Připomeňme si zde základních "8S" soustavy řízení Baťa

Autor: BazMyslik <bazmyslik@napismi.cz>, TĂ©ma: Z pera dopisovatelů, Zdroj: PUP, E-MAIL, ČTK, Vydáno dne: 10. 10. 2004

Účelem vzdělávání nejsou informace a schopnost odpovídat na otázky, účelem vzdělání jsou znalosti a schopnosti formulovat otázky, schopnost se ptát.

Účelem vzdělávání nejsou informace a schopnost odpovídat na otázky, účelem vzdělání jsou znalosti a schopnosti formulovat otázky, schopnost se ptát.

Jako americký profesor nepoznám dobrého studenta podle  jeho  odpovědí, ale podle jeho otázek. Účelem vzdělání není se něco naučit, ale naučit se učit. Tedy ne produkt, ale proces.

Profesor Milan Zeleny

Soustava řízení Baťa, upravená a rozvinutá pro účely moderní globální společnosti, dodnes představuje jednu z nejucelenějších a nejefektivnějších soustav světového managementu.

Připomeňme si zde základních "8S" soustavy řízení Baťa:

1 Světová třída, srovnávání se s nejlepšími na světě (global benchmarking), ne však s cílem imitace, ale za účelem diferenciace. Baťa byl bezesporu prvním "globálním podnikem", který považoval celý svět za svůj tržní prostor. Strategický benchmarking - to bylo u Baťů od předních zaměstnanců vyžadováno smluvně.

2 Spolupráce vně i uvnitř podniku, podnikové sítě, strategické aliance, partnerství. Baťa pochopil, že konkurenceschopnost je závislá na spolupráci. Všichni zaměstnanci firmy byli "spolupracovníci". Jan Baťa vydal knihu pod názvem Spolupráce, shrnující principy globální konkurence. Každý podnik je tak dobrý, jak dobrá je síť spolupráce, jíž je součástí.

3 Sebeřízení, sebekontrola a seberegulace. Baťův podnik byl podnikem soukromým, ne podnikem veřejně akciovým. Vlastnické funkce byly soustředěny na podnikové "insidery", nebyly rozptýleny mezi tisíce nezúčastněných, absentních DIKů. S Baťou se na burze nespekulovalo, nebyl na prodej a vlastnictví nebylo hrou s kontrolními balíky.

4 Spoluúčast všech zaměstnanců na zisku a na výsledcích práce samosprávných dílen. Bez spoluúčasti nelze dosáhnout spoluodpovědnosti za svěřené prostředky. Bez osobní odpovědnosti zaměstnanců (hlavně manažerů a ředitelů) se ve veřejně vlastněném podniku vždy bude krást, uplácet a lhát.

5 Spoluvlastnictví: zodpovědnost nevyplývá z "pocitu vlastnictví", ale z vlastnictví samého. Zhodnocování lidského kapitálu, tj. lidských znalostí, je účelem zhodnocování kapitálu finančního, ne naopak. Každý zaměstnanec fy Baťa měl u podniku "konto" ve vnitropodnikové bance, jako dodatek k normálnímu platu. Sem byly převáděny podíly na zisku a strhávány částky za škody podniku. Tak se stal každý dělník kapitalistou.

6 Samostatné řízení jednotlivých oddělení, obzvláště obchodních jednotek po celém světě, bylo nutností. Baťova obchodní síť nebyla sítí najatých námezdníků, ale sítí franšíz, tj. nezávislých obchodníků-podnikatelů, spojených motivy konkurenceschopnosti a spolupráce.

7 Společné podnikání: Baťův podnik byl "společností podnikatelů". Podnikatel nemůže podnikat bez zákazníka. Zákazník dělá podnikatele a zákazníka (svého pána a vládce) musí podnikatel uspokojovat. Každý zaměstnanec měl svého zákazníka uvnitř i vně podniku.

8 Soutěživost musí probíhat i uvnitř podniku: proto se u Baťů zveřejňují výsledky, pohrdá se tajnůstkářstvím a ustrašenectvím a pracuje se s otevřenými knihami. Kdo není konkurenceschopný, kdo nevykazuje výsledky, nemůže spolupracovat.