MEMENTO K 86. VÝROČÍ SAMOSTATNOSTI ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY (28. 10. 1918)
Bratři a sestry, vážení spoluobčané –
dovolte mi, abych se připojil za Svaz skautů a skautek ČR, Středomoravskou družinu Skautského oddílu Velena Fanderlika (SmDSOVF) a Hanáckou družinu Svojsíkova oddílu (HD SO) - k zdravicím, předneseným k dnešnímu významnému jubileu někdejšího Československa – k 86. výročí jeho založení.
Ač oldskaut-senior – obracím se zvláště na mladou generaci, která k těmto historickým skutečnostem neměla možnost za minulé totalitní éry ani správně „přičichnout“, byla komunistickými ideology jednostranně infiltrována:
Zakladatelé Československé republiky – prof.TGM, dr.Edvard Beneš a gen. Milan Rastislav Štefánik byli v školských osnovách označováni za buržoazní politiky – a mozky národa byly „masírovány“ tvrzením, že československý stát vznikl při výstřelu z Aurory - tedy v důsledku „Velké říjnové socialistické revoluce“ …
Dnes snad této goebelsovsko-bolševické fámě nevěří ani stávající ortodoxní předseda KSČM – soudruh Grebeníček !
-----
Chtěl bych při této příležitosti připomenout zásluhy nejen příslušníků masarykovských legií na Rusi, francouzských a italských frontových linií za 1. světové války, ale také účastníků bojových operací protihitlerovské koalice za 2. světové války, kteří se především a zásadní měrou zasloužili o existenci československého státu a de facto i de iure jeho uznání všemi celosvětovými demokratickými silami po obou světových válkách …
Za připomenutí stojí fakt, že ode dne vzniku ČSR – od 28. října 1918, kdy skončilo šílenství ve vzájemném vyvražďování, bylo na hradě v severoitalském městečku Rovereto podepsáno příměří --- na návrh místního katolického duchovního Dona Rosara byla v prostoru severní Itálie shromážděna děla a další těžká válečná technika a byl z nich ulit „ZVON MÍRU“.
Od 28. října 1918 – rok co rok, každý večer ve 21.00 hodin odbíjí na paměť a k uctění padlých na italské frontě za 1. světové války sto úderů srdce 3,36 metrů vysokého a 22,6 tun těžkého „ZVONU MÍRU MARIA DOLENS“ (Matky trpící) ze severoitalského Rovereta … Do údolí a do protějšího horského pásma se rozléhá sto úderů srdce tohoto zvonu --- a s dvoustými ozvěnami v dáli zaniká …
Je s podivem, že řadoví občané severní Itálie každoročně dne 28. října oslavují památku výročí vyhlášení samostatné Československé republiky – a většina z nás, „Čecháčků“ – si již ani neuvědomuje, že svoboda nám nespadla z nebes, že byla vykoupena potem, krví a životy našich legionářů a veteránů na všech světových válečných kolbištích, že všichni, kdo prošli „křtem ohněm“, ./.
- 2 -
z něhož se zrodila naše svoboda, si zaslouží nehynoucí obdiv, úctu a lásku --- nicméně i od nás všech, kteří jsme se aktivně spolupodíleli na rekonstrukci poválečného Československa.
Spolu s vedením čestného skautského oddílu Velena Fanderlika a Antonína Benjamína Svojsíka apeluji na spoluobčany přerovského regionu, aby
dnes večer – o dvacáté první hodině – zajistili, ať se všechny zvony Přerovska rozezní v stech úderů k poctě válečných obětí na celém světě – za ty, kteří v daleké cizině položili životy nejen za svobodu svých bližních, ale za celonárodní svobodu a její státní identitu.
-----
Na paměť masarykovských legionářů, kteří se lvím podílem zasloužili o podepsání příměří v říjnu 1918 – denně připomíná výrok papeže Pia XII, který je zaznamenán na korpusu zvonu „Matky trpící“:
„Mírem není nic ztraceno, válkou může být ztraceno vše !“
Co říci závěrem tohoto mementa ?
Ať nejen „ZVON MÍRU A SVOBODY“ z italského Rovereta probudí naši vlast z letargie a nihilismu, ale ať se i naše zvony rozezní o našem dnešním státním svátku ve 21.00 hodin k poctě obětem válečných hrůz obou světových válek …
V Přerově 28. října L.P. 2004 Stylizoval přerovský oldskaut-senior
ALBI z „Jižního Clondiku“ –
František Antonín C I G Á N E K
(Toto memento jsem přednesl dne 28. 10. L.P. 2004 na vzpomínkovém shromáždění u pamětní desky TGM - instalované na městské radnici – na náměstí TGM v Přerově. - ALBI - )
***********************************