Vážení spoluobčané, přátelé, vojáci.
Dovolte mi, abych se alespoň v krátkosti zmínil, jak komunisté likvidovali nepohodlné v Armádě.
Když v konci 1. sv. války a na začátku budování nového demokratického Československa kladl TGM základy nové armády, zdůrazňoval: „naše vojenské kádry budou najisto vybudovány v demokratickém duchu národním, čerpajíce posilu ze smyslu dějin našeho národa po vzoru našich zahraničních legií a musí mít vžity zásady pravé lidskosti… Nemůže být vyššího ideálu pro nějž by náš voják bojoval, než je boj za nedotknutelnost hranic a udržení své vlastní svobody.“ A takovou armádu vytvářela naše 1. republika plných dvacet let. To, že pak přišla potupná okupace naší země nacistickým Německem, představovalo nejen tragedii národní, ale i tragedii čs. armády. Ústup Hitlerovi - předznamenal 2. sv. válku.
Konečné vítězství spojenců ve 2. sv. v. - v jejichž armádách bojovali i vojáci ČSR, mělo přinést osvobozeným národům svobodu a demokracii. Bohužel, na osvobozených územích východní Evropy, včetně naší republiky, se tak nestalo. Zločinný komunistický režim SSSR - vedený krutým diktátorem Stalinem, měl jiné plány. Postupně likvidovat jakékoli projevy demokracie za pomoci místních komunistických stran, a z tzv. osvobozených zemí vytvořit země vazalské, plně podřízené ve všech oblastech života moskevskému mocenskému centru. Jeho prvým cílem bylo,odstranit z čs. armády všechny důstojníky bývalé vítězné koalice a vyškolit nové, v idejích komunismu. Tak se stalo,že hrdinové čsl. Jednotek 2. sv. v. museli být zatýkáni, souzeni, vězněni a likvidováni, (gen. Heliodor Píka, por. Old. Vodička) . Ti předvídavější opět emigrovali - často i s rodinami - na západ. O těchto váleč. hrdinech vládnoucí komunisté i jejich sdělovací prostředky hovořily a psaly ,jako o zaprodancích a agentech západních imperialistů, které je třeba likvidovat. Byla to tehdy prvá velká pohroma pro vojáky čsl. Armády. A dělo se tak - v rozporu s listinou lidských práv a svobod - za řízeni sovětskou imperiální velmocí. Při tom naši komunisté hovořili o suverenitě, bezpečí a štěstí „lidu“ ČSR za nadšeného budování socialismu..
Druhá pohroma přišla po letech „štěstí našeho lidu“. Po tzv. jaru 1968 musela vojska VS vtrhnout v plné zbroji na územ naší republiky, aby nás zachránila před kontrarevolucí. Důvod byl však jiný. Pomocí dlouhodobé okupace zajistit Moskvě trvalou podřízenost občanů ČSR. Naše suverenita opět zaplakala. Vojáci SSSR stříleli na ulicích našich měst po občanech jako po lovné zvěři. Značný počet vojáků - zejména z důst. Sboru - protestovala proti okupaci země tzv. spojeneckými vojsky a vystupovala s požadavky na její obranu. Vždyť taková „suverenita“ byla v rozporu s ideami TGM. !Marně!
Nastoupil stejný scénář,jako před dvaceti lety.Udávání, zatýkání, věznění a neustálé sledování příslušníků armády, kteří neprojevovali dostatek loajality se zločinnou komunistickou státní mocí. Vyhazovy z armády vytvářely tu hlavní atmosféru konce šedesátých a začátku sedmdesátých let min.století v ČSR. Do r. 1973 muselo z armády odejít pro ,,politickou nespolehlivost“ 3408 vojáků z povolání - tehdejší elita armády a to bez „odstupného“ a bez naděje na odpovídající zaměstnání. Souběžně s těmito vyhazovy se na pokyn ÚV KSČ začalo pracovat na pořízení seznamů všech „nepohodlných“. Na seznamy tzv. pravicových oportunistů bylo již v r. 1970 zapsáno přes 10.000 vojáků a ob. zam. ČSA. Něco přes 400 vojáků z povolání bylo zapsáno do seznamu s označením „N“ (nežádoucí). Tito lidé měli být při vyhlášení akce NORBERT shromážděni v koncentrácích a fyzicky likvidováni. Takové byly tedy vyhlídky těch,kteří vzdorovali a odmítali se podrobit normalizačnímu protiprávnému komunistickému režimu. Šikanování těchto lidí a jejich rodinných příslušníků v zaměstnání, zákazy studování na středních a vysokých školách jejich dětem bylo tak běžné, že to ostatní občané státu začali považovat za normální. Takto skončila v praxi Masarykova vize demokrat. armády a svobodné demokratické společnosti. Bohudík, komunisty propagované kredo „Se SSSR na věčné časy“ před patnácti lety bez jediného výstřelu skončilo a naše republika opět - tentokrát společně se státy Evropské unie - snad již definitivně vybuduje stát svobody a demokracie..
Nechť tedy pamětní deska, která byla dnes odhalena, bude stále připomínat odpor našich občanů proti zločinnému a bezprávnému komunistickému režimu a nechť se stane mementem, že se podobné bezpráví již nesmí opakovat. Členové Úz pobočky VSR v Přerově děkují vedení města Přerova za zhotovení desky a její umístění v blízkosti busty TGM. Děkuji za pozornost.
17.listopadu 2004
Ing. Emanuel Ondra plk. v.v.