČ.
Opětný vstup do KSČ zastihl s. Ondru v období tzv. obrodném procesu, což se počalo postupně projevovat v jeho nemarxistických–sociálně demokratických postojích a názorech a na veřejnosti směřoval k oslabení vedoucí úlohy KSČ a našeho přátelství a spojenectví se SSSR.
Vědomě několikrát požadoval a vyslovil nedůvěru stranickému výboru výtku za to, že není – dle něho – dostatečně progresivní v provádění politiky bývalého vedení KSČ v čele s Dubčekem.
Nepochopil nutnost a úlohu lidových milicí (LM) pro ochranu našeho socialistického zřízení. Ve svých vystoupeních i na veřejnosti útočil proti samé existenci lidových milicí: „Proč mají být údernou pěstí KSČ, když nemají zákonné oprávnění?“ – hlásal. A když by již měly LM existovat, žádal, aby byli do LM zařazování i bezpartijní a příslušníci jiných stran. Prý by mohli fungovat jako „domobrana“.
Se svými protistranickými názory zašel tak daleko, že požadoval buď přiznat existenci dalších stran v armádě a nebo strany v armádě zrušit – včetně KSČ.
Svým vystupováním a svými projevy narušoval internacionální a přátelské vztahy k SSSR. Jako důstojník ČSA nesouhlasil se vstupem vojsk Varšavské smlouvy na naše území v srpnu 1968 - v době, kdy byla KSČ a naše socialistické zřízení nejvíce ohroženy ze strany kontrarevolučních sil.
Podepisuje rezoluci proti vstupu vojsk (na MNV jeho rodné obce Kobeřice). Na veřejnosti prohlásil, že by bylo správné, kdyby se proti těmto agresorům použily zbraně.
Svůj vztah k SSSR projevoval nepříznivě i při oslavách VŘSR v r. 1968, kdy svými výroky urážel důstojníky Sovětské armády. Kladl jim otázky typu: „Proč jste nešli proti kontrarevoluci do Číny, na malé Československo si troufnete – „hrdinové“!
Nesouhlasil s vydáváním časopisu „Zprávy“, který vydávala spojenecká vojska VS. Členům strany, kteří roznášeli tento tisk, vyhrožoval trestním oznámením pro porušení zákona. Dle něj to bylo rozšiřování nelegálního tisku.
Svým protistranickým jednáním podpořil pravicové síly v době krizové situace kolem zvolení předsedy NS Jos. Smrkovského. Na aktivu komunistů, kterého byl jedním z organizátorů a také hlavním mluvčím na podporu Smrkovského, se snažil dokázat, kdo stojí na pozici Smrkovského a kdo proti. Svým vystoupením znovu vyvolal nedůvěru ve stranický výbor, který se nejednou postavil proti takovýmto pravicově – oportunistickým tendencím.
Podceňoval a neuznával výbor ZO KSČ. Jeho protistranická jednání značně ovlivnila i pracovní kolektiv (důstojníky i obč. zaměstnance) SPS, kde byl po celou dobu náčelníkem. Dopady jeho vlivu jsou patrné na jeho podřízených funkcionářích. Tito nebyli potvrzeni ve funkcích z polit. důvodů a museli odejít z armády, jako pomýlení.
S. Ondra je absolventem VTAAZ kde mu byla dána teoretická příprava v takovém rozsahu, aby rozpoznal správnost a nebezpečí straně škodlivých teorií. V ZO KSČ a na pracovišti podporoval a byl nositelem pravicově oportunistických, sociálně demokratických a protisovětských tendencí. Názory a stanoviska, které s. Ondra vyjadřoval, nebyly a nejsou v souladu s politikou KSČ. Neměly se u něho vůbec projevovat, zvláště u funkcionáře na tak zodpovědném místě.
KRK při VPO 4 Olomouc po důsledném projednání přihlédla ke všem skutečnostem a usnesla se vyloučit s. Ondru z KSČ za jeho pravicově – oportunistické tendence, které nenapomáhaly konsolidaci KSČ. KRK potvrdila, že jeho opětovné přijetí do KSČ bylo nesprávné a tedy neplatné.
Za KRK při VPO 4 Olomouc:
Podpisy nečitelné
Přišlo do Bystřice p. H. 19. 6. 1970
Usnesení KRK – OPS ZVO ze dne 24. 6. 1970 – Tábor.
KRK projednala dne 24. 6. 1970 vyloučení z KSČ E. Ondry – 1. Zdravotnická základna – Bystřice p. H. S.Ondra v r. 1968 – 1969 byl v rozporu s politikou KSČ a stanovami KSČ, které zavazují člena strany upevňovat přátelství se SSSR, ve svém jednání se řídit zásadami prolet. Internacionalismu, objasňovat politiku KSČ a hájit její ideovou a organizační jednotu.
Svým počínáním a vystupováním dokázal, že nemá jasno v zásadních otázkách marx-leninismu a svými projevy i kritikou na členských schůzích a na veřejnosti oslaboval a narušoval vedoucí úlohu KSČ a spojenectví se SSSR.
KRK OPS po projednání provinění se usnesla – potvrdit vyloučení s. E. Ondry z řad členů KSČ.
Za KRK - OPS ZVO: podpisy nečitelné.