Útok pana poslance Zdeňka Jičínského na senátory.
Pana poslance Jičínského asi velmi rozčililo hlasování senátu ve prospěch vyznamenání pro bratry Mašíny a jejich společníky... Ve svém článku v Právu ze dne 28.07 2004 (v HALÓ novinách dne 31.7.t.r) to konečně ,,rozbalil“ naplno. Alespoň některé jeho názory:
tzv. třetí odboj po únoru 1948 v ČSR neexistoval - byly jen jednotlivé projevy odporu proti komunistickému režimu, většina (občanů) je přesvědčena, že bratři Mašínové a jejich společníci páchali vraždy. Ano,jedině pan poslanec ví nejlépe, jak smýšlejí občané ČR a ví také, že většina občanů s bývalým protiprávným komunistickým režimem souhlasila (asi až v 99,9% - jako za voleb v totalitě). Zřejmě také vychází z předpokladu, že národ Čechů je národem zbabělců - neschopných odporu proti útlaku a bezpráví. V podstatě třetí odboj neexistoval proto, neboť se ho pan poslanec nezúčastnil.
Nezuřila žádná občanská válka a poměry poúnorového období nelze srovnávat s bojem proti nacistické okupaci. V tomto musím s panem poslancem souhlasit. Ale copak nevyhlásila ,,státostrana“ třídní boj, v jehož podmínkách likvidovala příslušníky tzv. opozice, tedy dle ní vykořisťovatelské a zároveň i nepřátelské živly? ,,Když se kácí les, létají třísky“, papouškovali po svém paranoidním vůdci jeho nohsledi. Bez soudů, bez zákonů, bez ohledu na lidská práva režim zatýkal, popravoval, vraždil, žalářoval a krutým způsobem ničil své odpůrce. Němečtí nacisté žalářovali a vraždili z důvodů rasových, komunistická justice a represivní složky lidově demokratického státu z tzv. důvodů třídních. Hrůzy občanských válek často bledly před způsoby třídního boje za komunistické totality. A co okupace ČSR a vraždění nevinných občanů bratrskou armádou v srpnu 1968 - to byla nevinná selanka? Co byla - konečně - ta studená válka, kterýmžto výrazem omlouvají mnozí bývalí i současní komunisté své zločiny?
Nikdo tehdy neměl právo vyhlašovat režimu svou soukromou válku, třeba... aby si loupežnou vraždou opatřil peníze na své aktivity, zabíjet druhé“. Ale podívejme se, pan poslanec jaksi zapomněl, co se píše v § 3 . zák. 198/1993 Sb., že odpor občanů vůči zločinnému komunistickému režimu byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a hodný úcty. A § 6 - téhož zákona zohledňuje i používání nepřiměřených prostředků v případě, že šlo o ochranu lidských práv a svobod. Kde se tedy bere v panu poslanci tolik útlocitnosti vůči komunistickým zločincům? Nebo si snad myslí, že ty „létající třísky při kácení lesa“ měly zabíjet jen protistátní živly?
A konečně prý: - senátoři by se měli snažit o posilování své relativně nízké legitimity a měli by mít na paměti, že svým jednáním a rozhodováním mohou působit na občany. Vidíte, páni senátoři, k čemu Vás pan poslanec nabádá? Více pečovat o své nejisté žlaby a ne vyznamenávat Mašíny!
Možná je to všechno jinak, kdopak se vyzná ve zbabělých dušičkách kariéristů? Mně se však zdá, že článek pana poslance je jedním z řady ,,odpustků vůči současné KSČM“, v jejíž náruči by chtěl spočinout i s celou ČSSD. Jako v r. 1948. A není sám.
Obětí této vize se zřejmě stal i V. Špidla se svou vládou.
20.07.2004
Ing. Emanuel Ondra, rehabilitovaný důstojník AČR