První rozsudek v cause MUDr. Yekty Uzunoglu Po dvanácti letech, šesti měsících a šestnácti dnech česká justice nakonec porodila myš - zmetka. Soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 Mgr. Vítězslav Rašík vynesl první rozsudek v této cause, která svou délkou i skandálností a porušováním nejen mnohých principů práva ale i základních lidských práv již dávno předčila Dreyfusovu aféru, která se odehrávala ve Francii před sto lety. Závěrečná řeč státního zástupce Judr Jeziorka bude jistě citována jako učebnicový příklad toho, co by v právním a civilizovaném státě nikdy zaznět nemělo. Mudr Yekta Uzunoglu byl uznán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody na dva roky s podmínkou na pět let. MUDr Uzunoglu se proti rozsudku ihned odvolal. Při vyhlášení rozsudku přišlo do malé soudní síně nejméně 14 ozbrojených uniformovaných stráží – i jejich přítomnost symbolizovala bezpráví a násilí, které tuto kauzu doprovází od prvního již přes dvanáct a půl roku. Závěrečná řeč MUDr Uzunoglu byla skvělá a bude rozšířena elektronickým samizdatem. Na lavici obžalovaných seděl ne Uzunoglu, ale státní zástupce Jeziorek a soudce Rašík. Kauza Dr. Uzunboglu nasvědčuje, že česká justice a policie jsou skutečně v hluboké krizi a je v zájmu nás všech, abychom dosáhli nápravy. František Janouch Jaderní Fyzik Předseda Nadace Charty 77 04.04.2007 PS. K otevřenému dopisu Žalujeme a k symbolické řetězové 24 hodinové hladovce se zatím přidalo přes 245 osob – tedy více, než bylo prvních signatářů Charty 77 1.ledna 1977. Připojit se k hladovce nebo k otevřenému dopisu lze elektronickou poštou na hladovka@uzunoglu.info

Střet ekonomických zájmů končí soudním martyriem aneb: Chcete ho dál soudit? Yekta Uzunoglu (nar. 1953) je kurdský lékař, publicista a podnikatel, který vystudoval medicínu v Praze a dostal se - jako student - do konfliktu s československými úřady zejména kvůli kritice úplatků za viza a vydávání kurdských studentů režimu Saddáma Husajna. Byl vyhoštěn z ČSSR. Odjel do Paříže, tam získal stipendium na Pasteurově institutu, angažovala se pro něj Asociace France-Kurdistan a řada francouzských kulturních osobností. V roce 1979 se hlásí do organizace Lékaři bez hranic, pomáhá medicínsky i sociálně v irácko-iránské válce, pak v Iráku. Pro účast ve zmíněné organizaci mu turecká vláda odebrala cestovní pas. Přesto odjel do Spolkové republiky Německo (SRN), získal tam status politického uprchlíka, začal pracovat jako lékař. Spolupracuje s organizací Amnesty International a se Společností pro ohrožené národy. V r. 1983 je jedním ze zakladatelů prvního Kurdského institutu v Paříži, téhož roku zakládá podobný institut v SRN a stává se jeho ředitelem. V roce 1986 je zbaven občanství Turecka. Projektuje kurdské vysílání rozhlasové stanice Radio Monte Carlo. V letech 1987-88 přednáší o Kurdech, o lidských právech, o menšinách apod. Koncem roku 1988 se vrací k medicíně a současně zakládá obchodní společnost, z jejíchž zdrojů chce financovat své sociální a kulturní aktivity. V roce 1989 se dostává do prvního konfliktu s podniky zahraničního obchodu ČSSR, když ukazuje, že některé z nich financovaly teroristické aktivity v západní Evropě i v Turecku. V září 1990 zakládá v ČSFR pobočku své obchodní společnosti, působící v SRN. V r. 1991 organizuje a financuje mezinárodní semináře k ekonomické reformě v Československu. Rovněž uveřejňuje desítky článků o ochraně lidských práv ve světě. V roce 1993 je spoluautorem knihy Ekonomické perspektivy ČR. Je ovšem též překladatelem části Bible do kurdštiny, překladatelem některých povídek Karla Čapka a autorem knížky Kurdská přísloví. V r. 1993 mohl poprvé po letech navštívit rodinu v Turecku, později mu ale bylo zakázáno z Turecka vycestovat. Rovněž v roce 1993 zakládá obchodně výrobní společnosti v ČR, v SRN a v Turecku. V srpnu r. 1994 podepisuje smlouvu s firmou Škoda-Praha. Jeho společnost se stala výhradním zástupcem Škoda-Praha na Středním východě. Ve hře byl zejména prodej lokomotiv v ceně 250 mil. dolarů, rovněž prodej automobilů zn. Škoda a dostavba elektrárny českou firmou v Turecku (investice za 360 mil.dolarů). Tyto obchody, které mohly přinést českým podnikům i státu značné zisky, však nemohly být realizovány. Dne 13. 9. 1994 byl Y.Uzunoglu zatčen příslušníky útvaru pro odhalování organizovaného zločinu doma a ve firmě provedena rozsáhlá domovní prohlídka, zabaveny různé předměty a doklady včetně dokladů finančních /z nichž byly pak dosud nezjištěnými pachateli vybrány a odcizeny značné částky/. Dva týdny před zatčením, 31.8., byl Yekta Uzunoglu osobně varován (!) Jaromírem Johanesem, bývalým ministrem zahraničních věcí komunistické ČSSR, poté ředitelem fy Škoda-Export v Turecku, aby dal ruce pryč od obchodů s Tureckem. Dr. Uzunoglu vstoupil zřejmě do sféry jeho záměrů a zájmů…. Po zatčení, hrubém zacházení a mučení byl dr.Y.Uzunoglu obviněn z několika závažných trestných činů: hospodářského podvodu, přípravy tří vražd, nedovoleného ozbrojení a též trestného činu mučení a omezování osobní svobody. Vyšetřován byl vazebně v Ruzyni, jedním z jeho vyšetřovatelů byl Viktor Špirk, který byl - předtím - též vyšetřovatelem StB v několika kauzách českých disidentů, například Vlasty Chramostové a Libuše Šilhánové na jaře r. 1989. Dozorovou státní zástupkyní v kauze Uzunoglu byla paradoxně manželka Viktora Špirka, JUDr. Stanislava Špirková. Ve vazbě strávil (spolu s těžkými zločinci) dva a půl roku. Vazebně stíháni byli v jeho kauze 3 další Kurdové, z nichž jeden na následky věznění pak zemřel. Proti prodloužení Uzunoglovy vazby (po dvou letech) protestovali jeho přátelé a zástupci Českého helsinského výboru demonstrací před ruzyňskou věznicí, a to dne 31.srpna.1996 . Zástupce německé vlády, která si zřejmě byla vědoma neoprávněnosti jeho věznění, doručil MUDr. Yektovi Uzunoglu doklad o německém státním občanství, a to přímo do ruzyňské věznice. Obžaloba byla podána po 5 letech, 6 měsících a 4 dnech po sdělení obvinění. Teprve v roce 2000 začal na případu pracovat obvodní soud pro Prahu 4. Krátce poté byla obvinění z několika trestných činů stažena, zůstalo jen obvinění a posléze obžaloba z trestného činu mučení a omezování osobní svobody (paragrafy § 235 a § 231 ), což se údajně mělo odehrát dne 8.9. 1994 od 18 hod. do 2 hodin ráno 9.9. a pak ještě dne 13.9. 1994 od 18 do 22 hodin. V obviněních z mučení a omezování svobody hrál důležitou roli svědek a současně údajný poškozený, turecký i československý agent Otan Göksel alias Gürkan Göksel, spojený – jak se ukázalo – s nezákonnými a přímo kriminálními aktivitami v západní Evropě, ale i s činnostmi některých příslušníků bývalé československé policie, přičemž některé tyto styky přetrvávají podnes. /O stycích těchto činitelů s možným úhlavním iniciátorem celého martyria dr. Yekty Uzunoglu zatím nejsou důkazy. Někde ale jistě jsou…/ Tento svědek-poškozený často měnil své výpovědi, pak se opakovaně nedostavoval k soudu, byl pro to pokutován, posléze u soudu prohlásil, že „pan doktor Uzunoglu nikoho nemučil, ani tam nebyl“. V jedné výpovědi řekl: „Dočetl jsem se o tom v českém tisku, že Uzunoglu měl někoho mučit.“ Poté, co byl dr. Yekta Uzunoglu 13. 9. 1994 zatčen, snažili se zástupci firem BOOTs a VEPA, kteří se to dověděli a s nimiž Y. Uzunoglu toho dne jednal (nejdříve v restauraci Fachhredin, poté v Redutě), doručit do Prahy příslušným orgánům svá čestná prohlášení, ověřená notáři, že v inkriminované době byl a jednal s nimi. (Přítomni byli i čeští přátelé: Jaroslav Kořán a Tomáš Vrba.) Tato čestná prohlášení zástupců zahraničních firem existují, jsou již 12 let ve spisu, ale soud s nimi nepracuje. Pokud šlo o datum 8.9., jednal dr. Uzunoglu ten večer s generálem Kováčikem, náměstkem ministra dopravy Jírou a gen. ředitelem Valdou, a to v hotelu Diplomat v Praze 6. Existují i účtenky z uvedených restaurací. Navzdory všem těmto skutečnostem ale soudní řízení proti dr. Uzunoglu pokračovalo dál, po 25 stáních bylo uspořádáno další ve dnech 27. a 29. března 2007, a pro mnohé zúčastněné občany vyvstala otázka, co ještě bude soudce Mgr. Vítězslav Rašík se svým dvojčlenným senátem soudit. Zda vezme v potaz důležitá svědectví (alibi) zástupců firem BOOTs a VEPA, která jsou v podobě čestných prohlášení (ověřených notáři) spolu se stvrzenkami z restaurací a j. výpověďmi i důkazy uložena ve spisu, nebo předvolá další svědky, jejichž pomocí se bude snažit dokázat Uzunoglovu vinu? Vyvstaly i otázky: platí u nás v Česku ještě princip presumpce neviny anebo se na soudní scénu prodírá spíš nenapsaná zásada presumpce VINY? A komu ten soudcův postup slouží? Kdo má na dokázání viny obžalovaného a neviny skutečných viníků tak silný zájem? Podle názoru občanů, kteří se s případem dr. Uzunoglu důkladně seznámili, stojí v pozadí celé věci hospodářsko-policejní komplot určitých osob a struktur, umocněný některými osobními nenávistmi a záštěmi, xenofobii nevyjímaje. Vzpomeňme na články o tureckém mafiánovi z poloviny 90. let! A vzpomeňme na nekonečnou řadu příkoří, šikan, poškozování majetku, krádeží i ohrožení života, jichž se nekalé živly, zapojené do pronásledování dr.Yekty Uzunoglu, dopustily! Už v minulém roce, dne 3. března 2006, vydala velká skupina českých občanů prohlášení, otevřený dopis, nazvaný „Žalujeme“. Mimo jiné k připomínce Zolovy proklamace „Žaluji“ z roku 1902, zaměřené proti nespravedlivému a krutému odsouzení francouzského důstojníka Alfréda Dreyfuse pro údajnou špionáž na doživotí. Tento francouzský občan byl však po zveřejnění protestního dopisu světoznámého spisovatele Emila Zoly zproštěn obžaloby(!)/, rehabilitován a nakonec vyznamenán nejvyšším francouzským řádem. MUDr. Yekta Uzunoglu byl zatčen přesně po stu letech (1894-1994), jeho proces už trvá víc než 12 let, ale jeho zproštění obžaloby a ospravedlnění je zatím v nedohlednu. Proto zahájil hladovku. Co bylo jejím cílem? Především - podle vlastních slov - žádal, aby jeho soudní pře byla spravedlivě a v krátké lhůtě (konečně, po 12 a půl letech) rozhodnuta. Zároveň chtěl poukázat na skutečnost, že soudci, státní zástupci a policisté nejsou za svá pochybení a trestné činy náležitě šetřeni a následně trestáni - tak jako ostatní občané. Chtěl poukázat na nedobrý stav české policie a justice. - K jeho hladovce se - na podporu jeho požadavků - jednodenními hladovkami připojilo až dosud více než 130 občanů včetně Václava Havla. Post scriptum Dne 27. a 29. března se konalo za velké účasti u Obvodního soudu pro Prahu 4 poslední (ale jistě ne konečné) přelíčení. Státní zástupce JUDr. P.Jeziorek přednesl (dvakrát, v obou dnech) své řeči plné nepřesností a nepravd. Jejich stylistická i obsahová úroveň byla projevem starého a pokleslého právního myšlení. Zejména dva jeho výroky by měly vejít do dějin souzení v Česku: „Dospěli jsme k názoru, že on to mohl udělat.“ „Kdyby se ti obžalovaní hned v roce 1995 přiznali, tak jsme tady dneska nestáli.“ Posléze navrhl odsoudit MUDr.Y.Uzunoglu jako vinného, a to k trestu ztráty svobody ve výši vazby. V druhé části soudního stání promluvili obhájci JUDr. Kulhavý a JUDr. Jablonský. Všechny obžalované (Yektu Uzunoglu a dva občany kurdské národnosti) skvěle obhájili. Zejména řeč JUDr..Jablonského byla brilantní, místy právem satirická až výsměšná. Obžalovaný Uzunoglu se hájil skvěle, jeho projev svědčil nejen o dobré znalosti práva včetně práva mezinárodního, ale též o pocitu a přesvědčení naprosté neviny. Přesto byl - jak zaznělo v závěrečné řeči soudce Mgr. V. Rašíka - odsouzen za vydírání (§235) k trestu ztráty svobody v trvání dvou let s podmínkou na pět let, další Kurdové za tentýž trestný čin k trestu vyhoštění na 10 let. Oba obhájci se na místě odvolali. Občané, kteří tento případ a množství důkazů ve prospěch obžalovaného Yekta Uzunoglu dlouhodobě a pozorně sledovali, byli rozsudkem šokováni. Libuše Šilhánová Předsedkyně Českého Helsinského Výboru

Yekta Uzunoglu Chcete vědět, jak se cítí kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu? Je obětí konkurenčního boje a justičního spiknutí? Lékař, publicista a obchodník kurdské národnosti původem z Turecka Yekta Uzunoglu se narodil v roce 1953. V České republice v roce 1979 vystudoval Lékařskou fakultu UK, ale vzápětí byl kvůli svým kontaktům s chartisty ze země vyhoštěn. V následujících letech žil ve Francii, kde se mimo jiné angažoval v činnosti organizace Lékaři bez hranic; jako její člen působil postupně v Íránu a Iráku. Za toto působení mu turecká vláda odebrala cestovní pas. Od roku 1981 žil a pracoval jako politický uprchlík v SRN a i nadále se angažoval v boji za práva Kurdů, za což mu bylo odebráno turecké občanství. Po listopadových událostech roku 1989 obnovil svou činnost v České republice, brzy nato také začaly jeho problémy s českou justicí, které se táhnou až dosud. U vzniku jeho sporu s českým státem stojí smlouva o výhradním zastoupení na Středním východě, kterou roku 1994 uzavřel s podnikem Škoda Praha. V rámci své činnosti v této oblasti se dostal do sporu s reprezentantem ŠkodaExportu Jaromírem Johanesem, v září 1994 byl zatčen a obviněn z údajného obchodu se zbraněmi a drogami, později policie své oznámení změnila s tím, že je viněn z vražd, vydírání, mučení a tunelování. Byl vzat do vazby, kam mu bylo na podzim roku 1996 doručeno rozhodnutí o udělení německého občanství. Po svém propuštění podal trestní oznámení pro pomluvu na vyšetřovatele Jiřího Gregora a v květnu 1997 odjel na návštěvu rodiny do Turecka. Místní úřady mu zakázaly opustit zemi, vycestovat mohl díky tlaku mezinárodní politiky až v říjnu. I po návratu byl nadále stíhán za údajné omezování osobní svobody a mučení tureckého emigranta Gürkana Gönena, jehož věrohodnost ale byla médii i ochránci lidských práv opakovaně zpochybněna. V říjnu 2003 soud projednávání případu zastavil, Uzunoglu se ale odvolal s tím, že chce, aby věc byla dotažena do konce a jeho jméno očištěno. V březnu letošního roku mu soud uložil za výše zmíněné trestné činy dvouletý podmíněný trest se zkušební dobou na pět let, lékař se na místě odvolal. Případem se tak bude zabývat Městský soud v Praze. Uzunoglu je nositelem ceny Františka Kriegla, která mu byla Nadací Charty 77 udělena v loňském roce. Na jeho podporu vystoupila řada známých českých osobností, mimo jiné Václav Havel, John Bok, Pavel Dostál, Táňa Fišerová, Svatopluk Karásek, Karel Schwarzenberg, Jaromír Štětina nebo Petruška Šustrová.

En 1894, l’officier français Alfred Dreyfus fut arrêté à Paris, accusé d’espionnage moyennant de fausses preuves, condamné à la prison perpétuelle et déporté à l’Ile du Diable. Autant ses origines juives que l’antisémitisme répandu en France à cette époque favorisèrent essentiellement sa condamnation. Quatre ans après, l’écrivain réputé dans le monde entier, Emile Zola, réagit à la condamnation de Dreyfus par la lettre ouverte « J’accuse ! ». Cette lettre qui suscita un écho incroyable en France et à l’étranger, contribua finalement à la réhabilitation complète de Dreyfus, à la restitution solennelle de ses distinctions militaires, à sa décoration par la Légion d’Honneur et à l’expression d’excuses officielles. Cent ans exactement après l’arrestation d’Alfred Dreyfus, en 1994, on arrêta à Prague le Dr Yekta Uzunoglu, un Kurde qui, après ses études de médecine à Prague, avait établi sa résidence en Europe – en Tchéquie et en Allemagne. Il était membre actif de l’organisation Médecins sans Frontières où il aidait le peuple kurde menacé par la guerre et le génocide. Il participa à l’édition d’une grammaire kurde. Non seulement il traduisit en kurde une partie de la Bible mais également certaines œuvres de Karel Capek. Il édita des proverbes kurdes qu’il avait traduits en tchèque. Il a collaboré avec l’Institut kurde en France et devint co-fondateur de l’Institut kurde en Allemagne. En 1979, à cause de ses idées démocratiques, il a été expulsé de Tchécoslovaquie où il retourna en 1990. Il était – et il l’est encore – un homme d’affaires couronné de succès. Il prépara et édita le livre « Perspectives économiques de la République tchèque ». En 1994, le Dr Yekta Uzunoglu fut arrêté et accusé suite à la plainte déposée par un citoyen turc vivant en République tchèque sous un faux nom et employé comme indicateur par la police. Cet homme accusa le Dr Uzunoglu de l’avoir torturé et d’avoir limité sa liberté personnelle. S’y ajoutèrent encore les accusations de complot avec intention de donner la mort, puis celles de vol, de fraude et de détention d’armes sans autorisation. Le Dr Uzunoglu passa deux ans et demi en instruction. Trois autres Kurdes arrêtés et inculpés avec lui, dont un mourut peu après sa libération – sans doute suite aux mauvais traitements lors de sa détention. Le Dr Uzunoglu avait été arrêté après avoir réussi à procurer des commandes s’évaluant à plus de 300 millions de Dollars à la République tchèque et après que d’anciens représentants du régime communiste avaient tenté avec insistance de l’en dissuader. Le Dr Uzunoglu a passé 30 mois (dont les 5 derniers avec l’accord explicite de la Cour suprême de la République tchèque) en détention préventive bien qu’aucune des inculpations absurdes n’ait été examinée ni documentée de façon sérieuse. Au cours de la procédure d’enquête, il y eut de nombreuses infractions à la loi sans qu’aucune des autorités surveillant l’enquête ne soit jamais intervenue. Dès 1996, Pavel Dostal, membre du Parlement, avait fait remarquer par l’intermédiaire de la presse que par ce cas, la République tchèque risquait de déclencher un scandale international. A quatre reprises, les députés Jicinský, Dostál et Drápela ont interpellé à propos de cette cause au ministre de l’Intérieur et à celui de la Justice de la République tchèque. Dans une des réponses, le ministre de l’Intérieur reconnut même que des agents de police avaient torturé le Dr Uzunoglu. A cette même époque, la République Fédérale d’Allemagne décerna la citoyenneté allemande au Dr Uzunoglu – manifestement en signe de sympathie et de soutien – et lui en fit parvenir les documents dans sa prison tchèque. Après 30 mois, le Dr Uzunoglu fut libéré de prison. Il ne retourna pourtant pas en Allemagne, pays dont il détenait désormais la nationalité, mais resta en République tchèque pour y mener à bonne fin sa lutte commencée il y avait tant d’années et pour obtenir pleine satisfaction de la part de la Justice tchèque. Les poursuites pénales ont été abandonnées le 25 septembre 2003 car « le droit de l’inculpé à un procès équitable mené dans un délai raisonnable, inscrit dans l’article 6 (1) de la Convention européenne des droits de l’homme et des libertés fondamentales » (signé par le juge Viteszlav Rasik) avait été violée. Le Dr Uzunoglu fit appel de ce jugement, ce qui fut reconnu comme recevable. C’est de plein droit qu’il exige du tribunal qu’on l’acquitte entièrement de ces accusations absurdes. Notre Etat a fini par se couvrir de honte à tout jamais lorsqu’en janvier 2003 - la Justice étant à bout de ressources dans le cas Uzunoglu – on voulut, par l’intermédiaire du Ministère de la Justice, le transférer en Turquie pour clore la procédure. Or, la Turquie avait poursuivi ce Kurde depuis 1970 déjà, entre autres à cause de son engagement humanitaire au Kurdistan : on lui avait retiré son passeport turc et interdit l’entrée en Turquie. Les efforts du Dr Uzunoglu ne visaient ni ne visent uniquement sa lutte personnelle. Il s’agit également de notre lutte pour la justice. Nous sommes persuadés que l’état de la justice et la pratique du pouvoir juridique caractérise le plus précisément la situation d’ensemble qui règne dans un Etat - donc aussi dans le nôtre. Selon T.G.Masaryk, premier président de la Tchécoslovaquie, « la Justice, c’est les mathématiques de l’humanité ». Nous aussi, simples citoyens, nous nous sentons responsables de la poursuite pénale scandaleuse du Dr Y. Uzunoglu. Depuis longtemps déjà, son cas a pris des dimensions dreyfusiennes, et il est grand temps de le mener à une fin rapide et équitable. Nous avons bien le droit de nous poser la question quelles sont les origines véritables de ce scandale judiciaire et des manquements de nos représentants officiels et politiques auxquels nous avions confié la direction de notre pays et qui, dans ce cas, nous ont entièrement déçus. Voilà pourquoi nous accusons les représentants de notre Justice, les procureurs concernés et les juges de toute instance compétente, le président de la Cour suprême et les procureurs généraux inclus – pour toute la période de 1994 à 2005 – d’avoir, en violant leurs droits et devoirs allégués, manqué à leur devoir au lieu de porter remède à la cause ; nous accusons le Ministre de l’Intérieur de l’époque et celui de la Justice autant que le Premier ministre, tous responsables de leur pouvoir exécutif, d’avoir fait la sourde oreille à toutes les plaintes et les informations sur les infractions à la loi qui leur étaient parvenues par les lettres que le Dr Uzunoglu, secondé par nombre d’autres citoyens, avait écrit en détention préventive : ils ont omis de se servir de leurs pouvoirs garantis par la Constitution qui leur auraient permis d’examiner et d’éliminer toutes les irrégularités ; nous accusons également les présidents du Parlement et du Sénat de la République tchèque de 1994 à 2005 d’être restés indifférents aux défauts essentiels et aux fautes graves commises par nos autorités et manifestes par la procédure du Dr Uzunoglu. Toutes ces autorités des pouvoirs législatif, exécutif et judiciaire sont responsables du fait que le Dr Yekta Uzunoglu a passé 30 mois en prison et que la Justice tchèque a été incapable de résoudre ce cas dans une période de la durée incroyable de 12 ans. En même temps, nous reprochons à ceux des journalistes qui, avides de sensations, ont fourni au public des informations déformées ou fausses, d’avoir, par cette façon d’agir, porté atteinte à la réputation du Dr Y. Uzunoglu et souillé leur propre honneur professionnel. Quelles que soient les origines de ces manquements de la République tchèque, il est nécessaire de clore l’affaire du Uzunoglu dans les plus brefs délais, d’une part en lui adressant des excuses officielles et de l’autre en le remerciant de ne pas avoir abandonné sa lutte pour l’honneur, la liberté et la justice non seulement de sa propre personne mais aussi du pays qui est devenu sa seconde patrie. La réhabilitation complète d’Alfred Dreyfus a mis 12 ans au total à se réaliser et eut lieu il y a 100 ans exactement, en 1906. En ce septembre 2006, 12 ans auront passé depuis l’arrestation du Dr Yekta Uzunoglu. Nous n’aurons pas la certitude que la justice règne dans notre pays tant que le Dr Yekta Uzunoglu n’aura pas été complètement réhabilité et que notre République ne lui aura pas présenté officiellement et en bonne et due forme ses excuses pour les souffrances et l’injustice subies. Il n’y a que ces excuses qui pourront persuader les citoyens que ces pratiques et ces façons d’agir sont du passé et ne se reproduiront jamais. L’exemple de la France, d’un grand pays, montre que cela est possible et correct. Les excuses des plus hauts représentants de la France présentées dans l’affaire Dreyfus sont devenues un symbole important de la grandeur de ce pays. Frantisek Janouch, Tana Fischerova, Kveta Jechova, Karel Jech, Svatopluk Karasek, Jaroslav Koran, Dana Nemcova, Karel Schwarzenberg, Jirina Siklova, Libuse Silhanova, Venek Silhan, Jaromir Stetina, Petruska Sustrova Prague, 3.3.2006 Contact: Frantisek Janouch, janouch@telia.com Miroslav Abbrent, Alena Abbrentová, Jan Beneš, Jiří Beneš, Jelena Bonner-ová, Jan Bouzek, Ing. Ivan Cuker, Jana Červenková, Václav Daněk, Jiří Dědeček, Václav Dostál, PhDr Miloslav Doubrava, Jan Zeno Dus, Martin Groman, Ing František Hezoučký, Jiří Hochman (USA), Josef Hrubý, Vlasta Chramostová, Philipp Janýr, Milan Jungmann, Anna Kareninová, Vladimír Karfík, Mgr. Rita I. Kindlerová, Doc. RNDr. Zdeněk Kluiber, CSc., Ph.D., Stanislav Křeček, Prof. Miroslav Kutílek, Martin Mejstřík, Stanislav Milota, Mgr.Karel Mrzílek, Mina Norlin-ová, Doc. PhDr. Zdeněk Pinc, Miloš Rejchrt, Věra Roubalová, Břetislav Rychlík, Jan Sokol, Jiří Stránský, Jan Šinágl, Ing. Petr Šimčák, Prof. dr. Pavel Štěpánek, Ph.D., Jana Štroblová, Alexander Tomský, Jiří Tomáš, Ota Ulč, Jan Urban, Ing. Otakar Vojtěch, CSc, Bronislava Volková, Prof. Ivan Wilhelm, Dr. Neela Winkelmannová, Jitka Žáková, Hana Rysová, Jana Truksová, František Rudl, Jaroslav Opat, Jiří Rejthar, Zora Rysová, Igor Linhart, Jarmila Stibicová, Karel Pětioký, Lucie a Jiří Profotovi, Eva Joachimová, Zuzana Dienstbierová, Petr Milota, Jana Štvértňová, Monika Žárská, Mgr.Pavel Hlaváč, Ivan Peschka, Zdeňka a Milan Bártovi, Doc.Dr.Miloslav Kaláb (Canada), Mgr.Pavel Wiener, Václav Vlk, Václav Marhoul, Mgr.Petr Nymburg, Slávka Pešulová, Jan Beránek, K.Boček, Mgr.Ondřej Perlík, Jaroslav Kos, Marie Fojtiková, Martin Maděra, prof.RNDr.Martin Černohorský,CSc., Zdeněk Svěrák, Blanka Císařovská, Jitka Pešulová, Jitka Pešulová ml., Mgr.Tomáš Jurčík, Eva Vavroušková, Monika MacDonagh-Pajerová, Dušan Mlynarčík, Milan M. Horák, Slávka Svěráková, Štěpánka Matúšková, Ivan Martin Jirous, Pavel Kačírek, Martin Morava, MUDr.Milena Černá, Hélène Krulich-Ghassemlou (Paris), Juliette Minces (Paris), Karin Mannet (Paris), Olga Bětáková, Jakub Hájek, Iva Subhanová, Dalibor Fencl Traduction: Jolanda Müller, Vienne

To George Soros and all numerous friends who helped to carry out these beautiful projects ČESKOSLOVENSKÝ DISENT A JEHO TECHNICKÉ VYBAVENÍ (1979-1989) František Janouch NADACE CHARTY 77 STOCKHOLM-PRAHA Dovolte, abych začal krátkou osobní vzpomínkou. Po většinu mého života jsem se setkával se zakázanými knihami či rukopisy. Po otcově zatčení v roce 1943 jsem našel někde pod postelí cyklostylované Rudé Právo. Matka zbledla – kdyby ho našli gestapáci při domovní prohlídce, mohlo by to dopadnout pro otce špatně. Špatně to dopadlo pro jeho strýce, Jakuba Šmída, bývalého osobního šoféra presidenta Eduarda Beneše, který tyto zakázané tiskoviny rozmnožoval v kanceláři presidenta republiky. Byl též zatčen a zemřel v roce 1943 v Auschwitzu. Setkal jsem se znovu s „ilegálními“ tiskovinami, říkalo se jim samizdaty, během svých studií v Rusku. A nakonec po okupaci naší země v roce 1968, kdy se svobodné, necensurované slovo mohlo šířit mezi čtenáři zase pouze jako neoficiálně rozmnožované tiskoviny. Česká historie má jakousi zvláštní periodicitu: když nás okupovali Němci, bylo mému otci 37 let, stejně jako mně, když nás okupoval Sovětský svaz. Byl jsem stejně stár jako můj otec, když mně vnější okolnosti donutily zabývat se neoficiálními tiskovinami, tedy samizdatem. Můj otec za tuto svou činnost zaplatil několikaletým vězněním v koncentráku. Já jsem byl za podobnou činnost „pouze zbaven“ československého státního občanství. * * * Samizdat v Československu po roce 1969-70 nebyl lépe vybaven než byl vybaven samizdat ruský. V podstatě byl vyráběn na ručních psacích strojích s pomocí kopíráků a tenkých, průklepových papírů. Československý samizdat si více potrpěl na vnější formy. Na stroji přepisované rukopisy byl ručně vázány, na – většinou plátěnou obálku byly vyráženy jméno autora a název knihy. Tyto samizdatové rukopisy byly nezřídka i ilustrovány. Po založení Nadace Charty 77 ve Stockholmu (1978) a po překonání počátečních finančních problémů (prvotním a hlavním úkolem Nadace Charty 77 byla finanční pomoc rodinám uvězněných disidentů a osobám, které ztratily práci pro svá politická přesvědčení) začaly Nadaci „přebývat“ prostředky i na jiné projekty. Musím dodat: hlavně díky George Sorosovi. Kromě finanční podpory na vydávání českých knih v zahraničí (Nadace Charty 77 podpořila vydání kolem stovky knižních titulů, gramofonových desek, audiokazet a většího množství časopisů), jsme začali přemýšlet i o dalších směrech činnosti. Tak se postupně zrodily i tak zvané technické projekty, které se v těsné spolupráci s přáteli doma intensivně a zdárně vyvíjely zhruba od roku 1981. V roce 1989 byl československý disent zřejmě technicky a koncepčně nejlépe vybaveným ze všech východoevropských disentů. Pokusím se toto své tvrzení ilustrovat a dokázat. AUDIOPROJEKT Persekuce jazzové sekce a odpor proti této persekuci byly důležitou částí revolty nejmladší generace v naší zemi. To, po čem mládež toužila, byly gramofonové desky s moderní hudbou. Nadace Charty jich posílala celé balíky, hlavně na adresu Václava Havla (ale nejen na jeho), který je potom dále rozděloval. Mladí lidé si je přepisovali na audiokazety a dále šířili. Kopírování jedna ku jedné bylo ovšem pomalé a tak mi někdo poradil koupit kopírovací magnetofon, schopný najednou udělat pět a i více kopií. Dalším problémem bylo, že mládež chtěla nejen poslouchat zahraniční kapely či bandy, ale i šířit vlastní nahrávky. Kromě kopírovacího či rozmnožovacího magnetofonu bylo proto potřeba mít kvalitní záznamový stereofonní magnetofon. Podařilo se mi na západním trhu objevit malý profesionální stereomagnetofon značky SONY a vynikající stereo mikrofon. Odhaduji, že jich bylo postupně posláno do Československa alespoň dva tucty – přesný počet by bylo možné zjistit z výročních finančních zpráv Nadace Charty 77. Magnetofony sloužily též k nahrávání důležitých pořadů, projevů pro zahraničí atd. PŘEKONÁNÍ INFORMAČNÍCH BARIÉR bylo dalším důležitým úkolem Nadace Charty 77. Nejdůležitější a nejpodrobnější rozhlasové zpravodajství poskytovala Svobodná Evropa. Její vysílání byla však velice silně rušena – obyčejně byl nerušen pouze jeden kanál. Někdy počátkem osmdesátých let přišla firma SONY na trh s malým dokonalým transistorovým radiem (ICF-SW7600 pro všechny vlnové rozsahy, World All Band Receiver) s možností digitálně naprogramovat řadu stanic a tudíž okamžitého vyhledání té stanice, která není rušena. Těchto SONY radií bylo do Československa také posláno několik tuctů – myslím že dokonce více, než magnetofonů. Radia byla velice oceňována a vyhledávána. Byl jsem přesvědčen, že znám všechny přednosti tohoto malého technického zázraku, ale jeden můj přítel mě vyvedl z omylu. „Díky za to báječné kybernetické rádio, které samozřejmě plně využívám, i za ten magnetofónek. Ten mi přímo učaroval a předával jsem ho těm, jímž je určen, s krvácejícím srdcem. Jsem totiž dost netechnický typ a snad proto jsem dosud nepodnikl žádné kroky k uskutečnění svého 20 let starého snu: nahrávat si tajně nebo polotajně hádky, dialogy, debaty, večírky atd. atd. – studovat na nich kompoziční strukturu kolektivních hovorů – a jako dramatik se tím učit (dělat si grafy atd.). A pak přirozeně vše nahrané zase smazat. Když jsem ale teď měl příležitost si pár dní hrát s tímhle magnetofonkem, můj starý sen ožil a já se proto na Tebe obracím s prosbou: myslíš, že bys mi mohl – samozřejmě z mých peněz… Začnu stroječky: ještě jednou moc děkuji za radio! Mimo všech výhod, o nichž víš, má ještě jednu, pro mne obzvlášť důležitou: chytá a vysílá mi vše, co si svými krátkovlnnými vysílačkami říkají mí policajti. Neocenitelná věc! O tom, jak mne uchvátil ten magnetofonek, jsem Ti už psal. Teď už ho mají kamarádi z Jazzové sekce a pilně ho užívají. Nicméně kdybys časem – vůbec to nespěchá!! – poslal podobnou hračku i mně, byl bych přešťasten! (Dva citáty z dopisů Václava Havla –plná a nekrácená verse této korespondence je připravena do tisku a vyjde na podzim 2007). VIDEOPROJEKT Překonání cenzurních bariér sloužil i tak zvaný videoprojekt, který měl dvě etapy: pasivní a aktivní. Listy jednou uveřejnili tajný dokument československé censury: byl v něm dlouhý seznam filmů, nedoporučených či zakázaných k distribuci v Československu. Protože většina těchto filmů byla na Západě k disposici na videokazetách, napadlo mě, že by bylo možné tyto filmy koupit a posílat je domů. Ale jak je přehrávat? Tak se zrodila první část „samizdatového“ videoprojektu: Nadace Charty 77 koupila přes Tuzex asi tucet barevných televizorů a videomagnetofonů. Tuzex je dopravil na určenou adresu a projekt domácího kina byl hotov. Několik domácích kin bylo zařízeno v Praze, v Brně i Bratislavě. Stačilo potom nakoupit videokazety se zakázanými filmy, dopravit je nejrůznějšími způsoby domů a provoz mohl začít. Pro jistotu jsme nechali videokazety rozmnožit (pomáhal mi v tom Miroslav Abbrent z Västeråsu). Musím říct, že tento projekt narazil na odpor v zahraničí. Jeden dobrý přítel mi dokonce vynadal, že vytvářím v Chartě 77 nomenklaturu s barevnými televizory. Do krve jsem se hádal, že to není vytváření nomenklatury, ale překonávání informačních barier, tedy censury. Anička Marvanová mě podpořila: „Františku, budeš mi muset koupit nový koberec: zájemců o mé domácí kino je tolik, že ten můj starý úplně prošoupali“, napsala mi jednou. Druhá etapa videoprojektu vznikla v korespondenci s Olgou Havlovou, která mi jednou napsala, že by chtěli dokumentovat filmově disent a zda bych jim nemohl opatřit nějakou kameru a hlavně stolek k editování a stříhání nahraných záběrů. (Vyvolávání si doma troufali nějak zařídit, tuším, na Barrandově). Zde vznikl spor: zastával jsem názor, že je nutno orientovat se na videotechniku. Podařilo se mi přátele přesvědčit o správnosti této orientace. Nakoupili jsme nejdříve několik poloprofesionálních SONY videokamer a někdy v po roce 1986-7 začaly vznikat první dokumenty na videokasetách, dokonce i pokusy o videoprodukci (třeba film Fronda), různá interview atd. Současně Karel Kyncl v Londýně ve spolupráci s Pavlem Tigridem začal zaznamenávat nejzajímavější pořady britské televize, které spolu s českými komentáři potom posílal domů. Tak vlastně vznikl originální videožurnál, který byl nejen šířen v síti domácích kin, ale i dopravován do zahraničí a často používán i zahraničními televizemi.Za tento projekt se doma staral Čeněk – teprve později jsem zjistil, že to bylo společné jméno pro řadu osob, které se tímto projektem zabývaly. Nemohu zde opomenout Pavla Kačírka, který stojí v čele videožurnálu až dodnes. Myslím, že v tom byl „namočen“ i Honza Ruml – pozdější ministr vnitra a senátor. Jiným Čeňkem byl filmař Michal Hýbek, který vyrobil, pravda ještě starou technikou, krásný dokumentární film pod názvem Dopisy Olze, který byl zakoupen řadou západních televizí a promítán v době, kdy Havel získal Erasmovu cenu (1986). Tato skupina vyráběla měsíční videožurnály s přehledem nejdůležitějších událostí doma – kazety byly rozmnožovány a promítány a posílány i do zahraničí – občas byly záběry z nich promítány v západních televizních programech. Musím dodat, že skupina Originální videožurnál se udržela až do dnešního dne a produkuje zajímavé a hodnotné dokumentární filmy. POČÍTAČOVÝ PROJEKT Největším technickým projektem Charty 77 však byl tak zvaný počítačový projekt. Šlo v podstatě o nalezení způsobu, jak šířit psané slovo post-gutenbergovskou technikou. V Československu totiž existoval jeden legální problém. Ještě z padesátých let existovalo v Československu zákonodárství, převzaté z SSSR, které kriminalizovalo vlastnictví rozmnožovacích strojů, různých cyklostylů, ofsetových tiskáren, sazečských lisů. Jejich vlastnictví a používání bylo trestným činem. Cyklostyly musely být uzamčeny, cyklostylové blány byly přísně evidovány. Podobně tomu bylo i s jinou tiskárenskou technikou. Počátkem osmdesátých let se na západních trzích objevily elektrické psací stroje, které dovolovaly dělat větší množství čitelnějších průklepů – tedy kopií. někdy v roce 1981-82 se na západních trzích objevily dokonce i elektrické psací stroje s pamětí, které umožňovaly uložit do paměti větší část rukopisu (třeba 50-100 stran) a potom ji mnohokráte vypisovat. Nevýhodou byla nutnost zakládání s kopírovacími papíry každé nové stránky, výhodou byla podstatně lepší čitelnost textu a to, že tyto stroje nezakazoval žádný čs. zákon. Někdy v roce 1981-82 jsem měl poradu s Pavlem Tigridem, jak nejefektivněji pomoci čs. samizdatu. Pavel byl nadšen elektrickými stroji s pamětí, já byl skeptický, protože jsem je považoval za dočasné, velmi krátkodobé řešení a navrhoval se orientovat na osobní počítače, které stejně jako elektrické psací stroje nebyly kriminalizovány. Naopak, katastrofální zaostávání Československa a celého Sovětského bloku v počítačové technologii vedlo např. husákův režim k tomu, že začal dovolovat dovoz osobních počítačů včetně tiskáren téměř beze cla. S osobními počítačemi byl ovšem jeden velký problém: žádný ze západních osobních počítačů – personal computers – „nemluvil“ česky. Když mi George Soros přislíbil financování tak zvaného počítačového projektu, provedl jsem „průzkum“ trhu. Ve východoevropské pobočce IBM ve Vídni se mi vysmáli – takový projekt přece nemá žádnou komerční perspektivu. Počítače? V Československu? – nebuďte směšný. Podobně jsem dopadl i u jiných firem, např. u švédské firmy Erikssona, který v těch letech také zkoušel zahájit výrobu osobních počítačů. Úkol tedy zněl – naučit osobní počítače, tedy PC, psát česky (slovensky, polsky, maďarsky, rumunsky a rusky), změnit jejich klávesnice, dosáhnout toho, aby byla národní písmenka vidět na obrazovce a přizpůsobit tiskárny tak, aby napsaly to, co bylo uloženo v paměti a bylo zobrazeno na obrazovce – tedy jak se říkalo odborně, „dowloadovat“ do paměti počítače národní abecedy. Hlavním cílem tohoto projektu bylo začít 1.) vyrábět samizdat na počítačích 2.) rozšiřovat samizdat na disketách 3.) zlevnit výrobu českých knih v exilu – v zahraničí totiž nejdražší byla sazba a korektury v národních řečech 4.) dosáhnout toho, aby domácí autoři odevzdávali na disketě hotový, zkorigovaný rukopis, který by byl na západě pouze sformatován, vyrobeny tak zvané osvitky, vytištěn na linotronicu, svázán a potom propašován zpět domů. Nemám část vyprávět podrobnosti. Na projektu pracovalo několik osob – vyjmenuji zde pana Joachima Brussa (německého diplomata v Praze po revoluci), mého syna Erika Janoucha, skupinu polských počítačových expertů ve Stockholmu, pana Přemysla Janýra z Vídně, pana Františka Janovského, který počešťoval tiskařský program Ventura, vytvářel české a slovenské programy dělení slov (hyphenation dictionaries). V roce 1985 byl k disposici hlavně IBM PC, s parametry, nad kterými se dnešní počítačový odborník pouze zasměje. Rychlost procesoru Intel byla závratných 4.77 MHz, operační paměť byla 16 KB (později 64 KB), data bylo možné ukládat pouze na diskety s průměrem 5.24 coulů. Teprve další varianty přišly na trh s pevným diskem s objemem neuvěřitelných 10MB! Písmena na obrazovce vytvářel v těchto počítačích tak zvaný generátor písmen, který byl vypálen do čipu EPROM (Erasible Programable Read Only Memory), na kterém bylo vytvořeno 256 písmen, číslic a znaků souboru ASCI (American Standard Code for Information Interchange). Česká a jiná písmena bylo nutno vytvořit a umístit na posicích od 128 – 256, potom tyto nové kódy vypálit do prázdné EPROM-ky a vyměnit původní čip. Řešení bylo primitivní, ale fungovalo. Když jsme přešli na Laptopy Toshiba, podařilo se dokonce vyrobit i miniaturní čipy pro tyto počítače. (Poznamenám, že s rychlým vývojem počítačových parametrů bylo možné po několika letech vytvářen česká písmena softvérově). První počítač byl poslán Václavu Havlovi. S jeho celním odbavením neměl příjemce žádné problémy, trvalo necelou půlhodinu. Problémy měl však odesílatel, tj. Nadace Charty 77 a já. Malý osobní počítač IBM, jehož parametry byly popsány výše, byl totiž embargován jako strategické zboží a já musel dostat povolení až z Washingtonu k jeho odeslání do Československa. S vydatnou pomocí amerického velvyslance ve Stockholmu a přispěním všech kontaktů, které jsme měli ve Washingtonu, to trvalé déle než tři měsíce! Bylo to koncem roku 1985. Začal závod o čas. Co bude dřív? Změna režimu či náš počítačový projekt. Nakonec všechno začalo fungovat a na počátku podzimu 1989 přišla do Scheinfeldu disketa s rukopisem Havlovy knížky Do různých stran, připravená autorem do tisku. Můj syn provedl v Scheinfeldu závěrečná formatování a užaslý německý tiskař najednou uviděl, jak mu z jeho Linotronicu lezou háčky, čárky a kroužky. Před revolucí bylo do Československa dopraveno kolem 80-90 počítačů, 1-2 do Polska a dva do SSSR. Všechny s tiskárnami! První výtisk Havlovy knížky Do různých stran doručil do Prahy švédský ministr zahraničí Andersson, když předával Havlovi cenu Olofa Palmeho. Ale to bylo již 22-23 listopadu: o den později odstoupil první tajemník ÚV KSČ Jakeš a 30.listopadu jsem přiletěl do Prahy obtěžkán tuctem počítačů, počítačových tiskáren a faxů. Protože jsem měl možnost seznámit se dostatečně podrobně s technickým vybavením disentu v Polsku, SSSR a Maďarsku, dovoluji si tvrdit, že československý disent byl technologicky nejdál, i když třeba neměl velké podzemní tiskárny jako v Polsku. Dovolím si dokonce říct, že koncepčně byl československý disent lépe připraven na přicházející informační revoluci, než byly z politické scény již odcházející tak zvané oficiální či staré politické struktury.

The ed hardy swimsuits evidence against the agents was taken from a file that had been kept in New sinful swimsuits York and had been regularly updated so that it could be used sexy lacoste swimwear when necessary. White House officials insisted the arrests were not made with the cheap chanel bikinis purpose of making a swap. But at some point the president approved the cheap bikinis notion. 04 August CHF

The Tanabata night, MBT Chapa Shoes put the lights of the traditional culture, the couple could interest to the ancient kiln museum together to make a symbol of love, like MBT M.Walk Shoes rock brick souvenirs,in the generation of red large stakes in residence to gain experience through MBT Sport Shoes accessories. 23 August CHF

If you simply have to have a pair of UGG Bailey Button On Sale right now, the only things you can really do are search for stores offering sales on these items or search the Internet for outlets offering discounted prices. Check out the special deals on fake cheap ugg boots here. 31 August CHF

If you simply have to have a pair of UGG Bailey Button On Sale right now, the only things you can really do are search for stores offering sales on these items or search the Internet for outlets offering discounted prices. Check out the special deals on fake cheap ugg boots here. 31 August CHF

Someone check Troy Tulowitzki. Find out where he's been stored between games. by elite cornerback Nnamdi Asomugha on Sunday, nfl footall Larry Fitzgerald was limited to just two catches Darrelle Revis Something is up with that guy Andre Johnson.NHL hockey Jonathan Toews, stats, game logs, career, drafted, and more hockey news for Jonathan Toews sewn and Customized jerseys. It's the kind of thing that makes you just facts, mlb baseball Vladimir Guerrero news and notes on Troy Tulowitzki of the Troy Tulowitzki Colorado Rockies. player Pau Gasol news, stats,game log,hometown,college, basketball draft info and more for NBA basketba

Hua 101102 Spring are not always the same. In some years,April bursts upon wholesale nfl jerseys Virginia hills in one prodigious leap-and all the stage is filled at once,whole choruses of tulips,arabesques of forsythia,cadenzas of flowering plum. The trees saints super bowl jersey grow leavws overnight. In other years,spring tipoes in. It pauses,overcome by shyness,like my grandchild at the door,peeping in,ducking out of sight colts nfl jerseys,giggling in the hallway. The dogwood bud, pale green,is inlaid with russet markings. Within the perfect cup a score of clustered seeds are nestled. One examines the bud in awe: Where nf l football jerseys were those seeds a month ago? The apples display their milliner's scraps of ivory silk,rose-tinged. All

Hua 101116 With equal passion I have sought knowledge. I have wished to understand the cheap ugg boots sale hearts of men. I have wished to know why the stars shine. And I have tried to apprehend the ugg bailey button triplet Pythagorean power by which number holds sway above the flux. A little of this, but not much, I have achieved. Love and knowledge, so far as they were possible, led upward toward the heavens. But ugg kensington boots always pity brought me back to earth. Echoes of cries of pain reverberate in my heart. Children in famine,ugg bailey button boots victims tortured by oppressors, helpless old people a burden to their sons, and the whole world of loneliness, poverty, and pain make a mockery of what human life shou

111 This adidas shoes sale “Tim O’Connor” copy would affection a fleet suede cheap adidas shoes awning the high and is assorted by whiteadidas shoes wholesale bond and atramentous covering stripes. adidas shoes clearanceThe cossack will accept some gold antithesis branding adidas 35th anniversary shoes architecture and to accomplishment things off, adidas originals adicolora vulcanized gum elastic is additionally included. adidas basketball shoesFor the allowances of the shoe, PU sockliner and geofit adidas campus shoesco

111 This adidas shoes sale “Tim O’Connor” copy would affection a fleet suede cheap adidas shoes awning the high and is assorted by whiteadidas shoes wholesale bond and atramentous covering stripes. adidas shoes clearanceThe cossack will accept some gold antithesis branding adidas 35th anniversary shoes architecture and to accomplishment things off, adidas originals adicolora vulcanized gum elastic is additionally included. adidas basketball shoesFor the allowances of the shoe, PU sockliner and geofit adidas campus shoesco

Think about skechers shoes last time you felt a negative emotion---like stress, anger, or frustration. What was going through your mind as you were going through that negativity? Was your mind cluttered with thoughts? Or s skechers was it paralyzed, unable to think? The next time you find yourself in the middle of a very stressful time, or you feel angry or frustrated, stop. Yes, that’s right, stop. Whatever you’re skechers official site doing, stop and sit for one minute. While you’re sitting there, completely immerse yourself in the negative emotion. Allow that emotion to consume you. Allow yourself one minute to truly cheap skechers shoes feel that emotion. Don’t cheat yourself here. Take the entire minute---but only one minute---to do nothing else but feel that emo

444soldes todsdentelle comme l'un des styles tods célèbres ont le statut important dans tods homme les chaussures de femmes de tod sale.It favorise une surface de tods femme marche inégale, chaussures tods vos muscles travaillent plus, améliorer la chaussures tods façon dont vous utilisez vos muscles et articulations, améliorer votre posture. chaussure tods We vous offrent non que les meilleures chaussures ballerines tods, sac tods également le service à la clientèle très excellent! Bénéficiant mocassins tods d'expédition!Les a été mis à jour dans le sty

Congress,LV outlet the economy.Louis Vuitton Outlet The entire Republican economy. Louis Vuitton Outlet governor.Di scount Coach Handbags Mr. Romney,coach bags in turn, Coa ch Outlet Onlinecast Mr. Perry as a career politician. co ach handbag outlet“Michael c oach factory outlets Mitt,coac h diaper bag” Mr. Perry said,coach bags referring for president in 1988.Moncler Jackets Mr. Romney argued that Mr. Perry,

One of the top designers in terms of travel bags and leather Louis vuitton outlet goods is Louis Vuitton. If one of your goals is to enhance your wardrobe then Louis Vuitton handbags are definitely a must-have. You can choose from several different varieties of bags, louis vuitton and the new up and coming season brings about great new designs from the manufacturer that you will love, no matter what your style. louis vuitton bags This article goes into some information about the new arrivals, in addition to the best places to buy your new purse. Wallets by Louis Vuitton are just as fashionable as the purses, coach outlet online and there are a quite few styles that are available as well. co ach factory outlet You can buy the convention

"We have always been very unlucky with Mars," Coach OutletZakharov said. Moscow's last successful missions beyond Earth orbit, Vega 1 and 2, probed Venus and Halley's Comet Coach Outletin the mid-1980sCoach Outlet Online. Meanwhile, U.S. rovers have logged hundreds of hours on Mars, Coach OutletIndia Chanel Outletand China have sent probes to Earth's moon, while Japan has visited an asteroid andCoach Outlet Onlinebrought back samples. Mars missions saw a recent burst ofLouis Vuitton Outlet publicity as Chanel Outletsix men completed a 520-day Earth-bound,Coach Factory Stor

(Reuters) - Cisco Systems Inc forecast revenue and earnings Coach Factory Outletabove Wall Street expectations as demand from government and enterprises for its network equipment remained resilient despite global economic Coach Outlettroubles. Analysts had expected conservative quarterly guidance, givenCoach Outlet the economic uncertainty. Chief Executive John Chambers said that budgets of large Coach Outlet Onlinecustomers as well as governments were better than expected. The world's biggest networking equipment makerCoach Outlet projected a 7 to 8 percent rise in fiscal second-quarter sales, translating to $11.13 billion to $11.2 billion in revenue -- matching or slightly Coach Outlet Onlineahea

michael kors outlet store adidas nmd r1 christian louboutin outlet sac longchamp ralph lauren outlet adidas yeezy boost 350 louis vuitton factory outlet coach outlet online montblanc ray bans louboutin sho